Článek
Sotva jeden Dakar skončil, vypukly hned přípravy na další ročník. V celkovém pořadí již 47. a šestý v řadě v Saúdské Arábii. Organizační tým tak má oblast dokonale načtenou a pro účastníky tentokrát přichystal ty největší „špeky“, které prověří nejen jejich schopnosti, ale především odolnost.
Základní tábor bude již potřetí v Bishe daleko od civilizace. Všechno vypukne hned po Novém roce, kdy budou týmy muset převzít svou techniku, projít přejímkami a poctivě své stroje otestovat v shake-downu. Prolog je pak naplánovaný na 3. ledna a jeho cíl bude přímo u startovního pódia. Soutěž bude končit 17. ledna. U pódia to ovšem ale teprve začne.
V rámci dvou týdnů na závodníky totiž čeká 13 náročných zkoušek a mnoho tisíc závodních kilometrů. Hned pět z nich bude oddělených pro motorky a auta, což má nejen zvýšit bezpečnost na trati, ale také přitvrdit navigaci - auta, čtyřkolky a kamiony pojedou po vlastní trase a nebudou si moci usnadňovat situaci následováním stop motorkářů.
Posádky se mohou také těšit nejen na náročnou maratonskou etapu, ale i na evoluci konceptu 48h Chrono, který se loni osvědčil divácky i závodně - právě tady se v mnoha třídách lámal chleba. Tentokrát se však pojede v rozmanitějším terénu (minule to byly duny Pusté končiny, příště v hornatém a kamenitém Makkahu) a trasa nebude mít 540 km jako loni, ale rovnou 950! A tuhle lahůdku si posádky „vyžerou“ hned zpočátku závodu.
Maraton a 48h Chrono - v čem je rozdíl?
Maratonská etapa i 48h Chrono jsou obě dvoudenní etapy, kdy posádky přenocují mimo bivak, a tedy bez podpory mechaniků. Jenže zatímco v maratonské etapě dojíždí všechny posádky do jednoho společného bivaku, na trase 48h Chrono je bivaků rozmístěných víc a záleží na každé posádce, do kterého dokáže v rámci časového limitu první den dojet. Rozdíl je i v servisu - v maratonské etapě se auta odstaví do Parc Ferme, při 48h Chrono mohou posádky v bivaku opravovat a navzájem si i pomoci.
Velké finále se pak odehraje v nekonečné prázdnotě Pusté končiny, přes niž jsou nataženy poslední tři etapy (jedna z nich má měřit přes 400 km). Rozbouřené moře obrovských dun tak bude svědkem rozhodujících bitev o konečné pořadí, kde se posádky budou muset spolehnout pouze samy na sebe. Do poslední etapy budou jednotlivé kategorie startovat masově, což slibuje velkolepou podívanou, ale také přímé souboje na trati, které by mohly skončit pořádnou řežbou.
Cíle v Shubaytahu tak 17. ledna dosáhnou skutečně jen ti nejlepší z nejlepších a nejdrsnější z nejdrsnějších.
A co na trasu Dakaru 2025 říká Martin Macík jr., úřadující šampion ve třídě kamionů?
„Bude to masakr. Přežít 950 km etapy 48h Chrono v kamenitém terénu jen se dvěma rezervními pneumatikami bude velká výzva. V kombinaci s maratonskou etapou ještě před dnem volna očekávám v pořadí velké odstupy. Finále v Pusté končině bude parádní, akorát mě mrzí, že kamiony pojedou trochu jinou, lehčí trasu. Ale možná za to budeme ještě rádi. Každopádně se už teď těšíme!“