Článek
Nová generace řady Tatra Force pro armádní použití si sice právě odbyla premiéru na veletrhu bezpečnostní techniky Eurosatory 2024, nicméně nenápadnou předpremiéru mělo vozidlo při příležitosti odhalení zbrusu nového Phoenixu v Kopřivnici.
Třetí Force se tak pyšní kabinou navrženou a vyvinutou od píky, díky čemuž se už od začátku počítá s nasazením vozidla i v náročných podmínkách například u hasičů anebo právě u armády. K dispozici je jak provedení s jednou řadou sedadel, tak čtyřdveřová dvoukabina.
Kromě vysoké úrovně bezpečnosti zajištěné přepracovaným skeletem, aplikací moderních konstrukčních prvků a lepším výhledem se kabina pyšní možnostmi variabilního provedení, kdy kopřivnická automobilka nabídne mimo vysokých kabin také nízké provedení. To přijde vhod třeba pro přepravu v transportních letounech, popřípadě pro stavbu různých účelových speciálů.
Spolu s druhou generací sdílí ta třetí možnost montáže pancéřované kabiny, proto má určité prvky včetně systému sklápění kabiny vyměnitelné. Ve vozidle je také specificky řešené vedení elektrických a vzduchových svazků, a to proto, aby bylo možné standardní kabinu vyměnit za obrněnou i v polních podmínkách. To je mimochodem jeden z důvodů, proč třetí Force už nenabídne mechanicky ovládané převodovky.
Podvozek je klasika, říká se mu tatrovácká koncepce, což si lze představit jako velkou rouru, v níž jsou kardany i diferenciály a z níž na každou stranu vykukují nezávislé polonápravy. Podvozek lze navíc osadit jak bubnovými, tak kotoučovými brzdami.
Z hlediska standardních konfigurací se vojsko může těšit na pohony 4 × 4, 6 × 6 či 8 × 8, nicméně na přání umí kopřivnická automobilka postavit klidně provedení 16 × 16 s různým počtem řiditelných náprav. Podvozek zkrátka umožňuje rozličná poskládání, proto mu lze říkat české Lego.
Výše uvedené v kombinaci s lepšími nájezdovými úhly dělá ze třetí generace Force pro vojenské účely dosud nejschopnější armádní model této řady, a to jak na silnici, tak v terénu.
Dalším technickým trumfem je možnost zástavby motoru nad přední nápravu nebo pod zadní část kabiny, tedy za přední nápravu. Pakliže se motor umístí dopředu nad přední nápravu, kabina vyroste o 110 mm do výšky, čemuž odpovídá i maska chladiče se dvěma průduchy namísto jednoho.
Pod nabízené kabiny třetí řady Force je technicky možné zabudovat jak tatrovácké vzduchem chlazené motory, tak kapalinou chlazené motory jiných (vybraných) značek.
Konkrétně jde o český osmiválec o výkonu 462 koní a dvanáctiválec o výkonu 598 koní s tím, že obě jednotky umí jezdit na vojenské palivo F-34 (něco jako letecký petrolej) či vysokosírnatou naftu (ta mj. nepotřebuje biosložky ani mazací aditiva).
Zahraniční zájemci ocení zejména kapalinou chlazené motory Cummins s objemy od 7 do 15 litrů, potažmo nově nabízený šestiválec Caterpillar C9.3B o objemu 9,3 litru, jehož zajímavostí je možnost přepnutí do tzv. bojového režimu, kdy se jeho výkon zvýší z 533 koní na 608 koní a točivý moment vzroste až na 2 250 Nm.
Signifikantním technickým specifikem provedení s motorem nad přední nápravou je u vybraných pohonných jednotek možnost montáže chladicího systému do přední části kabiny, čímž se uvolní místo vzadu, kde by se systém standardně nacházel.
Nabízené motory lze spárovat s automatizovanými převodovkami (manuál ovládaný elektronicky) Tatra o 10 či 14 rychlostech, s 12rychlostní automatizovanou převodovkou ZF TraXon a automatickou verzí ZF EcoLife 2 nebo s už známými šesti- a sedmirychlostními automaty Allison.
Po vzoru civilní varianty má i vojenská Force ergonomickou palubní desku s digitálním přístrojovým štítem a centrální dotykovou obrazovkou, avšak uvnitř najdeme i řadu fyzických tlačítek. Zastavěný volant je multifukční a v kombinaci s určitými typy pneumatik se do kabiny dostanou i komfortní vzduchem odpružené sedačky. Zajímavostí je rovněž možnost instalace čtyř sedadel do přední řady a nouzového lůžka za sedačkami. Vylepšením prošla rovněž topná/klimatizační jednotka nebo filtrační zařízení.
Třetí řada Force se bude vyrábět po boku té druhé, protože Tatra stále zajišťuje plnění některých víceletých kontraktů. Víme ovšem, že vyvíjené hybridní provedení (motor jako prodlužovač dojezdu elektromobilu) by se časem mohlo uchytit ve vojenském segmentu, a to kvůli tomu, že vozidlo využívající elektropohon vydává méně hluku a zanechává méně výraznou infračervenou stopu.