Článek
Hynek Medřický je světelný expert a vynálezce biodynamické žárovky Vitae, která přizpůsobuje svůj svit denní době a požadavkům uživatele. Sám se zabývá vlivem světla na zdraví lidí i volně žijících druhů. Letos slaví padesátku a u příležitosti tohoto výjimečného životního jubilea dostane své vysněné Porsche. Co taky jiného, ne?
Medřického jsme se ptali na to, jak moc osvětlení vozovky ovlivňuje řidičovy smysly nebo jestli jsou neosvětlené přechody pro chodce skutečně nebezpečnější než ty osvětlené. Medřický nám také vysvětlil, jaká barva podsvětlení budíků v interiéru vozu je pro řidiče nejlepší a spoustu dalšího. Veškeré odpovědi se dozvíte níže!
Pojem světelný smog moc dobře známe. Ovlivňuje ale světelný smog kromě kvality života ve městech také nějak řidiče na silnicích?
Světelný smog je vlastně neužitečné světlo. My v noci ale potřebujeme jen užitečné světlo. To bychom si ale každý museli nosit vlastní baterku, což nejde, a tak je veřejné osvětlení nutností. Stejně tak světlomety automobilů, a to nejen proto, aby řidič vozu viděl na cestu, ale také kvůli ostatním účastníkům silničního provozu nebo chodcům.
Hynek Medřický je jedním z největších odborníků na světlo v Česku
Pak jsou tu ale třeba billboardy nebo jiné poutače, které září ze tmy. U těch by stačilo, kdyby byly nasvíceny mnohem méně. Ony by ty billboardy byly vidět, i kdyby byly nasvíceny desetkrát méně, protože náš mozek sbírá informace na rozdílu jasu, takže by i tak ze tmy vystoupily. Další objekty, které se mohou na světelném smogu podílet, jsou například osvětlené památky. V některých případech mohou dokonce reflektory, které je nasvěcují, oslňovat okolo projíždějící řidiče. V tu chvíli řidič nic nevidí a může snadno přehlédnout třeba přecházejícího chodce. To jsme nedávno objevili například u kostela sv. Prokopa v Seifertově ulici na Praze 3.
Všechny tyto výše zmíněné zdroje osvětlení mohou v noci způsobit oslnění řidiče. Proto by se mělo se světlem šetřit a mělo by se svítit pokud možno rovnoměrně. Další věc je, že by se chodci měli lépe označovat reflexními prvky, a to nejen mimo obec, ale i ve městech. Nejlepší je takové prvky nosit na pohyblivých částech lidského těla, tedy u kotníků nohou či na zápěstí rukou, ne na batohu či kabelce.
A platí úměra, že čím více je vozovka osvětlená, tím lépe?
Není to tak, protože z té dobře osvětlené vozovky dříve nebo později přejedete někam, kde to osvětlené není. V tu chvíli je tam dysbalance mezi jasy a řidič chvilku nic neuvidí. Není možné osvětlit všechny silnice a cesty, abyste na nich viděli stejně jako ve dne. Každý, kdo usedá za volant, by měl vědět, že v noci se zkrátka musí jezdit opatrněji, protože nikdy neuvidíme tak dobře jako ve dne. Navíc jsme denní tvorové, takže nám v noci mozek funguje pomaleji než ve dne.
Že osvětlení vozovky zvyšuje bezpečnost, vyvracejí i statistiky. Vždyť na dálnicích se nesvítí veřejným osvětlením, a přitom patří mezi nejbezpečnější komunikace vůbec.
Takže by se podle vás nemělo v noci v obcích svítit?
Tak jednoduché to není. Ale je pravda, že když jedete v noci neosvětlenou obcí, kterých je teda bohužel naprosté minimum, jedete pomaleji a opatrněji, než když jedete obcí osvětlenou. To mám vyzkoušené sám na sobě. V naprosté většině menších obcí navíc v noci téměř nikdo nechodí, lidé jsou doma, koukají na televizi nebo spí.
Podle mě, čím méně se bude v obcích svítit, tím to bude paradoxně bezpečnější, protože tam řidiči pojedou pomaleji a budou si více všímat věcí kolem silnice, protože mozek vás v takové situaci nenechá lelkovat. Ale nikdo nemá politickou odvahu to na zkoušku v noci vypnout. Případně bychom to osvětlení nemuseli vypínat úplně, ale jen výrazně snížit jeho intenzitu. Třeba o polovinu, na rok, na zkoušku. Ať se ukáže, co se stane. A já věřím, že nehod rozhodně nepřibude. A studie ze zahraničí také prokázaly, že se nezvýší ani kriminalita, čehož se řada lidí také mylně obává.
Podle Medřického se na řadě míst svítí v noci úplně zbytečně
Dalším aspektem je, že noční svícení má výrazný vliv na živou přírodu, velmi negativně totiž ovlivňuje život nočních druhů živočichů. A nočních druhů je 50 procent. My lidé v noci spíme a nezajímá nás, co se děje tam venku. Ale naše bytí je závislé na rostlinách a rostliny jsou závislé na opylovačích. Třeba obilí je samosprašné, ale kdo by chtěl jíst do konce života jenom rohlíky? My zkrátka potřebujeme rostliny a rostliny zase potřebují hmyz. A my teď víme, že 75 % létající biomasy zmizelo z Evropy za posledních 27 let, říká se tomu syndrom předního skla. Já si pamatuji, jak když mi bylo 15 let, tak táta cestou na chatu musel zastavovat a otírat ten hmyz z předních světel, protože už ani nesvítily přes tu vrstvu. To dneska není, protože zkrátka ani ten hmyz už tolik není.
Má kromě intenzity osvětlení vliv na pozornost řidiče i barva světla? Je lepší, když jsou lampy veřejného osvětlení laděny do studených tonů, nebo spíše do teplejších?
Lidé si myslí, že studenější tóny jsou pro ně lepší, protože jim evokují den, ale to jim v noci, když jsou unavení, nepomůže. Vždycky záleží na tom, kolikátou hodinu je ten člověk vzhůru. Když už je vzhůru třeba 14 nebo 16 hodin, tak už mu nepomůže světlo jakékoliv barvy. Důkazem toho je, že když vyrazíte na dlouhou cestu v noci a do cílové destinace přijíždíte ráno, tak můžete mít klidně mikrospánek, i když už svítí slunce. To znamená, že intenzita ani barva světla nijak nepomůže nevyspalému člověku.
Takže je to jedno, jakou barvou lampy svítí?
Není to jedno, je to složitější. Když budou ti řidiči unavení, tak jim sice barva osvětlení nijak nepomůže, ale v první části noci, tedy zejména v zimě, kdy slunce zapadá brzy, ale lidé jsou aktivní, by mělo smysl svítit bělejším světlem, aby se jim ten den trochu prodloužil. Svítit tak ale přes celou noc nedává smysl. Když na druhou stranu budou ta světla v noci teplejší, stejně jako byly dřív sodíkové výbojky, které se u nás používaly padesát let, tak by to bylo samozřejmě lepší. Ale o tom bohužel nerozhodují odborníci, ale energetici bez znalostí dopadů na biologickou sféru. Když vznikaly ty normy, tak u toho nebyl jediný psychiatr, biolog, entomolog nebo ornitolog.
Normy, týkající se veřejného osvětlení, jsou podle Medřického nastavené špatně
A vědí samosprávy, že současné nastavení lamp veřejného osvětlení není ideální?
Bohužel ne, protože až na výjimky nejsou starostové obcí odborníci na environmentální sféru. Jestli jich je deset procent environmentálně smýšlejících, tak je to hodně. Třeba o teplotě chromatičnosti nemluví ani ty normy, takže se není čemu divit, že o tom starostové zkrátka nevědí. Dříve nebo později se tím bude muset mnohem více zabývat legislativa, ať už na národní úrovni nebo spíše svrchu z Evropské unie. Podle mě se do roku 2045 bude na celém území Evropy svítit v noci dynamicky, tedy že se bude v průběhu noci automaticky upravovat intenzita osvětlení, to není technologicky nijak náročné.
A co přechody pro chodce? Je dobré, když na jinak tmavém a neosvětleném úseku doslova září do tmy osvětlený přechod pro chodce?
Myslelo se, že by to mohlo být ku prospěchu. Ve výsledku to tak ale spíše není. V Česku je přibližně 30 tisíc přechodů pro chodce, osvětlených není ani polovina. A ročně na nich všech zemře v noci přibližně 10 lidí. Otázka je, kolik by to bylo, kdybychom osvětlili i tu druhou polovinu přechodů. Nejspíš by ten rozdíl příliš velký nebyl, protože za smrtelnými nehodami v noci bývá dost často alkohol nebo drogy, čemuž osvětlení zkrátka nepomůže.
Co vůbec říkají statistiky? Umírá méně chodců na osvětlených přechodech než na neosvětlených?
Taková statistika neexistuje. Ta čísla jsou totiž naštěstí tak nízká, že se v takových počtech nedá mluvit o statistice. Třeba v Ostravě to zkoušeli pozorovat, ale před osvětlením přechodů tam měli nula obětí a po osvětlení měli oběť jednu. Takže vlastně stoprocentní nárůst. Ale takhle to prostě nejde počítat.
Ani u přechodů pro chodce neplatí podle Medřického úměra čím více světla, tím lépe
Když se přesuneme přímo k autům, jaký druh světlometů je podle vás nejvhodnější do provozu? Řidičům, kteří to konkrétní auto řídí, asi nejvíce vyhovují ta světla, která svítí co nejvíce. Jak je to ale, když vezmeme v potaz i ostatní účastníky provozu? Přikláníte se k halogenovým světlům, xenonům, LED světlům nebo laserovým?
Na to je odpověď jednoduchá. Nejlepší světlomety jsou v současnosti ty, které umějí vypínat jednotlivé segmenty tak, aby řidič viděl co nejlépe a zároveň neoslňoval okolo jedoucí účastníky provozu. Do budoucna to pak budou tzv. projektorové světlomety, které budou promítat na vozovku a přizpůsobovat se okolním podmínkám.
A co podsvícení palubní desky? Většina moderních automobilů sice již nabízí automatické přepínání podsvětlení interiéru a displejů do nočního režimu, stále však při jízdě řidiči září řada prvků do obličeje. Je to špatně, nebo to v omezené míře nevadí?
Když musíte řídit a být bdělí, tak to nevadí. Horší je to pro zbytek posádky, kterým to také narušuje cirkadiální rytmus. Základ ale je jezdit autem, když jsme odpočatí, a ne po celém dni v práci si sednout do auta a jet přes noc stovky kilometrů. Jinak bych ale doporučil spíše střídmé osvětlení palubních systémů. My lidi jsme sice trochu jako straky, líbí se nám barvičky, a když interiér hraje jako kolotoč, ale dneska už máme té zábavy a vjemů odevšad dostatek, tak si tuhle zálibu podle mě nemusíme přenášet i do interiérů aut. Interiér vozu má být především příjemným místem a nebýt dráždivým pro řidiče.
Takže ambientní osvětlení, které mění každou chvilku barvu, není dobře?
I ambientní osvětlení by mělo být příjemné, jako když svítí oheň. Aby to bylo přirozené a my se uvnitř cítili bezpečně a v pohodě. Ne aby tam svítila monochromatická modrá a ještě se v čase přelévala do růžové, fialové nebo zelené. To běžte raději jednou za čas na Matějskou a užijte si to tam.
Dnes už místo klasických budíků najdeme v moderních autech jen displeje, ale řada lidí stále jezdí staršími vozy, kde jsou klasické analogové budíky. Jaká barva je v autě nejvhodnější pro osvětlení budíků?
Nejlepší je pro tohle červená, protože ta nedeaktivuje v mozku noční systém vidění. Červené budíky proto mají třeba i piloti vrtulníků a tam opravdu nejedou na efekt, ale na funkci.