Pick-upy včera a dnes: Neúnavní dříči i zábavné čtyřkolky

Kdo z vás tušil, že pick-upy jsou s námi už téměř 125 let? Přirozenou cestou se vyvinuly z klasických náklaďáků, a to úpravou přepravního prostoru. Do odhalené korby se zkrátka daleko lépe nakládaly věci a zjednodušilo se i tažení přívěsů. Postupem času docházelo k modernizacím, vylepšením a individualizacím, což nakonec vyústilo v současnou modernu.

Jenže kdy to všechno začalo a jak auta s korbou zpopularizoval Henry Ford? A co podědily od svých praotců dnešní moderní pick-upy? Na to a další otázky odpoví následující řádky.

Éra pick-upů odstartovala vlastně už kolem roku 1896, a to zásluhou Gottlieba Daimlera, který představil první automobil tohoto typu, označovaný jako bezkoňový vůz s výkonem čtyř koní. Tehdejší reklamy hlásaly, že zastavěný 1,06litrový dvouválec pohání tahouna, jenž uveze skoro 1 500 kilogramů nákladu. No není divu, že tomu mnoho lidí nevěřilo.

Na začátku 20. století se vyrojily další společnosti, které chtěly Daimlera dohnat. Ulicemi vyspělých měst se tak začaly prohánět užitkové vozy s korbou značek Autocar, Reo, Wagon nebo King pickup. Rozjeli se i nástavbáři, kteří kusově modifikovali auta od Fordu nebo Dodge, nicméně v roce 1917 z linek Ford Motor Company začal sjíždět Model TT – historicky první velkosériový pick-up značky, navíc vybavený zesíleným šasi a pevnější zadní nápravou. Do rozjetého vlaku naskočil okolo roku 1918 také Chevrolet, ovšem trochu jinou formou.

Automobilka vám prodala kabinu s rámem a na vás zbyla výroba samotné korby, a to buď svépomocí, případně na objednávku od truhláře/karosáře. Nešlo vlastně o nic výjimečného, protože podobným způsobem vznikala zprvu takřka všechna auta.

Roku 1925 se ukázal Model T Runabout s volitelnou korbou. Tím naplno začala pick-upová mánie a Ford masově produkoval jeden kus za druhým. Nezapomínal však na vývoj, takže se rok 1928 nesl ve znamení premiéry Fordu Model A Pickup s vysouvacími okny a ocelovým valníkem. Nutno dodat, že tehdejší korby konkurentů byly mnohdy stále dřevěné.

Aby Chrysleru neujel vlak, představil v roce 1929 „half-ton“ (první svého druhu) pick-up s logem Dodge. Cizojazyčným slovním spojením se označují vozy, které disponují užitečným zatížením 1 000 liber, což dělá v přepočtu asi 453 kilogramů.

V roce 1932 skončil významný automobilový průkopník – Ford Model A odešel do důchodu. Na základech jeho užitkové mutace (Model AA) však vznikl v témže roce licenční GAZ-AA. Nástupce „áčka“, Model B, dorazil takřka okamžitě a přivezl si s sebou i svůj derivát (Model 18) s revolučním motorem V8 Flathead.

Kiichiro Toyoda už tušil, že se v tomto automobilovém odvětví skrývá potenciál, proto i díky vládním nařízením soustředil svůj vývoj nejprve na užitkový vůz. Výsledkem byl v roce 1935 představený model Toyoda Model G1 Truck, který nezapřel inspiraci v Chevroletu a Fordu. Holé šasi stálo svého času 2 900 jenů, tedy o 200 jenů méně než srovnatelný konkurent z dílen Henryho Forda. Jenže to už úpravce Marmon-Herrington zakázkově předělával pick-upy od Fordu na pohon 4x4, čímž předběhl dobu.

Čtyřicátá léta patřila spíše válečné mašinerii, ze které nakonec profitovaly vítězné strany. Zatímco severoamerické továrny vzkvétaly, německé a japonské automobilky si lízaly rány. Roku 1946 spatřil světlo světa první velkosériově vyráběný pick-up s továrním pohonem 4x4 – Dodge Power Wagon. Letopočet 1948 se zase připisuje k uvedení fordů série F, tedy vozů, které dnes obsazují nejvyšší prodejní příčky v USA na poli pick-upů.

Padesátá léta znamenala plnohodnotný návrat Toyoty a předvedení prvních modelů BJ (Land Cruiser) rovněž ve verzi SG pickup. Evropa se kochala Volkswagenem Transporter s korbou a Američané hromadně migrovali z měst na venkov. Trend byl pouze v bydlení, práce zůstávala v zastavěných oblastech. Potřeba dojíždět tedy hrála do karet pick-upům a největší profit z toho měly automobilky Ford, Dodge a Chevrolet.

V 60. letech začali trh s vozidly s korbou zaplavovat Japonci, takže o datsuny nebo toyoty nebyla nouze. V roce 1968 se narodila další legenda, a to model Hilux. Nároky uživatelů se však začaly stupňovat, proto pick-upy dostávaly prvky z osobních aut a stávaly se komfortnějšími pro každodenní využití. Tento fenomén se notně rozvíjel i v 70. letech, na jejichž konci debutovalo Mitsubishi L200.

V 80. a 90. letech bylo jasné, že pick-upy nejsou žádnou slepou uličkou. O své místo na výsluní si řekla také automobilka GMC, která demonstrovala modely s prodlouženou korbou a aerodynamickou karoserií. To donutilo velké hráče jednat a vyrábět různorodější pick-upy, ještě přívětivější pro jejich řidiče. A nezapomínalo se ani na milovníky řízení, vzpomeňme třeba na Ford SVT Lightning z roku 1995, tedy na šílenost s 5,8litrovým osmiválcem o výkonu přesahujícím 240 koní, případně na GMC Syclone.

Dnes už mají auta s korbou na světových trzích svoje pevné místo. Na obou amerických kontinentech na ně lidé nedají dopustit, proto se zde nabízí ve formě od malých kompaktů po monstrózní dálniční koráby. Zatímco jih si kontroluje Toyota, sever patří Fordu.

V Evropě moc obrů nepotkáte, nicméně L200, hiluxů a rangerů požehnaně. Právě poslední zmíněný patří dlouhodobě k nejprodávanějším a spojuje práci i zábavu – obzvláště ve variantě Raptor.

Po tom, co odtaháte z babiččiny zahrádky brambory, můžete naplno rozvášnit pro Evropu zastavovaný dvakrát přeplňovaný turbodiesel s výkonem 213 koní a točivým momentem 500 Nm. Jde o čistý naftový motor z nové série, takže jím nezarmoutíte ani Gretu Thunberg. A co víc, řazení obstarává svižný desetirychlostní automat. Takovou převodovku v autech určených pro starý kontinent najdete jen zřídkakdy.

Terénní symfonii Rangeru Raptor doplňuje specifický podvozek a žebřinový rám vyztužený vysokopevnostní ocelí, takže se vlastně bavíme o sportovním pick-upu, navíc disponujícím světlou výškou 281 milimetrů a brodivostí až 850 milimetrů. Ptáte se, jestli tohle auto letí? Ano a jde o neskutečnou legraci.

No a o tomhle pick-upy dnes jsou. Na začátku to byly kostitřasy vyhrazené pro převoz věcí a dnes se díváme na malé kmitající prcky, středně velké pracanty, giganty vozící tuny materiálu nebo na sportovní šílenosti typu Ranger Raptor. Budoucnost vozidel s korbou však zavání elektřinou, ale o tom zase někdy příště…