Článek
Italská automobilka Maserati má dlouhou tradici sportovních a závodních vozů. Patrně nejvýrazněji se do historie zapsal typ 250F, který se proslavil v závodech tehdejší Velké ceny, předchůdce dnešní F1.
Z nedávné doby se sportovní charakter značky podařilo vštípit luxusní limuzíně Quattroporte a samozřejmě dvanáctiválcovému supersportu MC12. Od té doby se však příliš modelů, které by nesly jasné znaky sportovních genů, nepředstavilo – až do doby, než přišla nová MC20.
Právě na jejím základu vznikl poslední výtvor z Modeny s pracovním názvem Project24. Prozatím to zní velmi slibně – dvakrát přeplňovaný šestiválec Nettuno, který už známe ze silniční MC20, dostal nová turbodmychadla, takže výkon stoupl z 630 koní na celých 750 plnokrevníků
Úpravy okruhového speciálu se neomezily pouze na silnější motor, a tak má okruhový Project24 lehčí šestistupňovou sekvenční převodovku, která nahradila původní osmistupňovou dvouspojku. Podvozek dostal nastavitelné tlumiče a stabilizátory, auto potom jezdí na nových, 18palcových kovaných kolech, zpoza kterých prosvítají karbon-keramické brzdy.
Spousty změn doznala i karoserie, takže bystrý čtenář si jistě všiml, že přední svítilny letěly do koše a zůstaly tu pouze LED pásy ve spodních průduších. Nelze přehlédnout ani velký lapač vzduchu v předním nárazníku, který vede vzduch k chladičům, kousek dál za ním jsou pak mohutné výdechy před čelním sklem, které pomáhají usměrňovat vzduch proudící nad autem.
Aerodynamika tu hraje velkou roli, a jelikož se očekává, že majitelé se vydají v květnu do italské Monzy a v červenci třeba do Spa (nikoli do lázní, ale na onen belgický okruh), tak jsou jak splitter předního nárazníku, tak i velké zadní křídlo nastavitelné a dají se podle potřeby optimalizovat buďto pro snížení aerodynamického odporu (Monza), nebo naopak pro zvýšení přítlaku (Spa).
Zajímavé potom je, že Project24 má také kompletně nový výfukový systém – ne ani tak kvůli zvýšení výkonu, ale mimo jiné také proto, že jeho vyústění zaujímá v zadní části vyšší pozici, než jak tomu je u silniční verze. Důvodem je difuzor v zadním nárazníku, ten tak totiž může být větší, a tudíž efektivnější.
Alfou a omegou je potom hmotnost. Maserati má v plánu ji udržet pod hodnotou 1 250 kilogramů, což je oproti 1 500 kilogramům silniční verze velmi slušná úspora. V kombinaci s výkonem 750 koní tato okruhová zbraň disponuje výkonovou hmotností 600 koní na tunu – a s tím už se na okruhu dá opravdu slušně pracovat. Je to dokonce lepší hodnota, než kdysi mělo mocné Bugatti Veyron.
Příznivý vliv na hmotnost má přirozeně i výbava typu Project24 – respektive její absence. Vyhřívaná a odvětrávaná sedadla letěla do koše a byla nahrazena jednou (!) závodní karbonovou skořepinou s šestibodovými pásy. Karbonový multifunkční volant teď už nebude ovládat rádio nebo handsfree, ale četnost zásahů kontroly trakce nebo omezovač rychlosti v boxech.
Chybět nesmí ani bezpečnostní prvky jako bezpečnostní klec nebo hasicí přístroj – výsledkem je, že v tomto směru okruhové Maserati splňuje homologaci automobilové federace FIA.
Vůz je stále ve fázi vývoje, takže na nějaké odhady ohledně ceny je zatím ještě příliš brzy – je však evidentní, že nepůjde o levnou záležitost. Přesto na komfortní prvky příplatkové výbavy můžeme zapomenout – „nadstandardní“ výbava bude zahrnovat sedadlo spolujezdce nebo palubní telemetrii.