Článek
Je vodík cesta? Velká část elektroskeptiků právě v této technologii vidí to příslovečné „menší zlo“. Jinými slovy – když už se považuje termín „spalovací motor“ za sprosté slovo a musíme se smířit s elektrickou budoucností, tak proč brát energii ze zásuvky, když si můžeme vozit jednu malou elektrárnu s sebou?
Vodík jako zachránce dojezdu
Podobně nejspíš uvažovali lidé z firmy Thor Industries z americké Indiany. Na rozdíl od jiných elektrických obytňáků totiž koncept Vision Vehicle disponuje poměrně slušným dojezdem 300 mil, tedy nějakých 480 kilometrů. Přirozeně tu pořád je překážka v podobě řídké sítě čerpacích stanic na vodík, ale jakmile člověk jednu takovou najde, je schopen udělat slušnou kilometráž.
Výrobce provedl menší průzkum mezi svými zákazníky a zjistil, že právě těch circa 300 mil neboli 480 kilometrů je pro většinu z nich obvyklá vzdálenost, kterou urazí mezi zastávkami při průměrné rychlosti necelých 100 km za hodinu.
Pomoc poskytl úpravce sporťáků
Zajímavé je, že s vývojem a zejména integrací pohonného ústrojí do rámu Fordu Transit pomohl úpravce sportovních vozů Ford Mustang, firma Roush. Tento obytný Transit totiž nepoužívá pouze palivové články, disponuje i klasickou velkokapacitní baterií, která se dá dobíjet ze zásuvky.
Ta však sama o sobě nedodává vzhledem k vysoké hmotnosti vozu uspokojivý dojezd, což je hlavní důvod, proč je baterie umístěná v podlaze spárována také s palivovými články. Technicky vzato jde tedy o hybrid a celá tato technologie je právě díky pomoci od profíků z Roush integrována do šasi vozu, což také pomáhá ušetřit nějaký ten kilogram hmotnosti.
Optimalizace na prvním místě
V Thor Industries však věděli, že přidat nádrž na vodík s palivovými články nebude dokonalé řešení – došlo tedy na několik úprav. Velká pozornost byla věnována aerodynamice, takže značných úprav doznala celá linie střechy, jsou tu rovněž zakrytovaná kola a vnější zpětná zrcátka nahradily štíhlé kamery.
„Náš tým vynaložil velké úsilí v oblasti výzkumu, kde hlavním cílem byly prvky zlepšující aerodynamiku a tedy i celkovou efektivitu vozu,“ prohlásil provozní ředitel firmy Todd Woelfer. „Naším cílem je upravit elektrický pohon tak, aby vyhovoval všem našim zákazníkům, tedy příznivcům kempingu a cestování s obytným vozem. Očekáváme, že v budoucnosti se pro toto odvětví bude objevovat čím dál více obchodních příležitostí.“
Přišli na to?
Tento vodíkový hybrid má ještě jednu výhodu – elektřinu umí získat také pomocí přídavných solárních panelů. Bez problému tedy zvládne napájení palubních přístrojů, jako je například výsuvná televize, interaktivní systém s hlasovým ovládáním nebo klimatizace. V kuchyňce s dřezem se potom nacházejí další spotřebiče jako lednička, varná deska, mikrovlnná trouba. Součástí interiéru je i koupelna s oddělenou toaletou.
Jediným faktorem, který brání obytnému vozu Vision Vehicle v revoluci na poli udržitelného cestování, je čas – vůz je totiž stále ve fázi konceptu, než se tedy dostane do sériové výroby a vychytají se všechny mouchy, tak si ještě nějaký ten pátek počkáme. Je však dost možné, že právě tohle je ta cesta – co myslíte?