Outbacker 6 x 6 – Ruské monstrum s českými geny

Česká republika se může chlubit rozvinutým automobilovým průmyslem – kromě mladoboleslavské škodovky tu vyrábí auta společenství Toyoty a PSA, v Jihlavě zase vyvíjejí světlomety, Smržovka chrlí zakázkové roadstery značky Kaipan a České Budějovice reprezentuje Bureko – obří šestikolové monstrum vyvíjené v kooperaci se severoamerickou automobilkou Chevrolet. Jeden česko-ruský výrobek však svojí unikátností strčí všechny ostatní do kapsy.

Jmenuje se Outbacker, což sice zavání nářečím značky Subaru, ale jde o naprosto jiný stroj – obří, černý, se šesti poháněnými koly. Tohle malosériově vyráběné monstrum pomáhal v Rusku stavět a kompletovat moderní švýcarský stroj, který umí přesně ohýbat plechy a řezat je pomocí laseru. V západním měřítku nejde o nic neobvyklého, nicméně ve vodkou zalitém Rusku, kde běžně k výrobě auta stačí srp, kladivo a hodně odvahy, se přesně zpracovaná šestikolka jeví jako unikát. Konstruktéři také dbali na kvalitu svárů, vedení kabelových svazků a rozložení hmotnosti, proto kabinu vyrobili z hliníku a motor s převodovkou zastavěli doprostřed. Konečný výrobek východní provenience však čeká ještě dlouhá cesta do Evropy a další plastická operace – homologace podle regulí Evropské unie.

Česká verze vypadá, jako by prošla chirurgickým zákrokem – faceliftem. Záslepky vpředu, nové lampy a přemístěné blinkry naznačují provedené úpravy. Přepracovaný nárazník je krásný asi jako daň z příjmu, ale plní nastolené předpisy. Původní model se může pochlubit ještě armádou zpětných zrcátek, nicméně v rámci schválení pro Evropu musel zrcadlový labyrint zpátky do transportních krabic. Rozšířením prošly ještě blatníky, zástěrky a zadní nárazník. Samotný vývoj, úprava, měření a testy zabraly specialistům z královéhradeckých dílen několik set hodin práce. Výsledkem však je fenomenální terénní přepravník kategorie Z se dvěma externími chladiči na bocích, který smí legálně na silnice.

Kouzlo obojživelné šestikolky tkví v nízkotlakých pneumatikách značky Avtoros, které se hustí maximálně na jednu atmosféru, a to kvůli provozu na silnici nebo oblíbenému plavání. Tlak v kolech může řidič regulovat pomocí ovládacího panelu a vestavěného kompresoru, ovšem nebylo by východních kutilů, aby nevymysleli něco navíc. Rusové pro lepší plovací efekt plní gumy heliem, přidávají pod auto plováky, pěnovou výplň nebo dozadu zastavují lodní motor.

Uvnitř, přesně uprostřed, čeká na kapitána výpravy vzduchově odpružené křeslo, za kterým najdete ještě dvě další sedačky – jde tedy o stejný koncept uspořádání sezení jako v ikonickém McLarenu F1. Čelní okno má také české kořeny – to původní nemělo evropskou homologaci, tak muselo do propadliště dějin a čeští skláři vyrobili nové s homologačním symbolem „éčka“ v kroužku. Palubní deska je jako vystřižená ze sovětského tanku – umístění tlačítek je chaotické, piktogramy neodpovídají, část ovladačů pochází ještě ze starých uazů a ladovek.

Interiéru se však dotkla i ruka moderny – tu reprezentuje parkovací kamera a multimediální centrum s navigací. Po pravici kapitána jsou hned tři různé páky – první ovládá hlavní šestirychlostní mechanickou převodovku s obráceným schématem řazení (místo jedničky je dvojka, apod.), další připojují pohon 6 x 6, mezinápravovou uzávěrku a přídavnou redukční převodovku. Originální boční lavice dnes legálně projdou jen u nových vojenských aut, proto se česko-ruská verze může chlubit pěti místy k sezení, kdy postačí k řízení řidičák skupiny B, nebo až devíti místy k sezení, nicméně taková konfigurace už vyžaduje oprávnění skupiny C.

Pod polstrovaným krytem motorového prostoru pracuje srdce v podobě vznětového čtyřválce o objemu 2,3 litru od automobilky Iveco. Montáž západního dieselu do ruských aut není ničím výjimečným, jelikož se naftové iveco montovalo krátkodobě i do vlajkových modelů automobilky UAZ. Technickými parametry agregát nikterak neoslní – nabízí výkon pouhých 116 koní a nejvyšší točivý moment 270 Nm, takže na papíře je slabší než kdejaký zážehový tříválec. Klíčem k úspěchu Outbackera je rychlé zpřevodování, proto v ideálních podmínkách rozhýbete šestikolového mastodonta jen k nejvyšší rychlosti 80 kilometrů za hodinu, nicméně v technickém průkazu bude vepsaná sedmdesátka. Vzhledem k omezené maximálce vůz nesmí na dálnice a v průměru spotřebuje asi 20 litrů nafty na sto kilometrů.

Za volantem si sice připadáte jako král všech prapodivných transportérů, ovšem při pokusu o řazení se vracíte zpátky do autoškoly. S pákou se manipuluje ztuha a hodně krkolomně. Konfigurace krátkého soukolí odpovídá terénnímu určení, proto při jízdě po silnici za chvíli řadíme šestku a motor na náš vkus točí až zbytečných 4 000 otáček za minutu. Takový speciál by potřeboval minimálně 12rychlostní automat, a ne šestikvalt s převody z formule. Outbacker sice vypadá jako náklaďák nebo autobus, ale řídí se stejně jako dodávka s mizerným poloměrem otáčení. Abyste s kolosem efektivně zatočili, musíte motat rukama stejně rychle jako zaměstnanec Amazonu před vánočními svátky. Vzhledem k rozměrům je nutné do zatáček nadjíždět, na úzkých cestách kopírovat krajnici a prakticky pořád jet na plný plyn, nicméně i tak budete permanentně zdržovat provoz za sebou. Na druhou stranu, auto vzbuzuje nadšení a povyk, takže vám mnoho šoférů šnečí tempo odpustí.

Odmítli byste nabídku na vyjížďku po soukromé vodní nádrži? My za volantem Outbackeru ne, tudíž jsme zamířili k (zatím) klidné hladině. Zásadní roli při plavání hraje vyváženost, proto řešíme i poměr paliva v obou nádržích – stačilo by jednu zatížit více a motali bychom se dokola jako děti na kolotoči. Pomalu noříme „čumák“, postupujeme hlouběji do nádrže a začínáme se potápět. Auto klesá zhruba do dvou třetin výšky kol, tam se zastaví a omezenou rychlostí razíme kupředu. Absolvujeme několik námořních okruhů a vracíme se zpátky na pláž, kde necháváme odtéct přebytečnou vodu.

Obojživelník patři do kategorie aut snů a zcela upřímně – praktické využití v našich končinách fakt nemá, snad kromě zážitkových akcí. Ruské přepravníky s nízkotlakými pneumatikami jsou určené ke křižování širých močálů, pouští, sněhových plání a jízdě po tajgách nebo tundrách. Unikátní a vlastně zbytečná šestikolka v černém kabátě vyjde minimálně na tři miliony korun a cílí maximálně tak na zhýralé milionáře nebo netradiční dobrodruhy.

Původní koncept tohoto typu vozu se jmenoval Petrovich a vznikal v dílnách ťumeňské automobilky Ekotrans. V roce 2017 se firma dostala do finančních problémů a musela výrobu obojživelných automobilů přenechat společnosti Technoimpulse. Oficiální zpráva však hlásila převod produkce z politických důvodů. Vývojový tým původního Petroviche však zůstal. Nový model se v Rusku jmenuje Krechet a debutoval na off-roadovém veletrhu Interpolitex 2017. V Evropě se po značných úpravách českých mechaniků přejmenovává ještě na Outbacker 6 x 6.