Článek
Hned na úvod bychom měli upřesnit, že zákon onu diskutovanou „oranžovou“ na semaforu popisuje jako „signál se žlutým světlem Pozor!“. Každopádně při výkladu Zákona o provozu na pozemních komunikacích se mnohokrát setkáte s tím, že lze použít v některých případech žluté nebo oranžové značení, barvu, signalizaci a podobně, takže s tím, že světlo nebylo žluté, ale oranžové, zřejmě neuspějete.
Proč se žluté začalo říkat oranžová, nevíme. Možná je to tím, že třeba v USA, kde se začala světelná signalizace používat ve velkém nejdříve, se používalo oranžové světlo. Možná je to dáno i tím, že ta barva semaforu, zejména po letech degradace vnějšími vlivy, trochu ztmavne a opravdu místo žluté připomíná spíše oranžovou.
Když už jsme u toho zákona, tak si připomeneme, jak je to se světelnou signalizací a konkrétně právě tou diskutovanou „oranžovou“. Upravuje to § 70, odst. 2) zákona 361/200 Sb. takto:
b) „Při řízení provozu na křižovatce znamená pro řidiče signál se současně svítícím červeným a žlutým světlem „Pozor!“ povinnost připravit se k jízdě.“
d) „Při řízení provozu na křižovatce znamená pro řidiče signál se žlutým světlem „Pozor!“ povinnost zastavit vozidlo před dopravní značkou „Příčná čára souvislá“, „Příčná čára souvislá se symbolem Dej přednost v jízdě!“ a „Příčná čára souvislá s nápisem STOP“, a kde taková dopravní značka není, před světelným signalizačním zařízením; je-li však toto vozidlo při rozsvícení tohoto signálu již tak blízko, že by řidič nemohl vozidlo bezpečně zastavit, smí pokračovat v jízdě. Svítí-li světlo tohoto signálu přerušovaně, nejde o křižovatku s provozem řízeným světelnými signály.“
No a teď, co to pro řidiče motorových i nemotorových vozidel znamená v praxi.
Jedu k semaforu, svítila zelená a teď začala svítit oranžová
Tady záleží, jak daleko jste od křižovatky, a jestli je bezpečnější buď brzdit, nebo bude lepší ještě křižovatku projet, neboť to podle zákona smíte, pokud není možné bezpečně zastavit vozidlo („...je-li však toto vozidlo při rozsvícení tohoto signálu již tak blízko, že by řidič nemohl vozidlo bezpečně zastavit, smí pokračovat v jízdě...“).
Pojďme si dát trochu matematiky. Průměrný reakční čas řidiče a náběhu účinku brzdové soustavy je jedna sekunda. Při rychlosti 50 km/h tak urazíte 14 metrů, než vůbec začnete brzdit. Průměrné auto pak na suchu zabrzdí na 14 metrech, na mokru na 20 metrech. Celková dráha potřebná k zastavení je tak, když to zaokrouhlíme, zhruba 30 metrů, na mokru klidně víc.
Na mokru se brzdná dráha samozřejmě prodlužuje. Pokud jedete 50 km/h, spolu s reakční dobou potřebujete k zastavení zhruba 35 metrů
Když jedete na některých silnicích 70 km/h, reakční doba znamená ujetou dráhu skoro 20 metrů a dráhu potřebnou k zastavení přibližně 27 metrů. To je skoro 50 metrů k tomu, abyste bezpečně zastavili s téměř plným účinkem brzd. Na mokru to opět bude o něco delší. Sice se v různých testech dočtete, že auto zastaví ze 100 km/h na přibližně 40 metrech, ale v tom není započítaná reakční doba řidiče.
Takže co dělat, když jste moc blízko a už nestačíte brzdit? Šlápněte na plyn a křižovatku projeďte. U nás jsou křižovatky nastavené tak, že v druhém směru začne oranžová/žlutá spolu s červenou (jak je uvedeno výše ve výkladu zákona odst. b) až tehdy, když v druhém směru skočí červená.
Ono by plynulosti a bezpečnosti velice pomohlo, kdyby třeba 5 sekund před rozsvícením oranžové začala zelená blikat, jak je to v některých zemích. Takhle se dá semafor jen odhadovat, například podle světelných signálů pro chodce ve stejném směru. Těm červená skočí o poznání dřív, takže když se blížíte ke křižovatce a vidíte, že chodci už mají ve vašem směru červenou, obvykle to znamená, že brzy skočí i vám oranžová a hned pak červená. To už je lepší nepřidávat a prostě sundat nohu z plynu a očekávat červenou.
Stojím na červené a rozsvítila se oranžová
Jak je uvedeno výše, máte se připravit k jízdě. Vyjíždět ale ještě nesmíte. Pro tyto účely tam právě svítí současně ta červená. Nicméně v praxi stejně za tu krátkou dobu stihnete akorát tak zařadit a začít se rozjíždět. Obvykle nestihnete ani přejet hranici křižovatky a už svítí zelená. V této vypjaté situaci na některé řidiče čekající jako první u světel dolehne ta tíha odpovědnosti vůči ostatním řidičům za nimi a při pokusu o rozjezd jim motor zhasne. Inu, stane se. Člověk je pak nucen strpět troubení a nadávání.
Jestli stojíte mezi prvními na světlech, tak se koukejte včas připravit a svižně rozjet. Nemusí vám kvílet gumy, ale čím dříve z té křižovatky zmizíte, tím lépe pro všechny ostatní
Rádi bychom také apelovali na řidiče, aby sledovali semafor, i pokud nestojí první v řadě. Na oranžovou se prostě připravte a snažte se co nejdříve rozjet. Pokud civíte jen na to auto před sebou, celý ten štrúdl aut pak posouvá tu reakční dobu dál a dál a trvá strašně dlouho, než se všichni rozjedou. Také se od křižovatky rozjíždějte svižně. Nemusí vám pískat gumy, ale ať se neloudáte. Z křižovatky máte zmizet.
Bohužel to téměř vždycky vypadá tak, že všichni hledí do mobilu nebo po okolí. Rozsvícená oranžová (no dobře, žlutá) pak pro takového řidiče nic neznamená. Teprve klakson nervózního (rozuměj pozorného) řidiče vzadu je pro toho vpředu první signál k tomu, aby nyní definitivně ukončil své filozofické rozjímání nad existencí Stvořitele a započal proces hledání toho divného klacku, kterým se ve většině osobních automobilů moderní doby řadí jednička.
Druhý klakson zezadu je pak pro takového „řidiče“ další signál k tomu, aby tímto klackem provedl opatrný pomalý pohyb doleva a dopředu a zlehka začal povolovat spojkový pedál v očekávání vskutku velkých revolučních událostí, kterých je ten nebohý litrový tříválec pod kapotou schopen. Třetí klakson zezadu je pak už jen takový zoufalý výkřik, neboť v této době na tom semaforu už zas začala svítit oranžová. Křižovatkou, kterou by stihlo za normálních okolností projet třeba deset aut, tak projedou sotva tři.
Tady bychom znovu rádi připomněli § 18 odst. 2, písm. b) zákona 361/2000 Sb. „Řidič nesmí omezovat plynulost provozu na pozemních komunikacích, zejména bezdůvodně pomalou jízdou a pomalým předjížděním.“
Jak je to jinde v Evropě?
„Náš“ semafor má tzv. čtyři fáze: červená, červená se žlutou, zelená a žlutá. V některých evropských zemích jsou ale jen třífázové semafory, které prostě střídají barvy červená, žlutá, zelená. Někde při přechodu z červené na zelenou vůbec žlutá nesvítí a rovnou začne svítit zelená. V některých zemích je u červené displej s odpočtem do rozsvícení zelené, a to buď formou ubývajících teček, nebo sekundového odpočtu. S takovým semaforem se lze setkat i u nás, například u kyvadlově řízených objížděk. Experimentují s nimi i některé obce.
I když se v některých zemích používají trochu jiné fáze světel, význam je všude stejný
Ještě se lze setkat s pětifázovým semaforem, který doplňuje signály o žlutou se zelenou, který se rozsvítí, když se blíží ke konci interval zelené. Když pak zhasne zelená a začne jen svítit žlutá, ve druhém směru už obvykle začíná svítit signál červené se žlutou. Obvykle je výklad zákona takový, že zelená se žlutou znamená to samé, co u nás žlutá. Samotnou žlutou pak už projet nesmíte.
A jak je to s pokutami?
Teoreticky můžete za jízdu na oranžovou (žlutou) dostat pokutu (jiné porušení povinnosti, příkaz na místě do 2 000 Kč, správní řízení 1 500–2 500 Kč). Nicméně prokazování, že jste mohli bezpečně zastavit, bude mít policista nebo úředník obtížnější. Horší je to ale s jízdou na červenou, když to nestihnete, nebo když vjedete do křižovatky v momentě, kdy svítí červená s oranžovou před rozsvícením zelené.
To je totiž bodovaný přestupek „Nezastavení na červenou (nebo pokyn „Stůj!“)“ a za ten hrozí nejen pokuta příkazem na místě do 2 500 Kč, ale ještě 5 trestných bodů do karty řidiče a zákaz řízení na 1 až 6 měsíců, pokud spácháte tento přestupek dvakrát a vícekrát během 12 měsíců. Ve správním řízení je pokuta 2 500 až 5 000 Kč, případně 4 000 až 7 500 Kč, pokud přestupek spácháte dvakrát a vícekrát během 12 měsíců. A to jste pak ještě bez řidičáku. A to všechno, i když se nejednalo o úmysl, ale pouze o nedbalost.
Tady pozor, aby se na vás nesnažil orgán naroubovat přestupek „Úmyslné nezastavení na pokyn Stůj!“, což není to samé. Jedná se totiž o přestupek, kdy řidič „v rozporu s § 4 odst. b) a c) úmyslně nezastaví vozidlo na pokyn „Stůj!“ daný při řízení anebo usměrňování provozu na pozemních komunikacích anebo při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích osobou k tomu oprávněnou.“ Typicky je to situace, kdy nezastavíte strážníkovi městské policie, který řídí provoz u přechodu. Tento přestupek nelze řešit příkazem na místě (blokovou pokutou), ale pouze ve správním řízení. Automaticky je za to 5 trestných bodů, pokuta 2 500 až 5 000 Kč a především zákaz řízení na 1 až 6 měsíců. Pokud byste tento přestupek pak spáchali znovu během následujících 12 měsíců, je pokuta ve správním řízení 4 000 až 7 500 Kč.