Článek
Karosárna jménem Carrozzeria Touring Superleggera byla založena v Miláně a řeší „problémy“ všech zámožných automobilových nadšenců, kteří by rádi udělali ze svého auta pojízdný kus umění. Mají za sebou velmi bohatou historii – Alfa Romeo 8C z třicátých let, Ferrari 166 MM, Aston Martin DB5, Jensen Interceptor, originální Alfa Romeo Disco Volante z padesátých let i moderní interpretace z roku 2013 – to vše a mnohé další je jejich práce.
Pokud na vás tedy nezbyl jeden kus ze speciální edice F12 TDF, a museli jste se tak spokojit s „obyčejnou“ F12, tohle by dost možná mohlo být řešení. Navíc se designově evidentně vrací do jedné ze zlatých ér karosářství, tedy do třicátých let minulého století, na což kromě oblých tvarů upozorňuje i „aerodynamická“ ploutev na zádi. A věřte, že uvozovky opravdu jsou na místě, protože byť to tak může působit, tak podle lidí z Touringu nemá prakticky žádný vliv na aerodynamiku vozu. Má především evokovat proudnicové vozy, kterými se třicátá léta proslavila. A pak také vypadá skvěle – a o to tu jde především.
Tento projekt, který momentálně nese pracovní název Touring Supperleggera Aero 3, je tedy velmi retro. Jedním z cílů bylo, jak by ostatně řekli v Touringu, „vyhnout se řvavým a příliš hranatým linkám a nahradit je harmoničtějšími a plynulejšími, ale dobře definovanými tvary“. Dává to smysl, neboť design moderních aut je plný velmi ostrých linek a hran, což nemusí být za každou cenu vždy ku prospěchu estetické stránky vozu. Obdivuhodné však je, že se v Touringu podařilo neubrat nic z agresivity a temperamentu původního vozu.
Touring Aero 3 je elegantnější než původní Ferrari F12, ani v nejmenším však nepůsobí krotce. Jak se jim to povedlo?
Dobrou zprávou je, že v retro duchu se nese i hmotnost – díky karoserii kompletně z karbonu se podařilo specialistům v Miláně ušetřit nezanedbatelných 150 kilogramů hmotnosti. Zbytek vozu zůstal de facto netknutý – pořád jej pohání atmosféricky plněný dvanáctiválec o objemu 6,3 litru, který dává výkon 730 koňských sil a 690 Nm. Maximální rychlost by tedy stále měla být 340 km/h a zrychlení z klidu na stovku stále plně dostačujících 3,1 vteřiny.
Ačkoliv by jistě mohli, v karosárně Touring nikdy neměli zájem na tom, aby jejich auta byla nutně výkonnější nebo rychlejší než ony „dárcovské“ vozy, byť tomu tak v důsledku úspory hmotnosti často je. Tak například jejich relativně nedávný výtvor Disco Volante, založený na Alfě Romeo 8C vyráběné v letech 2007 až 2010, o kterém jsme psali výše, měl rovněž ten samý 4,7l V8 z dílen Maserati jako 8C, došlo jen na nový výfuk, a podvozek dokonce tehdy dostal měkčí nastavení, aby auto zbytečně nesvádělo k rychlé jízdě, a projížďka se tak dala vychutnat.
Je skvělé vidět, že tradiční karosárny se v roce 2020 opět vrací do kurzu, protože kromě nové „tváře“ tyto společnosti dávají autům duši – a to hlavně díky ojedinělosti, eleganci a vášni, kterou jim právě společnosti jako Touring a mnohé další umí vštípit. Konverzi z F12 na Aero 3 by mělo prodělat celkem 15 kusů Ferrari F12 a, jak byste možná čekali, cena této „úpravy“ uvedena není. Víme jen to, že celý proces bude trvat celých šest měsíců. Zajímavé potom je, že nikde v tiskové zprávě karosárny Touring nespatříte konkrétní zmínku o Ferrari F12, ale jen o „prémiovém italském superautu“. Inu, Italové…