Článek
O tragédii z posledního víkendu informoval například server Novinky.cz, nicméně v kostce šlo o to, že na soukromé akci dostal řidič historického polopásového vozidla na zledovatělém povrchu pravděpodobně smyk (uvedla policie), nevešel se na mostek a skončil v potoce, kam se transportér přes pravý bok převrátil.
Výsledkem nehody vozidla jsou dva mrtví a osm lehce raněných.
Bilance jsou dva mrtví na místě a osm lehce raněných. Policie čerstvý případ šetří, ale množí se dotazy, jak je možné, že vozidlo s pásy mohlo dostat smyk. Přece jen „pásák“ nabízí obvykle daleko větší průjezdnost různými terény než klasický kolový off-road.
Navíc běžné (terénní) kolové auto i na standardních zimních pneu přejde na ledu do smyku (ať už nedotáčivého či přetáčivého) velmi snadno, protože nájezdová rychlost v rámci zatáčení je přibližně do 10 km/h.
Co tedy vede k tomu, že pásový vůz - nebo jako v tomto případě polopásový vůz (přední náprava je kolová) - přejde do smyku? Příčin je hned několik.
I pásy mají dezén
V terénu se u pásových vozidel používají obvykle kovové pásy (na silnici gumové). Ty jsou složeny z jednotlivých článků a spojeny čepem. Každý článek má vlastní žebrování (zjednodušeně řečeno dezén), které slouží jakožto záběrové.
Žebra pásu se při jízdě jednoduše opřou do povrchu (zaberou), čímž se vozidlo pohybuje i v náročném prostředí. Malér je ovšem led nebo třeba hodně promrzlá půda. Tehdy se žebra pásu nemají do čeho zabořit nebo o co se zapřít (povrch je moc tvrdý), tudíž nezabírají a snadněji kloužou.
Pásy sice poskytnou lepší trakci v terénu, ale musí se mít o co opřít.
A čím lehčí vozidlo je (oproti tanku je polopásový transportér lehký vůz), tím hůře se na tvrdém zledovatělém povrchu budou žebra pásů zabořovat či zapírat.
Roli hraje i délka žeber, protože ta se během provozu opotřebovávají (zmenšují se). Podle námi osloveného odborníka ovšem žebra pásu u převráceného transportéru nevypadala z dostupných fotografií „sjetá“, takže problém mohl být spíše v povrchu samotném.
Dalším faktorem je i stav předních natáčecích kol havarovaného vozidla, kde pneumatiky podle snímku vykazují značné opotřebení a nejspíš i stáří.
Jak to mohlo probíhat?
Technicky průběh nehody tedy mohl vypadat tak, že řidič vozidlo nejspíš na mostek skutečně nasměroval, ale ledový povrch zapříčinil to, že ani kola ani pásy neměly záběr/trakci, proto došlo ke ztrátě přilnavosti, a tudíž ke smyku.
Policie uvedla, že se vozidlo v důsledku smyku převrátilo přes pravý bok. Nejspíše tak šlo o náročně zvladatelný přetáčivý smyk.
Policisté uvedli, že se polopásové vozidlo převrátilo přes pravý bok, takže mohlo jít o smyk nedotáčivý, ale na krásně i přetáčivý. Smyky jsou samy o sobě v běžném autě náročné na zvládnutí (přetáčivý těžší), natož pak v historickém polopásovém vozidle.
Nehoda historického transportéru u Horního Dvořiště se zapíše do statistik roku 2025 jakožto tragická, jejíž příčinou byl pravděpodobně smyk na zledovatělém povrchu, který není přívětivý ani pro jinak v terénu schopná pásová či polopásová vozidla.