Článek
Kdysi dávno mi jeden starý přítel řekl, že u nás v Česku máme ohromný klid. Že si to ani neumíme představit. Byl to letecký instruktor jménem Shaun a pocházel z Jihoafrické republiky. „U mě doma se ti klidně může stát, že jdeš na nákup a už se nevrátíš domů – prostě se připleteš do nějaké šlamastiky, někdo vytáhne zbraň a je po všem.“
K nezastavitelnosti Marauderu kromě neprůstřelné karoserie pomáhá šestiválcový turbodiesel disponující výkonem 300 koní a hlavně točivým momentem 1 100 Nm. Díky němu umí tenhle kolos uhánět až 110 km/h
Tento kratičký příběh má přirozeně důvod. Člověk si totiž hned dá do souvislosti, že vznik obrněného terénního vozidla Marauder – čili „Nájezdník“, jasně – vlastně v některých částech světa dává docela dobrý smysl. Je evidentní, že „auto“ takového ražení, dá-li se ještě nazývat autem, najde své uplatnění především v službách ozbrojených sil.
Ale i soukromník, který by se ve své zemi, provincii či okrese náhodou necítil bezpečně, si Marauder v inovované a vylepšené verzi může rovněž pořídit – jen je k tomu potřeba splnit pár drobných podmínek. Tak zaprvé – je potřeba mít ideálně na účtu (protože s kufříkem plným hotovosti jste rázem terčem pro ty opravdové nájezdníky) zbytečných 485 tisíc amerických dolarů (12 milionů kroun). Což je shodou okolností přibližně cena nového Rolls-Royce Phantom.
Marauder přirozeně (navzdory mastné ceně) nedisponuje ani zdaleka takovou mírou luxusu jako Phantom, nepochybně však získává body v oblasti pasivní (a díky svému zastrašujícímu vzezření vlastně i aktivní) bezpečnosti.
V interiéru sice nenajdeme komfortní prvky jako masážní sedadla, na druhou stranu je 10členná posádka chráněna až před 8 kg TNT. Užitečné zatížení Marauderu je 4 tuny, hmotnost vozu jako takového 10 tun.
Karoserie disponuje balistickou ochranou a poradí si i s různými druhy trhavin. Podvozek je potom chráněn speciálním dvojitým monokokem, který odolá nejen minám, ale i tzv. improvizovaným výbušným zařízením, tedy podomácku vyrobeným trhavinám.
V interiéru bohužel nenajdeme obložení z vlašského ořechu nebo sedadla potažená kůží ze skotských krav, a už vůbec ne optická vlákna ve stropě, imitující noční oblohu. Na druhou stranu tu najdeme rádio pro komunikaci (čti zastrašení) s lidmi za 90 milimetrů tlustými skly Marauderu.
Bezpečnost především – Marauder disponuje balistickou ochranou splňující 3. stupeň standardizační dohody NATO (zkráceně STANAG)
Chybět nesmí nezbytnosti jako redukční převodovka, uzávěrka diferenciálu nebo kompresor pro opětovné dohuštění pneumatik. Za sedadly potom nenajdeme pouzdro na deštník, ale držáky na útočné pušky.
Což nás přivádí k další podmínce, kterou je třeba splnit pro pořízení Marauderu – spolehlivost. Mít v přepočtu zbytečných 12 milionů totiž nestačí. Jelikož si Marauder mohou pořídit i „normální“ lidé, každý potenciální zákazník prochází speciálním ověřením spolehlivosti – to jen případ, že jste náhodou zlosyn žijící ve vyhaslé sopce, plánující polovojenský puč.
Pro pamětníky jistě není Marauder žádná novinka – uživatelský test „ideálního městského auta“ v podání Richarda Hammonda z Top Gearu, konkrétně 1. epizoda 17. série, dodnes patří k památným dílům. A jako pamětníci si dost možná pamatujete, jak se starší verzí Marauderu přejel dvě zaparkovaná auta, odtáhl odtahovku nebo na konci videa „zaparkoval“ nad 3 kg plastické trhaviny. Po odpálení Hammond opět nastoupil do auta a nejenže nastartoval, on dokonce i odjel.
Pokud tedy jste vůdce státních ozbrojených sil nebo vysoce postavený politický činitel z Johanessburgu, kterému tu a tam přijde poštou nepoužitá nábojnice, je pro vás Marauder ideální transport. Navíc je možné si připlatit za úpravu na ozbrojenou sanitku, případně za plnohodnotnou bojeschopnou verzi se střílnou na střeše. Je příjemné vědět, že má člověk na výběr i v tomto automobilovém segmentu.