Článek
Právě se díváte na Porsche 911 Turbo Study od firmy Singer. Jinými slovy jde o zhmotnění těch nejniternějších a nejnemravnějších představ a fantazií benzinového šílence. Málokterá značka má v řadách svých majitelů tak zaryté benzinové šílence jako právě Porsche – jen sotva tedy může někoho překvapit, že se firmě Singer Vehicle Design dobře daří.
Pravděpodobně největší oblibě se v posledních letech těší generace 964 vyráběná v letech 1988 až 1994, tedy předposlední, kterou poháněl motor chlazený vzduchem – inu, jde už o relativně moderní auto, zároveň je však pořád dostatečně retro.
Verze Turbo byla poháněna z počátku 3,3l plochým šestiválcem o výkonu 320, případně 381 koní ve verzi Turbo S. S faceliftem pak přišlo zvětšení zdvihového objemu na 3,6 litru, což znamenalo zvýšení výkonu na 360, respektive 385 koní pro Turbo S.
Tato 911 Turbo je však, jak prohlašuje samotná firma Singer, zrenovována a upravena „na míru jejímu majiteli, který upřednostňuje zejména sportovní výkony vozu“, s čímž jde ruku v ruce také nějaké to přidání koní.
Už vás tedy nebudeme napínat – srdcem vozu je 3,8l vzduchem chlazený (!) dvakrát přeplňovaný plochý šestiválec, který však byl pro větší efektivitu doplněn o dodatečné chlazení vzduch-voda, přičemž výsledkem je fantastických 510 koní výkonu. Přes pět set koní v klasické 911? To musí být naprostá řidičská nirvána!
A je to ještě lepší – řadí se tu moderním manuálním šestikvaltem sestaveným na zakázku pro Singer, přes něj pak výkon putuje výhradně na macatá zadní kola. Pro lepší ovladatelnost byl vůz osazen sportovním podvozkem se sníženou světlou výškou, takže se o pár centimetrů snížilo také těžiště vozu. Pro případ nouze jsou tu pak ještě karbon-keramické brzdy.
Vnitřní krásu vozu bychom tedy měli za sebou, na druhou stranu ta vnější krása… je snad ještě lepší. Přední i zadní nárazníky byly nahrazeny modernější a decentnější variantou z karbonu, pod předním nárazníkem vidíme také karbonový splitter, nesmí chybět boční sání ve tvaru žraločí ploutve a pochopitelně velký zadní spoiler.
Krémově bílá barva karoserie je pak doplněna „rychlými pruhy“ v zelené barvě příznačně pojmenované „Grün“, ty se táhnou po celé horní délce auta. V té samé barvě jsou pětipaprsková tradiční kola Fuchs se stříbrnými límci.
Tato krásná a stylová jednoduchost se promítá i do interiéru, zejména se týká barevného uspořádání. Lehká karbonová sedadla mají retro látkové čalounění, jak jinak než v kombinaci bílá-zelená – tu samou tématiku vidíme i ve výplních dveří.
Palubní deska je potom tradičně černá, kde jediným „interaktivním“ prvkem celého interiéru je pětice kulatých analogových budíků, ten nejdůležitější – jak jinak než otáčkoměr – je potom klasicky uprostřed. Před budíky se tyčí klasický tříramenný volant bez multifunkce.
Přestože se celý interiér a vlastně i celé auto nese v duchu retra, nechybí moderní „komfortní“ prvky jako klimatizace, držák na chytrý telefon na středovém tunelu s bezdrátovým dobíjením nebo rádio – ale nic navíc, je tu jen to nejdůležitější. Ano, málem bychom zapomněli – za sedadly se nachází ještě křížová výztuha pro zvýšení torzní tuhosti karoserie a zvýšení bezpečnosti v případě nárazu.
Firmy jako Singer nás umí vrátit do dob, kdy zábava byla běžnou součástí řízení – což ostatně může potvrdit každý, kdo má doma auto „ze staré školy“, ať už třeba s šestiválcem, osmiválcem nebo klidně i čtyřválcem.
„Každý majitel si vůz specifikuje tak, aby kombinoval určitou dávku luxusu s nezaměnitelným sportovním charakterem, tak jak jsou zvyklí i u svých moderních vozů,“ říkají lidé od Singeru. Ovšem ruku na srdce – stylu těchto „retro-moderních“ 911 se žádné moderní auto nevyrovná.