Článek
Možná nám ani nedochází, jak je Pagani Zonda vlastně ikonický vůz a jak důležitý je pro historii automobilového průmyslu. Své o tom vypovídá i fakt, že se původně představila v roce 1999, a nadobro se přestala vyrábět až letos.
Tohle je jeden z důvodů, proč je po Zondách taková sháňka – 7,3l V12 bez turba už se totiž oficiálně nevyrábí
Začněme tím, že je to prostě Zonda. Něco jako kdysi bývalo Lamborghini Countach nebo Ferrari F40 . Prostě je to „auto z plakátu“ pro 21. století. A přesto, že je moderní, pořád jde o jedno z posledních analogových aut – atmosférický motor, manuální převodovka, a jen to nejnutnější množství elektroniky, žádné zbytečnosti navíc. A přesně tím je výjimečná. Je trochu jako veterán z budoucnosti.
To, na co se díváte, je jedna ze zakázkových edic, konkrétně Zonda Aether. Úchvatný dvanáctiválcový motor bez přeplňování o objemu 7,3 litru je tu naladěn na 750 koní při osmi tisících otáčkách. Přitom dělá takový randál, že by vám tekla krev z uší. Zároveň by šlo o ten nejkrásnější krvavý zážitek vašeho života, protože ten randál se projevuje tónem, jakému se nevyrovná absolutně nic na světě.
Před nedávnem jsme si v souvislosti s aukcí v Rijádu říkali, že existují jakási zaklínadla, na která sběratelé velmi dobře slyší – asi jako Pavlovovi psi. Jsou jimi především „dvanáctiválec“, „atmosférické plnění“, „manuální převodovka“ a „chlazení vzduchem“. Jak jste si jistě stačili všimnout, Pagani Zonda disponuje třemi z těchto zaklínadel, což by dvanáctiletí popsali zkráceně jako „hustý kombo“. Tato tři „zaklínadla“ slibují naprostou řidičskou nirvánu a bezprostřední propojení se strojem – vlastnosti, které jsou dnes čím dál vzácnější. A které mají velmi pozitivní vliv na hodnotu vozu.
Obrovská škoda, že podobná auta zpravidla leží ladem v garáži a světlo světa spatří jen při speciálních příležitostech. Tato Zonda Aether je něco mezi – pravda, nájezd 1 400 km na dva roky staré auto není nikterak velký, ale aspoň nás těší, že nenajezdila jen takzvané „převozní kilometry“, jak aukční síně s oblibou uvádějí u vozů, které žijí svůj život jako garážové královny.
Manuální převodovka? V autě s vřískajícím dvanáctiválcem? Nebe na zemi!
V neposlední řadě jde potom o Pagani. O vůz, jehož výroba je motivována čistou vášní a zápalem pro výrobu aut, která jsou odsouzena k tomu, aby se stala mistrovskými díly. To znamená moře karbonu, lány té nejlepší kůže, broušený, případně leštěný hliník, spousta spojlerů, sacích otvorů a tak dále. Prostě zhruba něco ve stylu toho, co jsme si jako osmiletí čmárali do sešitu matematiky.
Jedna zajímavost na závěr. Aukce v Abú Dhabí, kde se tato speciální edice speciálního vozu jménem Zonda dražila, se zúčastnil také další neméně zajímavý vůz – Ferrari F2002. Ano, to je ten monopost, se kterým Michael Schumacher získal svůj pátý mistrovský titul. Japonský sběratel za tento téměř neporazitelný monopost s 3,0l V10 a výkonem hodně přes 900 koní zaplatil pouze mrzkých 6,6 milionu dolarů, tedy o celých 200 tisíc dolarů méně (!) než za Zondu Aether.
Ano, tento italský sporťák má dnes větší hodnotu, než jedna z nejlepších formulí všech dob, se kterou navíc jezdil jeden z nejlepších jezdců všech dob. Neuvěřitelné: 6,8 milionu dolarů, tedy při momentálním kurzu 157 milionů českých peněz.