Článek
Většina podobných projektů je předem odsouzena k nezdaru. Jen si vezměte, kolikrát jste slyšeli o tom, že vznikne nový unikátní automobil s neuvěřitelnými parametry, dechberoucím výkonem a se spoustou neotřelých technických řešení. Pak je o nich většinou slyšet ještě jednou, když se začnou vybírat zálohy, a že se už spouští výroba a pak… Ticho.
S přípravou T.50 do výroby a vývojem T.33 Murray také staví nové sídlo a výrobní závod
Jenže když jste Gordon Murray a jednou jste postavili tak skvostné auto jako McLaren F1, pak vás zákazníci doslova prosí, abyste udělali ještě něco. Nabízí vám zálohy, nebo klidně zaplatí všechno předem, jen s vidinou toho, že se dočkají nové ikony. A Murray, poté co experimentoval s návrhy malých městských vozítek na modulární platformě, je vyslyšel a přišel s modelem T.50. Ano, má sice ten nejnudnější název na světě a ano, ještě pořád ho neřídil nikdo jiný mimo fabriku, ale rozhodně zaujal.
Murray sice sliboval, že první auta dostanou zákazníci v lednu 2022 (zcela evidentně se to nepovedlo), ale u podobných projektů se na nějaký ten měsíc či rok zpoždění nebere zřetel. A Gordon Murray měl evidentně i dost jiné práce, protože právě představil model s podobně dramatickým označením T.33. A než začneme spekulovat o načasování, pojďme představit!
GMA T.33 rozhodně není auto, které by se vám designově vnucovalo
Podle Murraye jde o auto, které má být použitelnější a ne tak ultimativní variantou T.50. Obejde se bez dramatického (čti ošklivého) ventilátoru na zadku auta a spoléhá se na konvenčnější řešení, jako je aktivní spoiler, difuzor a propracovaná podlaha, což jsou vyzkoušené a funkční varianty. Murray ale slibuje také blíže nespecifikovaný systém potrubí v podlaze, který má zvýšit přítlak o dalších třicet procent. Což je zajímavá číslovka.
Samotný podvozek, respektive šasi auta je monokok z uhlíkových vláken opláštěný karbonovými panely. Nejen podle Murraye je tohle nejlepší řešení jak z hlediska pevnosti a ovladatelnosti, tak i bezpečnosti. Jen to samozřejmě něco stojí. T.33 je navrženo tak, aby splnilo nárazové zkoušky jak v Severní Americe, tak i v Evropě a je otázkou, jestli značka půjde cestou vlastních showroomů, nebo bude hledat partnery.
Ale zpět k podvozku. Zavěšení je u podobných aut konvenční, tedy dvojité lichoběžníky, za 19palcovými předními a 20palcovými zadními koly pak najdete karbon-keramické brzdy Brembo. A jen tak mimochodem, o zatáčení se stará starý dobrý hydraulický posilovač řízení. „Elektrický (posilovač řízení) nabízí možnosti jako proměnný účinek, systém aktivního řízení a podobně a také potřebuje méně energie, ale pocit z volantu je nesrovnatelný a moje auta mají být hlavně o řízení,“ řekl Gordon Murray při uvedení vozu.
Této filozofii pak zcela odpovídá i kabina auta. Je prostá náročných vyumělkovaných detailů a rušivých vlivů, ani tady nešlo o design, ale o funkčnost. Není tu dotyková obrazovka, žádné páčky, jen pár tlačítek, otočné ovladače a palubní desce dominuje rozměrný analogový (!) otáčkoměr. Všechny zásadní ovládací prvky jsou z hliníku, důraz na kvalitu byl maximální. Ale pozor… I T.33 zvládne Apple CarPlay a Android Auto, jen to není středobod celého vesmíru.
Auto jako ze staré školy. Co mu říkáte?
Tím totiž je, podobně jako u T.50, atmosféricky plněný dvanáctiválec o objemu 3,9 l, který si Murray nechává vyrobit u věhlasné motorářské společnosti Cosworth. V porovnání s ultimativnějším bráškou má ale T.33 jiné vačkové hřídele a nový sací i výfukový systém. Takže zatímco T.50 dává 664 koní a 467 Nm a omezovač by měl zasahovat v 12 400 otáčkách, T.33 poskytuje skromnějších 606 koní a 451 Nm a taky točí „jen“ 11 100 ot./min. Pozor, nezapomeňte zavřít pusu.
Vůz bude k dispozici jak s manuální převodovkou, tak s pádly pod volantem. Obě dvě skříně vyvinul a bude vyrábět Xtrac a obě dvě mají šest rychlostních stupňů. Vůz má samozřejmě jen pohon zadních kol, diferenciál s omezenou svorností a celé hnací ústrojí je (stejně jako u téměř všech závodních aut) součástí strukturálního řešení, takže pomáhá tuhosti auta a eliminuje prodlevy. Zadní odpružení je namontováno přímo na skříni převodovky.
Když vezmete v úvahu, že T.33 má pohotovostní hmotnost 1 100 kg, což je zhruba o čtvrtinu méně, než mají jiná superauta, přestanete mít další otázky. Ale jak bude tohle auto skutečně rychlé, to zatím nevíme, protože přesná čísla nebyla ještě zveřejněna. Murray jen zmínil, že rychlost bude víc než dostačující. A pak se věnoval praktičtějším věcem, jako je třeba…
…jako je třeba dvojice zavazadlových prostorů na bocích auta po vzoru McLarenu F1, které doplňuje ještě kufr v přídi auta. „Trvám na tom, že moje auta musí být nejen řidičsky excelentní, ale i praktická,“ krčí Murray rameny. T.33 se bude vyrábět v nové továrně GMA v Surrey v Anglii, plánuje se výroba sta aut a jedno bude stát v přepočtu 40 milionů korun. Bez daně. No a tím se dostáváme zpátky na začátek…
I když si na dobré auto člověk rád počká, panují obavy. Model T.50 ještě neřídil nikdo mimo továrnu, a auto sice bylo k vidění třeba na Festivalu rychlosti v Goodwoodu, ale rozhodně nejelo tak rychle, jak asi mnozí čekali. Minimálně ne v zatáčkách.
A tak logicky vyvstává otázka, jestli Murray nepřispěchal s novým vozem, aby získal další peníze na dodělání T.50, případně na dostavení celého komplexu, který by měl zahrnovat nejen výrobní halu, ale i vývojové oddělení a vlastní testovací dráhu. A to nebude nic levného, už dříve Murray zmínil, že se počítá s investicí ve výši 1,5 miliardy Kč.
Nu, budeme to všechno dál sledovat. T.50 i T.33, ale i ostatní aktivity. Třeba McLaren je důkazem, že to pořád jde, ale těch nepodařených velkorysých projektů je přece jen o poznání více.