Porsche 911 Carrera Clubsport 3,2 – Óda na radost z řízení

Říká se, že nejlepší pohled na svět je ze hřbetu koně. Nevím, sám jsem to nikdy nezkoušel, ale stejně bych dal větší přednost pohledu přes volant s logem Porsche, typickou pětici budíků a hlavně přes dva nafouknuté přední blatníky typické pro 911. Už jen proto, že na povel nemám jen jednoho koně, ale hned celé stádo 231 zuffenhausenských plnokrevníků.

Z dnešního pohledu samozřejmě není závratné číslo, ale v roce 1987 bylo dost vzrušující! Zvlášť v exkluzivním balení Porsche 911 Clubsport, rychlejší a ostřejší varianty klasické Carrery 3,2 (G-Series). Šestiválcový boxer posílil o 10 koní, podvozek přezbrojil na tužší tlumiče Bilstein, pětistupňový manuál Getrag G50 má kratší dráhy, mezi zadními koly je nainstalovaný samosvorný diferenciál a celé auto shodilo 40 kg (zmizelo centrální zamykání, elektrické ovládání oken nebo sedadel, pryč jsou zadní sedadla, střešní okno a klimatizace, není tu rádio, stěrač zadního okna, kryty kapes ve dveřích a další zbytečnosti). Klidně jste na ni mohli nalepit čísla a o víkendu si na okruhu vyjet nějaký blýskavý pohár!

Takže vás určitě nepřekvapí, že se řídí… hrozně. Tedy ze začátku, než si zvyknu na těžké řízení bez posilovače, těžkou spojku a tvrdý pedál brzdy, které vám nahradí odpolední posilovnu. Prostě poctivé 30 let staré auto (koncepčně však jeho historie sahá až do roku 1976) s puncem youngtimera. Och, jak jsme s moderními auty zlenivěli a zpohodlněli! S každým ujetým metrem se ale s autem sžívám víc a víc a troufám si víc drtit motor, razantněji točit volantem a ostřeji šlapat na pedály. A 911 Clubsport mi čím dál víc otevírá své láskyplné sportovní srdce.

A to s hlasitým burácením vzduchem chlazeného boxeru za zadní nápravou zní hrubě, a díky minimální zvukové izolaci taky intenzivně naplňuje kabinu. S každou další tisícovkou otáček nabírá jeho zvuk i zátah na síle, od čtyř tisíc se přímo žene k omezovači na šesti tisících. Pak rychle přeřadit (z té spojky budu mít namožené lýtko!) krátkým švihem řadičkou a burácení a zátah začíná nanovo.

S rostoucí rychlostí do sebe začnou zapadávat i ostatní kousky skládačky. Řízení ožije, řadička přesně klouže kulisou, odezva na plyn je ostrá jako lovecký nůž a brzdy… No, ty pořád moc nebrzdí, tady je nejvíc znát moderní pokrok. Ale jinak je 911 Clubsport na své stáří úžasně přístupná a stále velmi precizní – apexy trefuji na milimetr přesně, rychlosti tam zapadávají s typickým kovovým cvaknutím, meziplyny doprovází hlasité štěknutí „VRUUUM“, které mě zamrazí v zádech. Je to prostě učiněná radost. Pří vší té dravosti mě 911 Clubsport odměňuje poslušným vychováním, takže jí věřím čím dál víc a troufám si jet ještě ostřeji.

Rád bych vám řekl, jaké je to držet ji pořádně pod krkem a krotit kyvadlo s motorem až za zadními koly, ale upřímně přiznávám, že jsem na obyčejné okresce neměl odvahu jít až na hranu jejích schopností. Přeci jen 911 Clubsport vznikla pouze ve 189 exemplářích (53 z nich bylo pravostranných), z nichž se dodnes dochovalo jen kolem 70 aut. A toto konkrétní má hodnotu přes tři a půl milionu korun. To člověka přiměje k troše opatrnosti…

Ale i na osmdesát procent nasazení je to úžasně zábavné a vzrušující auto. Jasně, stovka za 6,1 sekundy a maximálka 245 km/h nejsou nijak světoborné hodnoty a v reálu by mi ujel každý dobře řízený hot hatch. Jenže o čistou rychlost nejde, jde spíš o tu pocitovou. A hlavně o řízení jako takové – motor burácí, volant se vám kroutí v dlaních, tančíte po pedálech a auto poslouchá na slovo, cítíte přenosy hmoty na brzdách i při zatáčení a na výjezdu to, jak se kola zatíženého zadku zakousnou do asfaltu a vystřelí vás na další rovinku. Cítíte, jak auto žije a komunikuje, sedíte uprostřed celého toho strhujícího víru vjemů a emocí a užíváte si to plnými doušky. Přesně proto miluji řízení. A tak jezdím a jezdím a nemůžu se toho nabažit.

Ale všechno jednou končí, a já tak musel odevzdat klíčky. V duchu jsem ho pak řídil celé odpoledne, co jsem seděl za počítačem a psal tenhle článek. A i teď, pár týdnů po tom báječném setkání, stále cítím volant v dlaních, stále cvakám řadičkou a stále slyším burácení boxeru. A stále žasnu, jak ochotná a podmanivá 911 Clubsport za volantem byla. Jistě, pořád musíte mít na paměti, že jde o staré auto, ale přes svůj pokročilý věk působí nečekaně svěže a nadšeně. Inu, opravdové legendy nestárnou. Sakra, jak já bych se jel projet…

Za zapůjčení testovacího vozu děkujeme investiční platformě Portu.cz.