Článek
Peugeotu v novém tisíciletí začala vadit nadvláda německých aut mezi supersedany. Když se s Audi pral na tratích Le Mans, hodlal si na něj vyšlápnout i na silnici. Jeho největší model 607 měl své kvality a zejména jízdním komfortem vynikal na jedničku. Koncept vrcholného sedanu Pescarolo si Peugeot nachystal na autosalon v Paříži v roce 2002.
Na první pohled se od běžného Peugeot 607 příliš neliší. Snad jen v nárazníku odhalíte větší otvor pro přístup vzduchu. Pod tím zadním jsou dvě koncovky výfuku, na bocích pak větší blatníky, které nově pojmou devatenáctipalcová kola. Veškeré úpravy vzhledu jsou ale decentní, protože v první řadě měla tahle 607 být nadále luxusním sedanem. Byť lépe tvarovaná, tmavě červená kožená sedadla dodalo Recaro. Ve stejné kůži byl ale takřka celý interiér. Francouzi si pohráli i s výbavou, a tak na středové konzoli vévodil barevný displej, což tehdy vůbec nebyla samozřejmost.
Jenže to stále není ta věc, která by zasluhovala naší pozornost. Tu musíme hledat pod kapotou, kde se schovával napříč umístěný motor Sodemo-Peugeot A32 ze závodního auta Peugeot-Courage C60. Základ vlastně pochází z 607, konkrétně z motoru 2.9 V6 a výkonem 211 koní. Jenže v téhle verzi měl 3,2 litru a dvě turba, takže závodnímu speciálu dával výkon 659 koní. Do prototypu 07 jej trochu přiškrtili, konkrétně na 405 koní, aby měl delší životnost. Peugeot 607 ale stále zůstal předokolkou se šestistupňovým automatem, výkonem se ovšem mohl měřit s tehdejší M5. Ta měla v generaci E39 výkon 400 koní, jen nabízela manuál a pohon zadních kol.
Nakonec ale Peugeot tenhle model nedotáhl a nechal ho jako koncept. Konkurent pro BMW M5 tak z Francie nevyjel a při hledání silných sedanů ze země galského kohouta jsme nuceni koukat se hlouběji do historie – třeba na Safrane BiTurbo, 405 T16 nebo šestiválcové 605, R25 či XM. Jistě, 607 s pohonem vpředu by nebyla úplně dokonalá, ale je to prostě extravagantní Peugeot, kterého máme rádi.
