Článek
„Není to prospěšné, je to nákladné, zákazníkovi to nepřináší žádné výhody a nepřináší to žádné výhody ani životnímu prostředí,“ popisuje dopad Euro 7 Carlos Tavares, šéf automobilového koncernu Stellantis. Opatření totiž mohou zdražit malá a kompaktní auta o tisíce eur (tedy v přepočtu vysoké desítky tisíc korun), což je udělá pro zákazníky neodstupné, nebo z pohledu automobilek neprodejné.
Vlna odporu od automobilek se dala očekávat, přeci jen jim ničí jejich byznys. Ale proti emisní normě Euro 7 jsou i vlády členských států, které si taky velice dobře uvědomují dopad na průmysl, dojnou krávu státních rozpočtů, a zákazníky, tedy své voliče. Česká vláda i senát se shodly na tom, že Euro 7 nepředstavuje přínos a Česko se na úrovni Evropské unie bude zasazovat o to, aby byl návrh přepracován.
Stejné stanovisko má i italská vláda, která ostře vystoupila už proti zákazu prodeje spalovacích aut po roce 2035. Ministr průmyslu Adolfo Urso v rozvoru pro italskou stanici TgCom vyzval Evropskou komisi, aby přešla k „pragmatickému, konkrétnímu a ne-idelogickému“ přístupu ke změně zákonů o klimatu. Také veřejně oznámil, že se Itálie bude snažit vytvořit alianci s Paříží a Berlínem, aby společně snížily náklady dopadů Euro 7 na průmysl a zákazníky. „Tři největší industriální země v Evropě by měly dokázat ovlivnit evropské regulace,“ doplnil Urso.
Hlavním argumentem proti Euro 7 je, že po přijetí zákona zakazujícího prodej spalovacích motorů po roce 2035 a nasměrování celého automobilového průmyslu k elektromobilitě se zavádění nové emisní normy pro spalovací motory zdá být zbytečné – automobilkám to jen odčerpá investice na vývoj dočasných řešení a zdraží (nebo rovnou zničí) to menší, dostupná auta, která při postupném přechodu k elektromobilům ještě pár let nutně potřebujeme.