Článek
Musí se nechat, že osmdesátá léta měla něco do sebe. Tehdejší auta sice byla v porovnání s těmi moderními možná trochu neohrabaná a snad i trochu nebezpečná – „bezpečná nedotáčivost“ byla hudbou budoucnosti, a tak bylo na denním pořádku, že jste na okresce potkali jedno nebo dvě auta „zaparkovaná“ zadkem do křoví. Kde jsou ty časy, že?
Hranaté tvary, široký postoj a velké křídlo, to je jasný Renault 5 Turbo! Ano, v podstatě je, jen ten název „Turbo“ je v tomto případě trochu zavádějící
Tato éra patřila zejména hranatým supersportům, kromě toho byla v kurzu také neblaze proslulá rally Skupiny B. Právě z ní se zrodil ikonický Renault 5 Turbo, který vznikl coby reakce na dominanci Lancie Stratos ve druhé polovině 70. let, a tak se na bruselském autosalonu v roce 1980 představilo „R5 Turbo“.
Renault z šikovného městského supermini udělal kapesní raketu tím, že před značně rozšířenou zadní nápravu ukotvil 1,4l čtyřválec přeplňovaný gigantickým turbodmychadlem, který poháněl zadní kola silou 160 koní. V kombinaci s vahou pouhých 970 kg šlo o velmi svižné svezení.
Novodobá iterace do značné míry vychází ze studie Renault 5 Prototype, která se nám představila loni. Tento fešák však nese jméno Renault R5 Turbo 3E, čímž se chronologicky zařazuje za původní R5 Turbo 1 a pozdější Turbo 2, kde ono označení 3E nenápadně naznačuje elektrický pohon.
Renault se opravdu snažil, aby moderní interpretace R5 Turbo nepůsobila nudně – nechybí režim Drift ani hydraulická ruční brzda
Zajímavé však je, že stejně jako předchůdci se spalovacím motorem, i tato moderní verze má pohon zadních kol! Na zadní nápravě jsou totiž hned dva elektromotory (každý pro jedno kolo), které berou „šťávu“ z 42kWh baterie, ta je umístěna uprostřed v podlaze vozu – díky čemuž je tu také „motor“ uprostřed, aspoň tedy částečně.
Výkonové parametry zní v kombinaci se zadní poháněnou nápravou velmi slibně – 375 koní a 700 Nm točivého momentu už je koneckonců slušná porce síly. Automobilka Renault udává, že sprint z klidu na stovku netrvá déle než 3,5 sekundy a aerodynamika vůz zbrzdí až v rychlosti 200 km/h.
Trubkový rám auta splňuje regulace automobilové federace FIA – uvidíme někdy elektrickou R5 na rychlostní zkoušce?
Váha? Báli jsme se, že se zeptáte – pravda, nové auto je těžší než originál, konkrétně zhruba o 500 kg, tedy celých o 50 %. Zajímavé však je, že bez bateriové soustavy moderní R5 Turbo 3E váží skoro na chlup stejně jako originál (980 kg), takže je to zejména ona baterie, která značně přispívá k výsledné hmotnosti půl druhé tuny. Ovšem když se na to člověk podívá z té světlé stránky, jde na dnešní dobu stále o slušnou hodnotu.
Po vizuální stránce jde vlastně o klasický Renault 5 Turbo jako přes kopírák, byť se rozměrově trochu liší. Moderní R5 Turbo 3E pak jezdí na 19palcových (respektive 20palcových vpředu) aerodynamicky zakrytovaných kolech.
Je nám jasné, že na zaryté staromilce (nebojte, taky jich pár v redakci máme, jeden zrovna píše tyto řádky) to samo o sobě dojem příliš neudělá, nedá se však Renaultu upřít, že si dal s moderní „er-pětkou“ práci. Vůz je postaven na trubkovém rámu z hliníku, aby byl co nejlehčí, a navíc splňuje normy automobilové federace FIA. Vedle volantu navíc vidíme páku hydraulické ruční brzdy a součástí vybavení je i režim Drift. Zaslouží si milost?
Vzhledem k faktu, že jde o pouhý koncept, nám Renault uvedl překvapivé podrobné informace, co se týče proporcí a rozměrů. Svalnatě vyhlížející koncept má na šířku 2 020 milimetrů, je tedy o cca 250 mm širší než originál. Délka je poměrně kompaktních 4 006 milimetrů, rozvor má 2 540 mm. Pořád jde tedy o kapesní raketu, která se má představit v plné parádě už na říjnovém autosalonu v Paříži!