Článek
V současné podobě by při předpokládaném zavedení v roce 2025 znamenala snížení roční tuzemské produkce osobních aut o 300 000 až 400 000 vozů, tedy o 30 procent a pokles HDP o dvě až tři procenta. Uvedli to dnes v rámci kulatého stolu zástupci Hospodářské komory a Sdružení automobilového průmyslu. Podepsali také společnou deklaraci, která podporuje snahy české vlády o změny normy a její odklad.
„Podporujeme pozici ČR v žádosti o prodloužení času na implementaci alespoň o čtyři roky pro nové typy vozidel a pět let pro již existující typy vozidel s platnou homologací normy Euro 6, a to od momentu, kdy budou jasně schváleny všechny parametry a podmínky k naplnění, tedy až od okamžiku přijetí celé sekundární legislativy,“ uvádí svazy v deklaraci.
Další negativní efekt bude mít norma podle nich na zaměstnanost v automobilovém průmyslu a navazujících odvětvích, kde celkově může ovlivnit až 700 000 pracovních míst. Zároveň kvůli nedostupnosti levných užitkových vozidel pro dopravu zboží mohou vzrůst ceny v maloobchodě jednorázově o více než pět procent, upozornili.
Norma Euro 7 v současné navrhované podobě by měla od roku 2025 mimo jiné omezit zplodiny oxidů dusíku a pevných částic vypouštěných do ovzduší, a to nejen z výfuků, ale i pneumatik a brzd. Podle expertů to bude znamenat konec výroby cenově dostupných malých aut. Návrh automobilkám podle jejich vyjádření neposkytuje dostatečné množství času na naplánování vývoje nových vozidel, instalaci odpovídajících technologií, nasmlouvání dodavatelů a přeškolení zaměstnanců.
Emisní norma Euro 7 je pro běžná auta se spalovacím motorem bez elektrické pomoci prakticky nesplnitelná.
Česká vláda je podle ministra dopravy Martina Kupky proti současné podobě normy i termínu její účinnosti. Česko navrhuje realističtější časový rámec zavedení normy tři až čtyři roky po její účinnosti, včetně schválení všech doprovodných metodik. Chce také zmírnit podmínky nebo odstranit sledování částic z obrusu pneumatik a brzd nebo přesněji nastavit podmínky sledování emisí online na palubách vozidel.
„Ve hře je konkurenceschopnost evropského průmyslu a ohrožení mobility lidí,“ uvedl Kupka. Ekologický efekt je podle něj sporný, protože povede ke zpomalení obnovy vozidlového parku a delšímu využívání neekologických vozů.
Podle automobilek není technicky možné požadavky současného návrhu splnit. V tomto duchu se vyjádřil ředitel sekce motorů Škody Auto Martin Hrdlička nebo generální ředitel Toyoty ČR Martin Peleška. „Proti Euro 7 se zvedla vlna odporu nejen v Česku, ale i v ostatních zemích. Ačkoliv je záměr EU shodný se směřováním automobilek a tím je cíl směřující k nulově emisní dopravě, je bohužel původní návrh ve stavu, kdy není reálné jeho požadavky splnit. Ať už jde o časové hledisko, nebo výčet všech nových požadavků na nové vozy bez prováděcích norem a směrnic. Strategické plánovací období automobilky je minimálně pět let, proto je potřeba taková zásadní změny zasazovat do kontextu mnohem dříve,“ uvedl Peleška.
Europoslanec Alexandr Vondra, který je zpravodajem návrhu v Evropském parlamentu, míní, že pro navrhované úpravy je potřeba získat velké evropské země, zejména Francii a Německo. V plénu se podle něj bude návrh schvalovat zřejmě v polovině října. Uvedl také, že pokud Evropa přejde kompletně na elektromobilitu, bude v ní do 15 let všechno čínské.