Pandur II: BVP české armády pod drobnohledem

Historie tohoto vojenského speciálu se začala psát už v osmdesátých letech minulého století, kdy byl vyvíjen a posléze i vyráběn Pandur první generace, nás však zajímá generace druhá, která slouží právě v české armádě.

Přenesme se rychle přes politické souvislosti a jen zmiňme, že nákup armádních vozidel schválila v roce 2009 vláda Mirka Topolánka a že objednávka byla doprovázena kontroverzí. To už tak u vládních, potažmo armádních zakázek bývá. Ani letouny CASA se nevyhnuly stínu různých podezření, zavzpomínáme-li v širším kontextu.

Pandur II 8×8 s bojovou věží Samson I je bojové vozidlo pěchoty, přesněji řečeno kolové vozidlo pěchoty, tzv. KBVP, které je schopné zdolávat terénní a vodní překážky bez použití dodatečných zařízení, je charakteristické výtečnou manévrovatelností a ovladatelností, to vše pod dostatečnou balistickou ochranou.

Nejprve „suchá“, ovšem nikoliv nudná, technická data. Na délku stroj měří 7 919 mm, na šířku 2 670 mm. Na výšku měří 2 680 mm v pochodové poloze a 3 760 v bojové poloze. I přes zmiňovanou manévrovatelnost je Pandur II docela cvalík, jeho hmotnost bez osádky totiž činí 19 000 kg a 20 600 kg s osádkou. Přesto se skvěle řídí. Průměr zatáčení je 21,6 m, respektive 17 m s brzdou řízení.

Jak je Pandur rychlý? Optikou milovníka dynamické jízdy možná nic moc, v rovině vojenských speciálů ale nejde o žádného loudu, jeho maximální rychlost vpřed je 105 km/h, minimální rychlost jsou 4 km/h a dozadu umí jet rychlostí 13 km/h. To, že umí zdolávat vodní překážky, neznamená pouze, že projede brodem nebo mokřinou, umí i plout, a to rychlostí 10 km/h dopředu a 4 km/h dozadu.

Pandur je vybaven taktickými pneumatikami s dojezdovým prstencem a systémem centrálního huštění, což znamená, že podle toho, v jakém terénu či na jakém povrchu vůz jede, může jeho řidič měnit tlak. Třeba si upustit do opravdu náročného terénu s nezpevněným povrchem. A že si tam opravdu poradí, dokládají přejezdové úhly, při stoupání vyšplhá stroj do kopce pod úhlem 35°, překoná svislou překážku o výšce 0,6 m, nebo naopak se dostane přes příkop do 2,2 m, a zvládne náklon do 30°. Světlá výška je 448 mm.

Už víme, jak je kolový bojovník rychlý a schopný, musíme si ale říct, díky jaké pohonné soupravě. Hnací systém bojového vozidla Pandur je tvořen přeplňovaným vznětovým řadovým šestiválcem Cummins ISLe 450 HPCR (High Pressure Common Rail) chlazeným kapalinou, se systémem vstřikování paliva Common-Rail. Pohonná jednotka má objem 8,9 litru a výkon 335 kW při 2 000 otáčkách za minutu. Točivý moment 1 628 Nm vrcholí ve 1 300 otáčkách. Plní EURO 2, jen tak mimochodem.

Hnací síla jde od motoru na všechna kola přes automatickou převodovku ZF 6HP602 S PLUS, což je elektronicky řízená, planetová převodovka s hydrodynamickým měničem. Jsou zde také přídavné převodovky: mechanická, redukční a rozdělovací, dvoustupňová (silnice/terén), s mezinápravovým planetovým symetrickým diferenciálem se závěrem s planetovými kolovými redukcemi. Rozvodovky disponují stálým kuželovým převodem a také v útrobách hnací soustavy najdeme symetrické nápravové diferenciály s automaticky ovládanými závěry. O pohon ve vodě se stará proudový pohon.

Tolik tedy k vozidlu v rovině dopravního prostředku, my tady ale máme vojenský stroj a to je více než jen autobus pro pár vojáků. Pandur II totiž může nést široké spektrum vybavení a výzbroje. V české armádě bychom našli osm různých specifikací. KBVVR je kolové bojové vozidlo velitele roty. Pod označením KBVPzLOK pracuje obojživelník jako bojové vozidlo průzkumné s lokátorem a KBVPz bez lokátoru. O zbraňových systémech ještě budeme mluvit, ale je tady i ženijní verze s označením KOTŽ a logicky nemůže chybět a zdravotnický speciál KOTZdr.

Také „pípáci“ mohou sednout do své verze, KOVS je spojovací obrněné vozidlo, KBVPM1 RVS pracuje s přídavným mřížovým pancéřováním a nad tím vším nesmí chybět velitelství ve štábním KOVVŠ. Tak a pojďme na ty zbraně.

V závislosti na specifikaci může být Pandur II vybaven věží RCWS-30, která je bezosádková, dálkově ovládaná a s externí lafetací zbraní. RCWS-30 umožňuje vést palbu na mnoho cílů, od pěšáků po tanky a vrtulníky ve visu, a to třicetimilimetrovým kanonem Mk44 Bushmaster II (náboje 200 plus 350 kusů). Maximální délka účinné střelby kanonu se pohybuje podle druhu cíle mezi dvě a třemi kilometry.

Dále stroj disponuje kalibrovaným souosým kulometem M240 ráže 7,62 mm v pozici sekundární zbraně (250 plus 1 500 nábojů) s účinností střelby podle druhu cíle od 500 do 1 500 metrů. Nechybí ani odpalovací zařízení protitankových řízených střel Spike-LR. Protitankové řízené střely lze účinně využít na dálku od 200 do 4 000 metrů. Ještě pojďme na přídavné zařízení věže, to je dvouosý LOF stabilizátor, systém denního vidění s barevnou CCD kamerou a noční vidění s chlazeným termálním zobrazovačem, laserovým zaměřovačem a automatickým cílovým naváděním.

Pandur je nejenom slušně vyzbrojen, ale také odolá poměrně masivnímu útoku, má přídavné pancéřování ASPRO-P a k tomu je zde balistická a protiminová ochrana. Plus tady máme další vybavení vozu jako třeba vnitřní hovorové zařízení VICM 100, radiostanici RF-13250, bojový vozidlový informační systém (BVIS), komplet ochrany proti zbraním hromadného ničení, klimatizaci, navigaci a systém protipožární ochrany. A nyní vám poradíme s hádankou výše – průměrná spotřeba vozidla se pohybuje okolo 54 litrů na sto kilometrů.

Kolik taková armádní specialita stojí? Zase se bohužel dotýkáme bolestivého místa spojeného s řečmi o korupci, lobbismu a politickými čachry, nicméně Česko prý vyšel jeden kus na 134 milionů Kč, zatímco portugalská armáda za stroje zaplatila násobně méně. Tak jako tak, bez ohledu na politické poměry, je Pandur II vynikajícím a schopným nástupcem BVPček tak, jak je známe z minulosti a služby v ČSLA. Možná nedosahuje robustnosti a průchodnosti pásového vozidla, ale manévrovatelní, vybaveností a celkovými bojovými schopnosti spadá do kategorie nejmodernějšího vybavené světové úrovně, což bylo dokázáno službou v několika tuzemských praporech anebo nasazením na misi v Afghánistánu.