Článek
Jméno Kadett byste v aktuálních prospektech Opelu hledali marně, ale dlouhá léta patřilo neodmyslitelně k této automobilce. První auto toho jména vyrobili v Německu už v roce 1936 jako nástupce typu 1.3 Litre. Linka na jeho výrobu nakonec skončila po válce v Sovětském svazu, kde se vyráběl upravený Moskvič 400. V šedesátých letech se objevil Kadett A, poté druhá generace B a konečně v srpnu 1973 na frankfurtském autosalonu i třetí Kadett C, který byl znám pod mnoha jmény. Mělo totiž jít o globální model GM, který se bude prodávat po celém světě.
Kupé vypadá zatraceně dobře, a podle mě to je jedno z nejhezčích aut od GM. Právě jeho vzhled mám asi nejnakoukanější, protože s ním Opel jezdil rallye. Tedy jezdil, ale často nedojel, Walter Röhrl měl slibný výsledek snad jen v Monte Carlu 1976 za trojicí Stratosů, jinak většinou musel odstoupit pro technické potíže. Sedan a kombi vypadají obyčejněji, otevřený Aero-Kadett od Baura je zase hodně vzácný (vyrobeno bylo jen 1 332 těchto aut), ale celkově je třetí generace rozhodně proporčně hezčí než předchozí béčko.
V roce 1977 prodělalo auto modernizaci, změnily se například světlomety, ale tahle starší verze vypadá možná lépe. Jde mimochodem o jedno z posledních aut před touto modernizací, protože vzniklo počátkem roku 1977. Barva je z originální nabídky Opelu, ale lak je po renovaci. Mimochodem kompletní renovaci provedl pečlivě už předchozí majitel v Německu. Jen zamračená kapota se Honzovi nelíbila, tak sehnal originální. Třináctipalcová kola ATS Classic s pneumatikami 185/60 jsou pak krásnou tečkou za povedeným vzhledem.
Interiér je docela prostorný a nepůsobí vůbec stísněně. Na mnoha místech tu vykukují i lakované panely karoserie, takže si nádherně modrou barvu užijete i zpoza volantu. Ten má krásnou odezvu od kol, až skoro návykovou. Jde o tříramenný kousek ze sportovního modelu GT/E, ze stejného modelu jsou i budíky s otáčkoměrem. Jinak byly standardem ručičkové hodiny. Pedály mají ideální odpor, řadička v kulise běhá také velmi příjemně a v docela krátkých drahách. Líbí se mi to, protože podobné reakce krásně propojí řidiče s autem. Musíte si to trochu odmakat, což je ale fajn. Navíc potěší, že pedály ani volant nejsou vyosené, což bylo v té době celkem časté.
Klasická koncepce a dostatečný výkon
Tento Kadett je ještě model s klasickou koncepcí – motorem vpředu a pohon zadních kol, šlo o poslední malý Opel s tímto rozvržením. Základní motorizací byl litr, ale tohle je o něco lepší model 1200 S s manuálním čtyřkvaltem. Stejný motor Opel používal už v předchozí generaci. V céčku jej naladil na 50 koní v 5 400 otáčkách, ale po roce 1976 už nabízel v této silnější verzi dokonce 55 koní. Čtyřstupňová převodovka byla plně synchronizovaná, pětikvalt byl vyhrazen sportovnímu modelu GT/E. Přitom i slabšímu modelu by pětka slušela. Chce to projevit trochu citu, ale reakce Opelu jsou tak vzorné, že hrubší zacházení není vůbec potřeba.
Auto váží kolem 790 kilogramů, což je prostě fantastické. To auto je tak lehoučké, že to opravdu cítíte. I v tempu pod plynem drží ve stopě. On taky slabší motor z Kadettu neudělá žádnou driftovací bestii, ale kdyby trochu sprchlo, určitě půjde zadní tuhou nápravu trochu sklouznout. To ale v parném srpnovém dni nehrozí, pod mýma rukama naopak starý Opel působí hodně neutrálně. Může za to asi i moderní podvozek. Lehce snížený (vpředu o 60, vzadu o 40 milimetrů) tvoří tlumiče Koni Sport Short a pružiny Apex. Vpředu brzdí kotouče vzadu bubny, ale ty měla i ostrá verze GT/E. Brzdí ovšem dost silně (chce to i silněji šlápnout na pedál), takže mi nic nebrání motor vytáčet, vychutnávat si plynulou akceleraci a trochu ho ždímat. Pak totiž Kadett působí krásně živě. Nejlepší je ale stejně řízení bez jakékoliv vůle, to auto mě čistotou svých reakcí prostě hodně baví.
Kadett se definitivně rozloučil v roce 1991 (jen kabriolet ještě dožíval dva roky, dodávka Combo dokonce tři) a Opel tehdy přijal pro nový model jméno Astra od britského Vauxhallu. To ale byla pátá generace E, tento třetí Kadett se přestal vyrábět v roce 1979 a nahradila ho nová verze s pohonem předních kol. Céček vyrobil Opel přes 1,7 milionu kusů, většina byla exportována mimo Německo a měla i tento motor (ten poháněl 1,4 milionu aut, tedy 82 % všech Kadettů). Dnes je kupé generace C v Německu takřka kultovním autem s obrovskou fanouškovskou základnou. Ostatně Honza má ten svůj už 3,5 roku a pryč ho opravdu dát nechce. Budete si tedy muset v inzerci najít nějaký jiný kousek. Počítejte s cenami kolem 200 tisíc korun, ale za tak prima kupé to je dobrá cena.