Důležitý úspěch i strach z fanatismu. Evropské spalovací motory mají přežít díky e-palivům

Podle německého ministra dopravy se dohodu podařilo uzavřít v pátek večer. Předcházela tomu výměna dopisů mezi Berlínem a Bruselem. Německé ministerstvo dopravy ve čtvrtek večer poslalo do Bruselu rozhodující kompromisní návrh a podle informovaných zdrojů ho Evropská komise z velké části přijala, píše deník Süddeutsche Zeitung (SZ). O tom, že je dohoda s EK o možnosti využívat syntetická paliva neboli e-paliva pro spalovací motory i po roce 2035 na cestě, hovořil ve čtvrtek německý kancléř Olaf Scholz.

Klimaticky neutrální e-paliva by podle SZ měla mít svou vlastní kategorii vozidel. Měla by tak být začleněna do nového evropského nařízení.

Wissing uvedl, že se Německo s EK dohodlo na konkrétních procedurálních krocích a konkrétním závazném harmonogramu. „Chceme, aby byl proces dokončen do podzimu 2024,“ zdůraznil. „Budeme nyní pracovat na tom, aby byly co nejdříve přijaty normy CO2 pro automobily,“ poznamenal Timmermans.

Berlín začátkem března znovu otevřel pravidla dohodnutá v říjnu za českého předsednictví, která měla po roce 2035 prakticky znemožnit prodej nových aut se spalovacími motory. Obsahovala sice výjimky pro využívání syntetických paliv, Německo však s jejich zněním nebylo spokojeno.

K jeho požadavkům se přidaly i další země jako Itálie, Polsko a také Česko. Spor Německa s Evropskou komisí o budoucnost spalovacích motorů po roce 2035 měl dopady nejen na Evropskou unii, ale také na německou politiku, kde se stal jedním z několika kontroverzních témat.

„Vítám, že se v EU podařilo dosáhnout dohody ohledně závazných podmínek pro syntetická paliva do motorů osobních aut. Znamená to, že se nové spalovací motory budou moci prodávat i po roce 2035,“ napsal ČTK český premiér Petr Fiala prostřednictvím vládního mluvčího Václava Smolky.

Dohodu o možnosti registrovat nové vozy se spalovacími motory, pokud budou používat uhlíkově neutrální paliva, označil Fiala za důležitý úspěch, „protože se tím naplňuje jeden z výsledků našeho předsednictví v Radě EU“. „Díky tomu získáme také lepší výchozí podmínky pro vyjednávání o navrhované normě Euro 7,“ dodal premiér.

Podobně se vyjádřil i ministr dopravy Martin Kupka (ODS), podle něhož se podařilo dosáhnout dohody na právní závaznosti výjimky pro syntetická či uhlíkově neutrální paliva. Celé téma bude podle ministra možné uzavřít pravděpodobně už v příštím týdnu a zaměřit se pak na změnu návrhu o emisní normě Euro 7, která by měla od roku 2025 mimo jiné omezit zplodiny oxidů dusíku a pevných částic vypouštěných do ovzduší. Česko ji požaduje změnit, aby neohrožovala občany v dostupnosti především malých aut.

Expremiér a předseda ANO Andrej Babiš telefonicky ČTK řekl, že slibům Evropské komise a jejího místopředsedy Franse Timmermanse nevěří. „V minulosti mluvili o biopalivech druhé a třetí generace, při nahrazení výroby elektřiny z uhlí o technologiích, které neexistují,“ uvedl Babiš. Syntetické palivo stojí aktuálně 235 korun za litr, podotkl. „Zelený fanatismus, který likviduje Evropu, průmysl a zemědělství, nedopadne dobře, bude tady plno nezaměstnaných,“ varoval expremiér. Doufá, že volby do Evropského parlamentu přístup EK změní a plán EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality bude rozumně revidován.

Podle analytika banky Trinity Bank Lukáše Kovandy je to příznivá zpráva pro českou ekonomiku. „Česko představuje světovou velmoc ve výrobě aut právě se spalovacími motory. Takže dnes dohodnuté opatření zmírní potenciální šok, který by české ekonomice mohl přinést až příliš ostrý řez v podobě nástupu elektromobility bez alternativy zachování možnosti výroby aut se spalovacími motory,“ myslí si analytik.

Syntetická paliva, označovaná často jako e-paliva, jsou vyráběná chemickou cestou bez použití ropy. Zatímco běžný benzin či diesel vzniká rafinací ropy, umělá paliva vznikají chemickou reakcí vodíku a oxidu uhličitého. Pokud je při výrobě využita energie z obnovitelných zdrojů včetně takzvaného zeleného vodíku, je palivo považováno za uhlíkově neutrální.