Opel Adam S - Tradice starých dobrých GSi ožila naplno

Možná jdu s tímto testem s křížkem po funuse. Opel Adam (v Británii opět prodávaný jako Vauxhall) se totiž přestal vyrábět v roce 2019, a tak už v nabídce nových modelů značky nefiguruje. Na trhu byl model vyráběný v německém Eisenachu, rodišti dvoutaktních Wartburgů, od roku 2012. Jméno dostal po zakladateli Adamu Opelovi.

Přesto by byla škoda odmítnout možnost ostřejší model vyzkoušet, protože je to vlastně docela zajímavá ojetina pro nadšené řidiče. Mimochodem podle automobilky si zkratku OPC nezasloužil, přestože řadu jeho úprav dělali právě v této sportovní divizi.

Adam stál v nabídce pod Corsou, ale cílem nebylo přebrat zákazníky menších modelů, spíš zabrousit mezi majitele stylovek typu Fiat 500 a Citroën DS3. Obrovské možnosti personalizace (Opel hovořil o 61 tisících možností pro exteriér a 82 tisíc pro interiér), jak může Adam vypadat, byly nevyčerpatelné. Popravdě pro mne to zní stejně hororově jako víkendová návštěva obchodů s nábytkem a bytovými doplňky. A to jste si ještě mohli připlatit a pořídit si exkluzivní verzi Bitter.

Design Darrena Luka se povedl a spolu s druhou generací modelu Insignia představuje to nejhezčí, co Opel v nedávné minulosti nabízel. Byl dokonce i oceněn cenou Red Dot za nejlepší automobilový design roku 2013. Líbí se mi třeba krásná křivka kolem kliky nebo zakončení bočních oken.

Testovaný kousek je v relativně nenápadné šedé, ale má trochu šmrnc. Můžou za to široce rozkročené blatníky, malé křídlo na konci střechy s velkým panoramatickým oknem a docela velká šestnáctipalcová kola. Rázem máte auto jak ze sna prvořidiče. Vždyť vypadá jako zvětšený angličák Hot Wheels, kdo by takové auto v osmnácti nechtěl?

Interiér má tu výhodu, že všechnu výbavu a styl, zamýšlený už pro běžné Adamy s malými motory, sem dali taky a samozřejmě zvládli i perfektní zpracování. K tomu ale přidává pár prvků hodných ostrých hatchbacků, jako jsou kovové a kožené doplňky prošité červenou nití, perfektně tvarovaná a přitom pohodlná sedadla nebo sportovně vypadající grafika budíků a červené zdobení většiny spínačů.

Dvoučlenná posádka si pobyt uvnitř auta opravdu užije. Jenže Adam má zadní sedačky, byť se vkrádá otázka, proč vlastně. Fungují totiž lépe jako odkládací prostor než jako místo pro další pasažéry. Alespoň trochu kompenzují miniaturní kufr. Nesedl mi infotainment, u kterého jsem si stihl všimnout, že je docela nízko a že se mi moc nelíbí jeho grafika, ale naštěstí je Adam S autem, u kterého vás při ostřejší jízdě přestanou tyhle věci úplně zajímat. Snad jen pedály bych poskládal trochu blíž k sobě a do roviny a dal bych do auta o trochu menší volant.

Třídveřový hatchback nepřekvapí svou koncepcí vše vpředu, kterou převzal z platformy SCCS od Corsy generace D. Základní model spoléhal na litr, silnější verze na dvanáctistovku. Ale vrcholný Adam S má dokonce 1,4 litru přeplňovaný turbodmychadlem integrovaným ve výfukovém potrubí. Motor je v tomto případě spárován s šestistupňovým a docela krátkým manuálem. Tomu by slušely jen kratší dráhy řazení. Litinový blok je s dutou konstrukcí, aby bylo auto co nejlehčí.

Výkon 150 koní v 5 000 otáčkách a točivý moment 220 Nm mezi 3 000 a 4 500 otáčkami jsou na malé a lehce přes tunu vážící auto dostatečné. Pokud vás baví často řadit, tak si stěžovat nebudete. Sice to u turbomotoru není nezbytně nutné a rozsah výkonu je dostatečný, ale pokud můžu kvedlat pravačkou sem a tam před každou zatáčkou, dělá mi to radost. Také atmosférická charakteristika u turbomotoru je příjemná. Postupně gradující výkon od tří až k šesti tisícům otáček a ochota se vytáčet mi vykouzlily úsměv na rtech. Klidné chování v nižších otáčkách pak umožňuje pohodovou jízdu v momentě, kdy se nechcete předvádět.

Maximální rychlost 210 km/h a zrychlení na stovku za 8,5 sekundy může u malého auta nemile překvapit nejednoho předjížděníchtivého majitele manažerského sedanu. Na pohled totiž Adam S vypadá jako neškodné upravené autíčko, co si jen hraje na závoďák a cpe se mezi velké kluky. Jenže když tam hodíte trojku a pokusíte se plynový pedál narvat skrz koberečky až do asfaltu, dokáže vám, že ty cingrlátka tady nejsou jen tak zbůhdarma a maličký Opel opravdu umí jet rychle.

Odezva na plyn a ochota k vytáčení je neuvěřitelná, a zahrabat předními koly tak dokáže i na dvojku. A ještě k tomu vyluzuje přes upravený výfuk ten brumlavý zvuk, který byste klidně přiřadili k jednotce o větším objemu než jen 1,4 litru.

Jen motor ale nestačí, hlavní důraz musí výrobci sportovních modelů klást na podvozek, pokud chtějí docílit skvělého chování v zatáčkách. U Adama se ke slovu dostali inženýři z divize OPC a jejich výsledek je opravdu povedený. Očekávaná nedotáčivost se nedostavuje a Adam působí hodně neutrálně, což je určitě i díky upravené geometrii. Majitel vozu Jakub auto ještě doladil pružinami H Žádné náklony v autě vůbec necítím a jen se snažím trefit vždy správně apex, aby uspokojení z rychlého průjezdu bylo co největší.

Tvrdší a tužší naladění a snížení naštěstí neznamená, že je auto příliš kamenné a na nerovnostech z vás vymlátí duši, Adam naopak odfiltruje většinu děr, kola se snaží neustále kopírovat povrch a prcek skoro nikdy neodskočí. Je to nehorázná zábava, jen snad toho citu ve volantu bych od auta chtěl víc. I když je řízení přesné, pocitově mi přijde trochu odtažité. Ovšem malý ostrý hatchback se za něj rozhodně nemusí stydět. Lépe by to jelo už jen se samosvorem. Smekám i před silnými brzdami (průměr 308 mm, také z divize OPC), které se krásně dávkují, ale reagují ostře.

Zatímco širší kola poslušně sledují stopu a rychlosti zapadají na své místo, vtírá se mi do mysli smutná otázka, proč musel Adam zemřít a přenechat místo nudnému modelu Mokka. Adam S se mi zaryl pod kůži jako jedno z těch aut, kde si klidně vyberete cestu po delší, ale o to zakroucenější trase, místo abyste to pálili po dálnici.

Přesto, že nastavení plně vyhovuje sportovní jízdě, není Adam S vůbec nepohodlný a dá se v klidu požívat i pro každodenní cestu do práce. A pokud zklidníte svůj jízdní styl, není ani nenažraný a spokojí se s šesti litry na sto kilometrů, v zátahu ale nemá problém jezdit třeba za dvanáct.

Konec Adama byl oznámen 10. října 2018. Kromě něj Opel zařízl i ještě menší model Karl (v Británii Vauxhall Viva) a kabriolet Cascada. Nástupce Adam nedostane, místo něj se automobilka, nyní pod křídly PSA, zaměří na SUV a crossovery, které zajímají zákazníky nejvíc. Doufejme, že se to pozitivně podepíše na nové generaci modelu Mokka, která snad nebude tak nepovedená jako ta současná. Ostatně modely Crossland a Grandland už jsou rozhodně kvalitnější a není důvod si myslet, že by Mokka neměla v trendu pokračovat.

Přesto je škoda, že na to doplatil právě Adam. Po té kratší projížďce jsem k němu zahořel prudkou a nevyvratitelnou náklonností. Jistě, nemá takové jméno, jako Mini Cooper nebo Abarth 500 (i když vlastně dodnes nevím a nechápu, proč nedostal označení GSi nebo OPC, zejména stará GSi mi totiž krásně připomněl svým charakterem), ale to se zase pozitivně projeví na ceně. A pokoušet se vyždímat z něj maximum je vážně zábava.