Článek
Mladá automobilka Tesla poslední dobou válcuje svět, její elektromobily se totiž - zejména Model Y - prodávají stejně dobře jako tabákové výrobky. Výrobce ovšem nemá příjmy jen z prodeje vlastních vozidel, ale rovněž z prodeje volných emisních kapacit.
Zjednodušeně řečeno, každá automobilka, která v Evropě prodá/zaregistruje více než 1 000 aut ročně, spadá do systému flotilových emisí. To znamená, že každé auto, které se prodá/zaregistruje, se pak Evropské komisi reportuje.
Komisní úředníci poté počítají z těchto vozů průměrné emise CO2 na km na auto a běda, pokud daný výrobce přesáhne jemu stanovený průměr (dle hmotnosti vozidel od 91 g do lehce přes 100 g)! Stane-li se tak, znamená to pro výrobce mastnou pokutu 95 eur za každý gram nad limit, a to za každé registrované auto!
Nutno podotknout, že tyto prodeje/registrace reportují jednotlivé členské státy, takže je v tomto systému neuvěřitelný nepořádek. Velmi často tak vznikají spory mezi Evropskou komisí, která má v počtech chaos, a automobilkami (či uskupeními automobilek), jež mají obvykle vše do gramu spočítané.
Model Y je světovým bestsellerem severoamerické Tesly.
Jenže, jak naložit s tím, když má některý výrobce flotilové emise prostě vysoké a jiný naopak nízké? Jednoduše se vytvoří dočasná účelová uskupení, která reportují flotilové emise společně.
Tedy automobilka, jež se vejde do svého průměrného limitu, pak svoji volnou emisní kapacitu prodává té automobilce, která se do limitu nevejde. A samozřejmě to udělá levněji, než kolik by byla pokuta odvedená Evropské komisi. Výroba tak jede dál, emise frčí dál, jen jsou přikryté penězi.
A jelikož je Tesla čistě elektrická, má co prodávat a jde de facto o čistý zisk. Nevěříte? Od roku 2009 automobilka Tesla na volných emisních kapacitách / emisních kreditech vydělala celosvětově téměř 9 miliard amerických dolarů, což je v přepočtu asi 213 miliard korun. Takže až vám někdo bude tvrdit, jak je Tesla bezemisní? Kdepak, jen za ni vypouští emise někdo jiný.
A protože se Stellantisu emisně dařilo, vrací do hry spalovací MPV modely.
A kdo hojně využíval účelových uskupení? Stanovených cílů nedosáhl překvapivě Volkswagen, dále koncern General Motors, Honda i Jaguar Land Rover. Naopak dobrých emisních výsledků v Evropě dosáhl Stellantis, proto se třeba na náš trh vrátily spalovací verze populárních MPV modelů. Dobře na tom s flotilovými emisemi je i japonská Toyota.
Dříve také v Evropě platily takzvané superkredity, kdy byli výrobci emisně zvýhodňováni za produkci elektromobilů nebo hybridů s CO2 do 50 g/km. Konkrétně platilo, že mělo-li auto A emise 200 g/km a auto B emise 0 g/km, byl průměr ne 100 g/km, ale 66 g/km.
A jiné to s účelovými uskupeními v Evropě asi nebude, zejména když se od roku 2030 emisní předpisy ještě zpřísní. Takže, kdo bude dělat elektromobily, může nakonec vydělat, ale ne nutně na autech samotných.