Pět kombíků se sportovní DNA, které milujeme

Sportovní kombíky jsou prostě super. Mají silné motory, skvělé podvozky a pohodlný interiér, potud je vše stejné, jako v super-sedanech. Na sportovní SUV zapomeňte, kombi je s nízkým těžištěm prostě lepší. Navíc máte vzadu spoustu místa na kočárek či další krámy, které považuje za důležité vaše drahá polovička. To zkrátka u Miaty neobhájíte. A kterých pět milujeme nejvíc?

Nejde začít jiným autem, než prvním Audi rodu RS. Dnes už tahle dvojice písmen provází řadu modelů, ale RS2 Avant bylo první a dodnes je jedinečné. Vlastně bylo zvláštní, že si Audi vybralo kombi, protože první S (S2) vzniklo jako Coupé. Na vrcholný model si ale Audi vzalo na pomoc Porsche, které už dříve Mercedesu pomáhalo se sedanem 500E. U Audi se vliv Porsche projevuje i na oko, například disky kol a zrcátky z Carrery. Auto to musí být fantastické, navíc pro jeho výrobu, na rozdíl od homologačního speciálu Sport Quattro, neexistoval racionální důvod. Prostě si jen v Ingolstadtu chtěli dokázat, že na to mají. A díky bohu za to, protože Audi tím založilo divizi RS a dalo světu nejedno vážně úžasné kombi.

Pár let před Audi se BMW Motorsport také pustilo do prvního kombi v jejich nabídce. Byla jím pětka generace E34, která se rázem objevila i v nejsilnější verzi M5. Poháněl jí řadový šestiválec S38 (objem 3,8 litru) s výkonem 340 koní, největší šestiválec, který BMW kdy nabízelo. Na německém autobahnu nebyl problém atakovat maximálku 257 km/h, a mazat úsměvy majitelů supersportů s tímhle „obyčejným rodinným kombíkem“. Dnes většinou dělá radost lidem, kteří chápou výjimečnost auta.

Za jedním z nejblbějších názvů v automobilové historii se ukrývá úžasné japonské kombi naší oblíbené automobilky Subaru. Ovšem za své peníze jste dostali auto, které bylo na stovce dřív, než jste spolujezdci stihli říct, v čem že ho to vlastně vezete. Jsou tu ale tradiční atributy Imprez STI, tedy dvoulitrový čtyřválec s turbodmychadlem a pohon všech kol. Celkový výkon motoru dosahuje slušných 280 koní, což není málo ani 20 let po uvedení modelu. Později se z názvu vytratilo V Limited, to totiž Subaru používalo jen tehdy, pokud v daném roce vyhrálo mistrovský titul v rally. Svým způsobem nabízelo Subaru podobnou koncepci jako Audi, ale jeho geny byly ještě více rallyové.

Kde je A, tam je B a kde je Impreza, tam musí být Evo. Lancer Evolution si ale s praktickou verzí dával na čas a objevila se až v deváté evoluci na konci milénia. A kombíkové karoserii doplňky ostré verze dost sluší, i když na velké křídlo si pochopitelně musíte nechat zajít chuť. Vlastně si nechte zajít chuť na celé auto, Mitsubishi jich udělalo jen 2500 a jen pro japonský trh. Kvůli tomu je to spíš sběratelský kousek, než že by někomu dělalo tohle kombi radost na okruhu. Zatracená škoda, nemyslíte?

Když chcete skvělé, prostorné, bezpečné a praktické kombi, tak většinou chcete Volvo. A když chcete tuhle ztřeštěnou žlutou šílenost, chcete také Volvo, i když je charakterem úplně jiné. Jistě, pořád je to starší hranatá škatule, jenže tahle by se starším důchodcům nelíbila. Byla v nabídce i jako sedan, ale kombík se k charakteru Volva prostě hodí víc. Navíc byl vyroben kvůli homologaci kombíku do šampionátu BTCC. A v tomhle Volvo rádi podporujeme dodnes, závodní kombíky jsou prostě fajn. Navíc je to Volvo, takže je stále bezpečné a praktické. Jen vám prostě nabídne 240 koní a decentní bodykit. A ano, jak bylo v devadesátkách zvykem, i tady s vývojem pomáhalo Porsche. K tomu interiér s kombinací kůže a semiše, velká kola a ulítlá barva. Tohle prostě nebylo typické Volvo, ale zamilujete si ho.

Když už byl článek dopsán, napadlo mne ještě jedno kombi, které jsem si nemohl odpustit. V polovině devadesátých let jste si totiž mohli pořídit kombík i u Ferrari, i když nešlo pochopitelně o tovární model. Existovalo jich ale sedm, což už jej s odřenýma ušima do našeho žebříčku pustí. Šest z nich má prý rodina brunejského sultána, takže si nechte zajít chuť. Pod kapotou je vidlicový dvanáctiválec, jak se na správné Ferrari sluší. A stylu má možná víc, než moderní FF.