Článek
Zní to snadno, když ale chcete v ekojízdě patřit mezi světovou špičku, rozhodně se to nenaučíte přes noc. Vyžaduje to pořádnou porci soustředění, předvídavosti, ale i trochu toho štěstíčka.
Tzv. eco rally ve světě nabírají na popularitě, vždyť světový šampionát se koná pod hlavičkou Mezinárodní automobilové federace (FIA). A úřadující mistry světa byste našli… ano, v České republice! Michal Žďárský s Jakubem Nábělkem patří už několik let ke světové špičce a trofeje si pak v rámci slavnostního ceremoniálu přebírají na stejném pódiu jako Max Verstappen a spol.
Automobilka Cupra má sice sportovní pověst, zároveň jde ale o progresivní značku, která tu a tam přijde s netradiční výzvou. A když se ozvala, zda si v redakci nechceme podobnou challenge na spotřebu také vyzkoušet, neváhali jsme.
Nejprodávanějšími modely Cupry jsou dnes crossover Formentor a elektrický hatchback Born. Tavascan si prý vypůjčuje to nejlepší z obou světů - praktičnost zvýšeného vozu a efektivitu elektromobilu.
Nová stylovka
Nebudu lhát, velkým lákadlem bylo už auto samotné. Osedlat jsme totiž měli Cupru Tavascan, stále velmi čerstvý automobilový přírůstek na baterky, který má být co nevidět uveden náš trh včetně českého ceníku.
Tavascan má na délku přes 4,6 metru, poznávacím znamením je charakteristická agresivní příď (ne nepodobná omlazenému Formentoru a Leonu) a především záď svažující se ve stylu SUV-kupé.
Na obou koncích karoserie najdeme originálně tvarované diodové svícení, vpředu pochopitelně s technologií Matrix LED.
Architekturu MEB sdílenou s ostatními elektromobily koncernu Tavascan nezapře. I on má decentní digitální přístrojový štít, který doprovází obrovská obrazovka infotainmentu uprostřed s dotykovou lištou. Na multimédiích se zapracovalo a dnes patří k silným stránkám vozu, mají přehledné menu a reakce na pokyn prstem jsou okamžité.
Kabina nejenže je hezky zpracovaná a poctivě dotažená, ale kromě materiálů překvapuje i neotřelým pojetím. Třeba výraznou měděnou lištou přes celou přístrojovou desku, ale třeba i jakousi páteří nad středovou konzolou. Ta je sice nanejvýš efektní, jen trochu ukrajuje z praktičnosti interiéru.
Za volantem se zabydlíte velmi rychle. Volant má úzký věnec a skvěle padne do ruky, nechybí ani tlačítka pro sportovní nastavení.
Na výběr jsou prozatím dvě verze - zkoušené provedení Endurance má jeden elektromotor s výkonem 210 kW a orientuje se primárně na dlouhý dojezd. Se 77kWh baterií v útrobách má ostatně dle WLTP zvládnout až 569 kilometrů. Sportovnější VZ pak disponuje čtyřkolkou a systémovým výkonem 250 kW, je totiž vybaveno ještě předním 80kW elektromotorem. Obě varianty mají v kolonce točivý moment hodnotu 545 newtonmetrů.
Jdeme soutěžit!
Tentokrát tedy nebudeme sbírat tradiční jízdní dojmy, ty si necháme až na velký test v domácím prostředí. S kolegou Františkem sedáme do stylového crossoveru, palubní počítač hlásí sto procent, víko pro dobíjení je zapečetěné, kdyby snad během testu někoho napadlo došťouchnout si nějaké to procento. To je samozřejmě proti pravidlům.
Já i Franta máme s jízdou na spotřebu jen takové ty běžné zkušenosti - lehká noha, plachtění, předvídání… zkrátka to, co znáte z běžného provozu, když na vás před výplatou vykoukne hladové oko. Podobný styl tak aplikujeme i na našem 125kilometrovém okruhu.
V rámci soutěže musíme dodržovat dopravní předpisy a pochopitelně i všechny rychlostní limity. V opačném případě hrozí penalizace.
První polovinu trasy jedeme hodně do kopce, přesto se nám apetit daří držet na hodnotách kolem 15 kWh / 100 km. Když se před námi objeví sjezd dolů, klidně Tavascan ještě pošťouchneme akcelerátorem, aby pak zase následující kopeček zvládl vyjet jen setrvačností. V tu chvíli se s Frantou přistihneme, že při maximálním soustředění na každé správné projetí zatáčky se nám tahle disciplína vlastně začíná docela líbit!
To už jsme ale ve druhé polovině trasy, kde jedeme hodně z kopce a rekuperujeme jako o život. V cíli na nás nakonec svítí hodnota 13,9 kWh / 100 km, což vzhledem k dvousetmetrovému převýšení a teplotám do 10 stupňů Celsia považujeme za úspěch. Ze tří českých posádek končíme druzí. Vítězná dvojička měla spotřebu do puntíku shodnou, ale okruh zvládla v rychlejším čase. Podle WLTP by přitom tavascany s jedním elektromotorem měly „žrát“ 15,1 až 17,4 kWh / 100 km v závislosti na výbavě.
Ale zpátky k mé otázce. Je jízda elektromobilem na spotřebu zábavná? Za normálních okolností asi ani ne. Když ale do ruky dostanete papírový itinerář s jasně danou trasou, kde nesmíte udělat chybu, a k tomu doporučenou průměrnou rychlost, od níž se celou dobu snažíte neodchýlit, může se ve vás vcelku snadno probudit zdravá soutěživost, která přinese i trochu toho vzrušení a dobrodružství! Ale nebudu lhát, Tavascan působí sympaticky a těším se, až si ho vyzkoušíme doma v tradičnějších jízdních disciplínách!