Článek
ČTK to potvrdila Daniela Pedret, mluvčí sdružení Via Salis, které postavilo novou část dálnice a bude ji 25 let provozovat. „Čekali jsme na schválení dopravní policií, jež posuzovala metodiku nasazení instalovaných technologií a je za měření rychlosti ze zákona odpovědná,“ doplnila Pedret.
Měřených úseků rychlosti aut je v každém směru osm, čtyři v Jihočeském kraji a čtyři ve Středočeském. Rychlost se bude měřit vždy v jednom vybraném úseku v každém směru a místo se bude v pravidelných intervalech měnit. „Řidiči budou v případě, že nebudou nutná jiná povinná oznámení, o měření informováni prostřednictvím proměnného dopravního značení s nápisem Probíhá úsekové měření rychlosti,“ dodala Pedret.
Hmotnost nákladů kamionů budou nepřetržitě kontrolovat dvě vysokorychlostní váhy, jedna ve směru z Prahy do Písku a druhá v opačném směru. „Technologie pro dynamické vážení vozidel v reálném čase umožňuje zaznamenat celkovou hmotnost vozidla, zatížení jednotlivých náprav a řadu dalších parametrů. Pokud řidič se svým vozem překročí povolenou váhu, je o tom vzápětí informován, na nejbližší informační tabuli se rozsvítí jeho SPZ a údaj o nadlimitní hmotnosti v tunách,“ řekla Pedret.
Sankce budou vybírat města Písek a Příbram. „Údaje o překročení rychlosti nám zašle policie, ale data o vážení si budeme muset vyhledat z údajů Via Salis. Z výběru pokut nám zůstane celá částka, ze sankce za překročení váhy jen 30 procent,“ řekla mluvčí Písku Petra Měšťanová.
Dálniční spojení Prahy s Pískem je konečně hotové. Daní za to bude přísné sledování řidičů a trestání všech prohřešků.
Sdružení Via Salis postavilo 48 kilometrů nového úseku dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem za 43 měsíců. Zprovoznilo ji loni v polovině prosince. Jedná se o první dopravní projekt, který v Česku vznikl spoluprací soukromého a veřejného sektoru (tzv. PPP projekt).
Plnou zodpovědnost za provoz, monitoring, správu a údržbu dálnice bude mít 25 let společnost Via Salis Operations. Stát zůstává majitelem infrastruktury a dálnici do své správy převezme v roce 2049. Stát by měl společnosti pravidelně hradit 17,8 miliardy korun jako takzvanou platbu za dostupnost.