Obliba SUV roste. Zásluhu na tom má také psychologie

Fenomén SUV, celým názvem „sportovně užitková vozidla“, není výsadou jen Česka. Když se podíváme na celosvětové statistiky, vidíme, že nárůst obliby tohoto segmentu osobních aut začíná již v devadesátých letech minulého století. V roce 2015 už bylo každé třetí nové auto na světě právě SUV. Statistiky je ovšem třeba brát s rezervou, protože záleží, zda konkrétní trh mezi tyto vozy počítá například tradiční off-roady.

S jistotou lze ovšem říci, že například v USA bylo v roce 2019 pět z deseti nově prodaných vozů sportovně užitkových, pouze dva byly tradiční sedany. Podle dostupných údajů od tuzemského Svazu dovozců automobilů pak „SUV a Terénní“ tvoří více než 45 procent nově přihlášených vozů za červen 2021 – což je dosud rekord.

Všeobecnou oblibu potvrzuje i česká automobilka Škoda Auto, která se vydala prošlapat cestu celému koncernu VW v Indii a tamní zákazníky oslovuje modelem Kushaq, což není nic jiného než SUV podobné Volkswagenu T-Cross. Tuzemská automobilka také minulý rok poprvé vtrhla mezi elektromobily, a to opět se sportovně užitkovým modelem Enyaq. Oblibu této třídy nakonec potvrzuje i to, že až na opravdu ojedinělé výjimky všechny automobilky v současnosti nabízí či brzy nabídnout alespoň jeden takový model. Rolls-Royce či Lamborghini nevyjímaje.

Historie této třídy se přitom začala psát již v šedesátých letech. Dodnes se vedou spory, zda byl první model SUV spíše Chevrolet Suburban z roku 1960, či o dva roky později představený Jeep Wagoneer. Jisté jsou však dvě věci. Na ovládnutí trhu si tyto vozy musely ještě chvíli počkat a jejich aktuální sourozenci (respektive pravnuci) jim nejsou na první pohled příliš podobní.

„Zatím jsem nikde neviděl komplexní a studiemi podložené vysvětlení tohoto fenoménu,“ popisuje zájem o tyto modely specialista na automobilový sektor poradenské firmy EY Petr Knap. V Česku je pobláznění automobily, které zpravidla oslňují zákazníky vysokou mírou bezpečnosti posádky, nepřehlédnutelnou výškou, nadprůměrnou hmotností a tomu odpovídající spotřebou, patrné až od roku 2008.

Rostoucí oblibu segmentu SUV v Česku si můžete prohlédnout na této grafice:

(Zdroje dat: SDA)

Podle Knapa je první model, který Evropu přivedl na chuť SUV, oblíbený Qashqai od Nissanu. Ten do puntíku splňuje vše, co jsme si zatím o vlně sportovně užitkových vozů řekli. Vůz, který se začal vyrábět v roce 2007, si odnesl 5 hvězdiček z testů bezpečnosti EuroNCAP, v Evropě byl v roce 2018 se svým více než čtvrt milionem registrovaných vozů pátý nejprodávanější osobní automobil a zákazníky oslovoval, i když se u starších verzí bez moderních technologií pohybovala spotřeba okolo 11 litrů benzinu na sto kilometrů.

Obliba zmíněných modelů se přitom rychle přesouvá z nových aut i mezi ojetiny. „SUV a crossovery jsou velmi oblíbené i v bazarech, za posledních 10 let vzrostl jejich tržní podíl ze 3,3 procenta na cca 20 procent. U zánovních vozů je tržní podíl SUV ještě markantnější. Modely jako Dacia Duster, Kia Sportage nebo Hyundai ix35/Tucson, Škoda Karoq, Kodiaq nebo starší Yeti jsou dlouhodobě na špičce prodejních statistik,“ říká Jindřich Topol, regionální manažer výkupu AAA AUTO.

Důležitým faktorem u nových vozů je ovšem i cena. A právě zde po psychologické stránce funguje SUV skvěle, jelikož si svou mohutností snáze obhájí vyšší cenovku, kterou dostávají všechny novější modely také proto, že musí splňovat stále náročnější podmínky dané přísnou regulací automobilového trhu, což Topol ostatně potvrzuje.

„Vývoj technologií a hrozba pokut při překročení flotilových emisí se promítá do výrobních nákladů a skokově vyhnala ceny nových aut o desítky tisíc korun. Jestliže před deseti lety začínalo auto nižší střední třídy na 300 tisících, dnes bude stát klidně o sto tisíc víc. Výrobci pak logicky přemýšlejí, jak to udělat, aby zdražení nebilo zákazníky tolik do očí. A tak tradiční malý kombík raději ve výrobním programu nahradí módně vypadajícím crossoverem a zákazník dostane za své peníze na první pohled přitažlivější auto, i když dražší a často méně praktické.“

Z pohledu automobilek stejnou problematiku doplňuje Knap, který nezávisle na Topolovi teorii o „lepším nákupu“ potvrzuje. „Pro automobilky je to velmi zajímavý segment, kde jsou solidní marže, roli hraje emoční nakupování, a tak není tak vysoká citlivost na cenu.“

Automobilkám proto zájem o SUV dělá radost. Ilustruje to například web Business Insider, který přinesl informace z americké automobilky Tesla. Levnější sedan Model 3 se těší v Americe rostoucí oblibě, a tak jsou stále častěji vidět články, že firma dodala tolik vozů, čímž o vysoká procenta překonala odhady. Ovšem ve skutečnosti se značka snaží více prodávat větší Model X, který by lépe naplnil firemní kasu. V jeho případě se ovšem musí potýkat se silnou konkurencí, která je obzvlášť v Evropě na vysoké úrovni.

Výrobci vozů se ovšem nyní musí připravit na budoucnost, která je podle všeho v autonomním řízení a zejména v elektrických pohonech. Rostoucí tlak na nižší emise skleníkových plynů v dopravě nutí automobilky k elektrifikaci svých vozů a je nasnadě, že elektromotor či plug-in hybrid je snazší zastavět do velkých a těžkých SUV, které by jinak vyhnaly flotilové emise až k blízkosti vysokých pokut od regulačních úřadů.

Pokud se ale značkám podaří chytit vlnu elektromotorů brzy, mohou naopak dál nabízet zajímavé konvenční stroje. „Třeba Toyota/Lexus, která své flotilové emise drží na uzdě díky dlouholeté produkci hybridů, může stále vyrábět sporťáky jako Supra nebo LC500 nebo těžké off-roady, jako je Land Cruiser,“ vysvětluje Topol.

Zároveň se v těchto dražších modelech lépe skryje vyšší cenovka, kterou elektrický pohon zatím stále ještě představuje. Podle Knapa je tak pravděpodobné, že mezi dražšími vozy, což modely SUV zpravidla jsou, budou stále častější elektromobily či plug-in hybridy, zatímco mezi levnějšími třídami A a B ještě na čas vydrží nenáročné benzinové motory spíše menších objemů. To ostatně potvrzují i nedávno odhalené plány Škoda Auto na příští dekádu.