Článek
Jenom pro pořádek připomene, že zkratka PIT znamená v angličtině „pursuit intervention technique“, což je ve volném překladu „technika k přerušení honičky“. K tomuto úkonu je samozřejmě potřeba vhodné vozidlo, vybavené adekvátním hardwarem, což v případě české policie není problém. Přece jen oněch trojkových octavií s železářstvím vpředu jezdí po silnicích poměrně dost.
Asi se ptáte, jak to všechno vzniklo? Inspiraci n policisté načerpali během návštěvy Spojených států amerických, kde se pituje poměrně běžně a čelní rám na policejních vozidlech není žádnou extravagancí. Robustní trubky na přídi totiž mají také bezpečnostní funkci, konkrétně ochranu posádky. Sluší se též připomenout, že na tuto tuzemskou „legraci“ přispěl každý řidič platící povinné ručení, jelikož tento projekt spolufinancovala Česká kancelář pojistitelů z fondu zábrany škod.
Aby však mohl policista PIT manévr jakožto donucovací prostředek použít, musí být ke způsobu jeho provedení řádně zaškolen, o což se průběžně postará cirka čtyřicet instruktorů, kteří nedávno prošli několikadenním intenzivním kurzem. Na tyto školící „radovánky“ se pak mohou těšit asi čtyři tisícovky příslušníků policie, jež obvykle pracují v pomyslné první linii.
Dodáváme, že výcvik bude probíhat na devíti polygonech po Česku a jako učební pomůcky poslouží vyřazené policejní vozy, speciálně upravené pro vzdělávací účely. Ostatně můžete si je prohlédnout sami, jde o starší škodovky obehnané jakýmsi „plotem“.
V ostré praxi by pak tento manévr měli umět použít zejména dopravní policisté a hlavně prvosledové hlídky, což jsou v podstatě jednotky, které bývají v místě zásahu jako první. A právě výše zmínění strážci zákona využívají orámované octavie nejčastěji, a to nejen kvůli dedikovanému úložnému prostoru pro dlouhé zbraně.
Důležitá věc, která vyvrací pár konspiračních teorií a úvah začínajících kdyby… Předpis říká, že by se mělo pitovat jen za určitých (potenciálně nebezpečných) okolností, v rychlostech od 30 km/h do 60 km/h a pouze vybrané typy vozidel. Přece jen kdyby se policejní hlídky pokoušely destabilizovat nějaký hummer nebo jiný silniční tank, patrně by úkon neprobíhal dle jejich představ. Možná by danému automobilu odřely i ráfky…
Co se týče upevnění rámu, tak jsme se dozvěděli, že je uchycen přímo v nosnících vozidla, což s sebou nese určitá pozitiva i negativa. Zajímalo nás, zda hrozí nežádoucí inflace airbagů u zasahujícího policejního auta. Resumé je takové, že v rámci PIT manévru ve stanovených rychlostech prý nehrozí. Na druhou stranu lze minimální rychlost umožňující aktivaci airbagů v případě policejních aut posunout. Pro ujasnění tedy uvádíme, že pytle mohou běžně lítat už při rychlostech kolem 30 km/h.
Policejní manévry – PIT, zablokování, odtlačení
Jak taková policejní akce vypadá naživo? Podívejte se na krátké video (vypněte si AdBlock, jinak jej neuvidíte) pořízené na Polygonu Hradec Králové, které ukazuje simulované pronásledování ujíždějícího pachatele a využití několika zastavovacích technik. Totiž ono železo vpředu neslouží jen pro tolik diskutovaný PIT manévr, ale má i pár funkcí navíc:
Bezkontaktní zablokovaní: v podstatě jde o psychologický efekt/nátlak, kdy je policejní vozidlo asi 10 až 30 cm od zastavovaného vozidla.
Kontaktní zablokování: tehdy se už policejní vůz o druhý automobil skutečně opře a znemožní jeho řidiči odjezd. Pokud tedy onen pachatel nezvolí jiný směr jízdy nebo nemá k dispozici tolik točivého momentu, aby onu „zeď“ přetlačil.
Odtlačení: v nouzi poznáš přítele, říká se. A ve chvíli, kdy potřebujete takzvaně pročistit cestu (např. sanitce), oním nejlepším kamarádem není pes či izolepa, nýbrž kus železa vpředu.
Tak a teď už pojďme na ten stručně sestříhaný obrazový materiál, pod nímž (níže v článku) najdete komentář vysvětlující děj událostí.
Tři vozidla stojí na semaforu. Projíždějící policejní hlídka dostává popis pachatele, vozidla a také pokyn k jeho zastavení. Když dané auto zmerčí, otáčí se do protisměru a snaží se jej zastavit – nejprve bezkontaktně, poté s kontaktem. Pachatel ujíždí, přijíždí posily (Kobra 11 patrně zavolala centrálu…), honička pokračuje a přichází čas PIT manévru, který pronásledované vozidlo destabilizuje a celá akce končí kontaktní blokací a následným zajištěním pachatele.
Další sekvence už ukazují jednotlivé techniky rozkouskovaně a také záběry z interiéru policejního auta, kde si můžete prohlédnout práci rukou policejního PIT řidiče-stíhače.
Viděli jste video? Už víte, kde je ten mýtus? Ne? Všimněte si, že policista do pronásledovaného vozu nenarazí, pouze dorovná jeho rychlost, lehce se jej dotkne a poté se rychlým pohybem volantu postará o jeho kýžené rozhození. Následně svižnými pohyby zpátky srovná svůj vůz do původního směru. Žádný náraz, jak si mnozí myslí, ale pouze jemný dotek. Ne nadarmo se této metodě říká „touch and go“, což ve volném překladu znamená „dotkni se a jeď“.
Při této příležitosti jsme si vybavili herní sérii Need for Speed, kde o pitování, hřeby, EMP výboje a jiné podobné zastavovací techniky nebyla nouze. Rovněž nám vyběhl před oči zkrachovalý projekt policejního speciálu E7 od Carbon Motors, který měl bezpečností/vytlačovací rámy integrované přímo v karoserii.
V rámci Evropy jsou české vozy s rámy pro PIT manévr velice ojedinělé, ne-li zcela unikátní. Samozřejmě můžete natrefit na policejní automobily v jiných evropských zemích, které vpředu nějaké to železo mají, nicméně jeho funkce je obvykle pouze ochranná.
Závěrem tedy chceme našim hlídkám popřát, aby tuto donucovací techniku nemusely moc často používat a aby jejich služby byly pokud možno klidné.