Článek
My lidé jsme strašně zhýčkaní. Pořád se nám něco nelíbí. Nadáváme na zimu, nadáváme na vedro, nadáváme na sucho, nadáváme na déšť. Nadáváme vlastně na všechno. Nadáváme tedy i na to, že máme v autě horko, protože jsme byli líní udělat těch sto kroků navíc od lesa a nechali jsme ho raději stát hned u vchodu na koupaliště na přímém slunečním světle.
Ale máme přece klimatizaci, tak budeme mít za chvíli v autě pohodu jako v mrazáku. Nebo ne? Tak jednoduché to není a ani sebelepší auto s účinnou klimatizací nedokáže rozpálený interiér vychladit za pár sekund. Horko tak bude i v luxusním Mercedesu nebo Rolls-Roycu, ani americká auta proslulá velice výkonnými klimatizacemi neumí dělat zázraky. Takže jak rychle dosáhnout pohodlných podmínek v autě, když jsme ho nechali stát celý den na sluníčku?
Jak správně používat klimatizaci – nejprve vyvětrejte
Při parkování na přímém slunečním světle se snadno během několika hodin vyšplhá teplota v interiéru i na více než 50 °C. Nejúčinnější způsob, jak pak auto rychle „ochladit“, je otevřít všechny dveře nebo aspoň okna, pokud otevření dveří není možné a bezpečné. Tím se teplota v autě rychle srovná s okolním prostředím a i těch dvaatřicet stupňů je lepších než padesát.
Co ovšem po stání na sluníčku zůstane horké, je palubní deska, volant a vůbec všechny části vystavené přímému slunečnímu světlu. Černý plast rozměrné palubní desky pak působí jako radiátor a i když máte auto vyvětrané, stále z přístrojové desky sála horko.
Každopádně nastartovat zavřené vyhřáté auto a pustit naplno klimatizaci není ten nejrychlejší způsob, jak z auta horko dostat. Prostě otevřete všechna okna a nechte to horko z auta utéct. Pak bude mít klimatizace s ochlazováním vzduchu v interiéru mnohem méně práce.
Nejjednodušší je celé auto otevřít a nechat horký vzduch utéct ven. Jistě, světlu vystavená palubní deska, volant a další části budou horké, ale aspoň pak bude mít klimatizace méně práce
Zatímco v některých běžných autech funguje docela dobře nastavitelné nezávislé topení pro pohodlnější zimní provoz, programovatelné ochlazování interiéru má jen velmi málo aut. Nově se s tím setkáváme u elektromobilů, ale tam to funguje zpravidla jen tehdy, když je auto připojené na nabíječku. Takže nezbývá než nejprve větrat a až pak chladit.
Jak nastavit klimatizaci
Předně se snažte výdechy nastavit tak, ať nemíří přímo na vás, ale od cestujících. Ideální je, když směřuje proud vzduchu na strop a do stran k oknům. Vzduch se stejně v autě promíchá, ten těžší a studenější má tendenci klesat dolů. Intenzivní proud vzduchu na těla cestujících není moc zdravý, protože vysušuje sliznice, hůře se pak dýchá a může to vést i k bolestem svalů a kloubů a dalším potížím.
Nastavte výdechy tak, aby nefoukaly přímo na cestující. Ideální je nechat chladný vzduch foukat nahoru ke stropu a k oknům. Stejně klesne dolů a interiér ochladí.
Tělu také moc neprospívají velké teplotní skoky, takže si nenastavujte teplotu příliš nízko ve srovnání s okolním prostředím. Pokud jedete krátkou trasu, například ve městě, je snad lepší si na tu chvíli jen stáhnout okénka a klimatizaci ani nezapínat. V městských rychlostech není aerodynamický hluk s okny dole tak hrozný a na spotřebě paliva se vyšší aerodynamický odpor neprojeví tolik. Stejně se na té krátké trase interiér klimatizací moc nevychladí.
Na delší cestě si teplotu oproti okolí klidně snižte víc. Jestli je venku třeba pětatřicet stupňů, nic se nestane, když si v autě nastavíte 22 °C. Sice se obvykle říká, že by rozdíl mezi teplotou v autě a venku neměl být více než 5 °C, ale to platí hlavně tehdy, když často vystupujete a nastupujete. Určitě jste někdy jeli v letním horku překlimatizovaným taxíkem. Pro zdraví to není nic moc.
Jestli často vystupujete a nastupujete, nenastavujte v autě příliš nízkou teplotu ve srovnání s okolím. Rozdíl by neměl být větší než 5 až 7 °C
Na dlouhé trase bez častých zastávek si raději nastavte příjemné klima, ať vás velké horko neunavuje. Proto i třeba desetistupňový rozdíl není nic hrozného. Pokud se ale blížíte do cíle nebo chcete zastavit, teplotu postupně zvyšujte, ať rozdíl teplot není moc velký a pohybuje se právě kolem pěti stupňů.
Také zvažte, jestli pouštět do auta horký vzduch zvenku nebo jestli by nebylo lepší používat vnitřní cirkulaci vzduchu, který je přece jen od klimatizace chladnější. Zejména u aut s méně účinnou klimatizací by tak mělo být jednodušší udržet v interiéru snáze příjemnou teplotu.
Vybírejte místo, kde zaparkujete
Speciální klimakomoru jako vývojová centra automobilek asi nikdo k dispozici nemá, ale snažte se auto zaparkovat aspoň ve stínu.
O tom, jak budete mít v autě, hodně rozhoduje to, kde zaparkujete. Je nám jasné, že někdy si prostě nelze vybírat a musíte auto nechat stát celý den na sluníčku, ale pokud je to možné, hledejte stinné místo. Ačkoli v autě bude od okolního vzduchu horko tak jako tak, aspoň se od přímého slunečního světla nerozpálí celý interiér.
Další možností je používání různých stínítek, nejoblíbenější jsou fólie instalované na čelní sklo. I když ani ty nezabrání pronikání horkého okolního vzduchu do auta, tak aspoň ochrání právě palubní desku od přímého slunečního světla. Je pak jednodušší auto vyvětrat, palubní deska nebude rozpálená jako sporák a nebudete sahat na doslova rozžhavený volant.