Škodovka se do toho zase opřela: Nový Superb pokračuje ve stopách Kodiaqu. Je nebývale luxusní, interiér nadchne

Zase se jednou trochu vrátím do minulosti. Já totiž byl už při představení modernizace první generace Škody Superb v roce 2006, mladší kolegové z redakce se mi za to posmívají. Pochopitelně jsem nemohl chybět ani na prvních jízdách s druhou generací o dva roky později, třetí Superb jsem poprvé viděl v ateliéru na Strahově v roce 2015 a bylo to překvapení se vším všudy. Do té doby jsme totiž neměli sebemenší tušení, jak bude nová největší škodovka vypadat, žádné špionážní fotky tehdy neutekly.

A musím říct, že to tehdy byl šok. V tom nejlepším slova smyslu. Superb se mi od prvního momentu strašně líbil. A vlastně je tomu tak pořád. Nedávno jsem testoval zelený kombík se silnější dvoulitrovou naftou a hned v titulku jsem se s trochou nadsázky ptal, proč se vlastně vyrábějí jiná auta. Třetí generace Superbu nejenže stále skvěle vypadá, ale i velmi slušně jezdí, auto je to navíc vrcholně praktické. Opravdu není moc objektivních důvodů, proč si pořizovat něco jiného než kombík střední třídy se silným a úsporným motorem. A pohonem všech kol, pokud potřebujete.

Teď znovu stojím přede dveřmi ateliéru v Mnichově Hradišti a stejně jako před pár týdny v případě Kodiaqu mám jen mlhavou představu, co mě uvnitř čeká. Škodovka sice vypustila fotky maskovaných prototypů, ale ty dopomohly právě jen k té mlhavé představě. V interiéru jsme si díky fotkám sériové verze byli jistí, zde se Škodovka pochlubila dopředu. Ještě před samotnou premiérou.

Opět jsem byl tedy velmi zvědavý. Je to opravdu i po těch letech v branži pořád hezky napínavý pocit, když beru za dveře, za nimiž stojí zbrusu nová automobilová novinka, kterou jsem doposud viděl jen pod nánosy kamufláže.

A tentokrát to bylo dvojí překvapení, na první focení do Mnichova Hradiště totiž dorazil Superb v obou karosářských verzích – tedy jako liftback (pamatujete na dvojité otevírání pátých dveří u Superbu druhé generace?) i kombík. „Snažili jsme se design zjednodušit, hodně to jde vidět třeba na boční části karoserie. Je čistší, elegantnější,“ přivítal mě u Superbu Jiří Hadaščok, designér exteriéru, s nímž jsem si povídal už nad novým Kodiaqem. Možná kvůli zmíněnému zjednodušení se u mě nedostavil úplně takový wow efekt jako nedávno u Kodiaqu. Ten na mě udělal od prvního pohledu silnější dojem. Superb mi přijde umírněnější, méně výrazný. A dost podobný nejnovějšímu Passatu, v minulosti se koncernoví sourozenci lišili určitě víc. Záznam tiskové konference je k vidění u kolegů na SZ Byznys.

A asi se mi víc zamlouvá liftback s dynamičtější siluetou, přitom je v porovnání s předchůdcem o dvanáct milimetrů vyšší (nyní dosahuje 1 481 mm). „Snažili jsme se, aby lehce připomínala kupé. Tomu pomáhá i méně plechu pod zadním oknem v pátých dveřích,“ prozrazuje Hadaščok. A přidává ještě jednu zajímavost. Schválně, jestli jste si všimli. Mě to tedy na první dobrou úplně netrklo, ale obě karosářské varianty mají naprosto shodné zadní skupinové svítilny. „Nebylo to úplně jednoduché, ale nakonec se nám design zadních lamp povedlo sjednotit. Je to výhodné řešení hlavně kvůli výrobě,“ vysvětluje škodovácký designér.

Nadšený jsem už byl z vnitřku Kodiaqu, Superb se mi však zamlouvá snad ještě víc. Přístrojové desky nového Kodiaqu a Superbu jsou si sice dost podobné, navíc jsem měl k dispozici prakticky totožné barevné varianty, Superb bych však zařadil mírně nad Kodiaq. A stačil k tomu jediný dekorativní prvek – lišta táhnoucí se celou přístrojovou deskou. Možná to z fotek není až tak výrazný prvek, ve skutečnosti je však velmi efektní. Navíc s parádním detailem v podobě skrytých výdechů ventilace. Ty jsou až za ozdobným žebrováním, kolečkem ovlivňujete míru a směr proudění vzduchu, samotné lamely jsou však skryté. Vypadá to skutečně skvěle.

Najdou se i další rozdíly proti Kodiaqu. Středová konzola Superbu zvládne bezdrátově dobíjet jen jeden chytrý telefon, Kodiaq umí dva (aktivní chlazení mají oba modely společné). Digitální přístrojový štít Superbu s úhlopříčkou deset palců je na rozdíl od stejného řešení v Kodiaqu vybaven stíněním. Přitom by jej nepotřeboval ani Superb… „Kvůli pozici přístrojovky byste v Superbu koukali přímo do útrob head-up displeje. Zela by zkrátka před vámi díra,“ vysvětluje Jan Dědek, který je odpovědný za design interiéru.

Superb dostal i jiné dveřní výplně než Kodiaq, v tomto směru je to hlavně v porovnání s předchůdcem obrovský rozdíl. „Mohli jsme si víc vyhrát s tvarováním výplní, jsou daleko členitější, minulý Superb byl v těchto místech dost plochý. V exponovaných místech jsme navíc použili výhradně měkčené materiály,“ ukazuje Dědek.

A pak tu máme další společné rysy – třináctipalcový displej infotainmentu, jehož grafika a rozlišení vypadají velmi nadějně. Snad bude bezproblémový i pohyb v menu a software nebude padat. A potom úžasné tzv. Smart Dials, tedy už snad známá trojice otočných ovladačů s integrovaným maličkým displejem (průměr 32 milimetrů). Dva vnější ovladače slouží ventilaci (lze jimi aktivovat i vyhřívání/ventilaci sedaček), prostřední je pak multifunkční. Jeho prostřednictvím ovlivňujete třeba hlasitost, oddalujete mapu, měníte směr a míru proudění vzduchu… Počkám si, až se Superbem (potažmo Kodiaqem) strávím nějaký ten čas, zatím bych však Smart Dials viděl jako velmi funkční a povedené řešení. A více než vítaný odklon od plně dotykového ovládání.

Těžko samozřejmě předpokládat, že by Superb v otázce prostoru a praktičnosti jakkoliv zklamal, když v těchto bodech vždy exceloval. Že se nic zásadně nezmění, naznačují už rozměry, které se posunuly jen minimálně – kombík i liftback se prodloužily zhruba o 40 mm, na výšku přibral liftback dvanáct milimetrů, kombík zanedbatelných pět, na šířku oba ubraly patnáct milimetrů. Pořád tak před sebou máme auta dlouhá zhruba 4,9 metru, nezměněný rozvor 2 841 mm potom velmi prospívá prostoru na zadních sedačkách. To je už taková klasika, že si vzadu můžu i já s výškou 181 cm dát v pohodě nohu přes nohu. Zvědavý jsem byl na místo nad hlavou v liftbacku, jestli se náhodou ta kupé silueta negativně neprojevila. Zbytečné obavy, i vzadu jsem se mohl na vzorňáka v pohodě napřímit.

Škodovka mluví také o zvětšení zavazadlového prostoru, tady je to taková trošku hra s čísly. Nově se totiž objem počítá po hranu sedaček (jako u konkurence) a nikoliv po plato – liftback si tím pádem polepšil na 645 litrů (plus dvacet), kombík pak vyrostl až na 690 litrů (třicet k dobru). Upřímně, pořád jsou to obří černé díry a jestli přibylo/ubylo dvacet nebo třicet litrů… To myslím, že roli opravdu nehraje. Důležitější je za mě elektrická roletka, která samočinně zajíždí se zavíráním pátých dveří. Velice šikovná věc.

Ještě jsem zapomněl, když mi Honza Dědek na předních sedačkách představoval všechny novinky přístrojové desky, Jiří Hadaščok nám z druhé řady nahlásil zajímavý Simply Clever prvek – středová loketní opěrka může mít integrovaný držák na tablet/mobil. Indukčním nabíjením však nedisponuje, bylo by totiž v takové pozici, že by mohlo ohrozit cestující s kardiostimulátorem, jak nám vysvětlil Honza Dědek.

Ještě připomenu novinku, kterou jsem zmiňoval už u Kodiaqu – ani jednu z velkých škodovek už nekoupíte s manuální převodovkou, přičemž volič té automatické se přestěhoval pod volant. Tím se hezky dostáváme k nabídce motorů, která až na jednu výjimku kopíruje Kodiaq. Na rozdíl od něj totiž Superb dostane ještě silnější verzi dvoulitrového benzinu TSI s výkonem 195 kW, která doplní slabší variantu se 150 kW (tu už Kodiaq má). A pak už je to úplně stejná písnička jako u velkého SUV – tedy základ v podobě mild-hybridní benzinové patnáctistovky s výkonem 110 kW, dvoulitrová TSI jsem už zmínil, doplním jen, že to silnější se dodává s pohonem všech kol. Naftu zastupuje tradiční vznětový dvoulitr ve dvou výkonových verzích (110 a 142 kW, silnější opět s pohonem všech kol), paletu motorizací pak uzavírá plug-in hybrid s výkonem 150 kW (základem je benzinová patnáctistovka), který by měl zvládnout přes sto čistě elektrických kilometrů.

Teď už jenom zjistit, jestli to všechno funguje i v praxi. I když, jak naznačil Martin Jánský v jízdních dojmech s ještě zamaskovanými prototypy, ani v tomto směru nás žádné zásadní překvapení nečeká. Superb je stále v prvé řadě pohodlný, se základní benzinovou patnáctistovkou pak i vzorně tichý. Já bych se tedy přimlouval za o kousek tvrdší charakteristiku adaptivních tlumičů, s odcházejícím Superbem jsem vždy jezdil v nejsportovnějším nastavení, jakékoliv jiné mi přišlo přehnaně uhoupané. Tak uvidíme!

První ceny nového Superbu by Škodovka mohla zveřejnit už příští týden, auta se pak k zákazníkům dostanou ve druhém čtvrtletí roku příštího.