Hlavní obsah

Definitivní konec gigafactory v Česku? Podle ministra probíhají jednání s pěti dalšími zájemci

Foto: CATL

Česká republika jedná s pěti potenciálními investory na výstavbu továrny na baterie pro elektromobily na svém území. Jsou z různých kontinentů. Jde o investice od nižších do vyšších jednotek miliard eur. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Koncern Volkswagen dnes oznámil, že v současnosti nebude rozhodovat o výstavbě další gigafactory, která mohla stát v ČR. Rozhodnutí odložil nejméně na rok 2025.

Článek

„Tlačili jsme na rozhodnutí Volkswagenu i kvůli tomu, že jsme stáli před otázkou, jestli do rozvoje lokality vložit další prostředky. Nyní nemám jasnou protistranu, abych vládě mohl navrhnout další řešení,“ uvedl Síkela s tím, že ČR zatím do přípravy zóny vložila několik desítek milionů Kč.

Výstavba gigafactory na baterie pro elektromobily patří podle premiéra Petra Fialy (ODS) dál mezi priority vlády, řekl novinářům. S předsedou představenstva Volkswagenu Oliverem Blumem jednal v pondělí. Podle premiéra by bylo dobré, aby v Česku byl umístěný celý řetězec výroby elektromobilů, tedy těžba lithia, výroba baterií a produkce elektromobilů. Letiště Líně, pokud by pro lokalitu neexistoval projekt podobný gigafactory od VW, bude podle Fialy dál sloužit armádě. „Kdyby byl nějaký fantastický projekt podobného významu jako gigafactory Volkswagenu, tak se o tom můžeme bavit. Takový projekt ale úplně na stole není. Jednáme o více projektech výroby baterií v ČR, ty zpravidla mají jiné lokality,“ podotkl premiér.

Z pěti zájemců jsou dva projekty podle Síkely v podobném rozsahu jako zvažovaná gigafactory Volkswagenu v Líních u Plzně a tři jsou menší. Pro menší projekty Ministerstvo průmyslu nabízí jiné lokality, stejně jako pro jeden z těch větších. U posledního projektu, který je v počátečním stadiu jednání, jsou ve hře i Líně, uvedl Síkela. „Všech pět investorů vyslovilo přání, abychom zatím jejich jména nezveřejňovali. Jeden dokonce řekl, že pokud jeho jméno uteče, tak okamžitě ukončí jednání,“ dodal Síkela.

„Vzhledem k situaci na trhu včetně pomalejšího náběhu trhu s elektromobily v Evropě prozatím neexistují obchodní důvody, proč rozhodnout o dalších lokalitách v Evropě. Zároveň už koncern Volkswagen a PowerCo tři místa pro výrobu bateriových článků vybraly: Salzgitter (Německo), Valencie (Španělsko) a St. Thomas (Kanada). Tyto tři závody mají výrobní potenciál až 200 GWh ročně,“ uvedl dnes Blume.

Česká vláda ve spolupráci s místními partnery odvedla podle Blumeho vynikající práci při přípravě potenciálního umístění továrny na baterie. Volkswagen bude v souvislosti s transformací své automobilky Škoda Auto na výrobu elektromobilů s vládou v úzkém kontaktu a bude pokračovat ve strategických jednáních, dodal.

Předseda představenstva Škody Auto Klaus Zellmer uvedl, že z obchodního pohledu nyní nelze o další továrně rozhodnout. „Jsem odhodláni pomáhat s transformací automobilového průmyslu. Budoucnost společnosti Škoda Auto je elektrická a my jsme se zavázali do roku 2027 investovat 5,6 miliardy eur do elektromobility a 700 milionů eur do digitalizace,“ uvedl. Vedle pokračování výroby elektromobilu Enyaq v Mladé Boleslavi bude v ČR Škoda Auto vyrábět rovněž nové velké elektrické rodinné SUV na bázi studie Vision 7S.

Na největších evropských trzích podle analýzy PwC za první tři čtvrtletí roku poprvé přesáhl podíl elektrických a hybridních vozů polovinu ze všech nově registrovaných aut. Český trh roste výrazně pomaleji, podíl nově registrovaných vozů s elektromotorem a hybridů přesáhl letos 20 procent.

Opatrný přístup Volkswagenu k další velké investici v kontextu vývoje trhu elektromobility a silného nástupu konkurentů dává podle experta EY Petra Knapa smysl. „Pozitivní je, že Česko mělo zajímavou nabídku a v této soutěži o gigafactory neprohrálo. Měli bychom usilovat o jiný podobný projekt a diskusí několik běží. Škoda Auto má každopádně nadále klíčové místo v portfoliu značek VW,“ dodal.

Česká republika ještě donedávna podle ekonoma Cyrrusu Víta Hradila nabízela zahraničním investorům dvě hlavní lákadla, a to levnou pracovní sílu a vynikající geografickou polohu. „S postupným růstem ekonomické úrovně ovšem narostly i mzdové požadavky zaměstnanců, kteří tak v mezinárodním srovnání přestali být levní. Výhodnou geografickou polohu jsme neztratili, ale s technologickým pokrokem bude fyzická vzdálenost čím dál méně relevantním faktorem,“ uzavřel.

Načítám