Hlavní obsah

Sportovní vůz z 3D tiskárny, který prý nepůjde nabourat

Foto: Seymour Powell

Moderní sportovní vůz podle návrhu designérského studia. Lehký, modifikovatelný a se základem v běžných autech

Vypadá jako Caterham, stará formule nebo vozítko ze sci-fi filmu. Ve skutečnosti je to vize sportovního auta budoucnosti, které je z části vytištěno na 3D tiskárně, umí samo řídit a je nemožné ho nabourat. Jeho skutečná podstata je však daleko hlubší…

Článek

Britská společnost Seymour Powell se již celé roky věnuje designu a spousta automobilek si u nich nechává stavět bezejmenné koncepty, které ve finále jen osadí svými znaky. Jejich zákaznické portfolio je ale podstatně větší. Navrhli a vyrobili i vnitřek kosmické loni Virgin Galactic, ve které Richard Branson společně s dalšími šesti lidmi podnikl výlet na hranice vesmíru. No a teď ve spolupráci s Top Gearem navrhli sportovní vůz budoucnosti, který jen tak nenabouráte.

Zadání bylo jasné. Sportovní elektromobil, který bude radost řídit, který bude malý a lehký a který budete chtít! První slova, která na poradě zazněla, byla: „Elise. Caterham. Motocykl.“ Jasně, nikdo nic jiného ani nečekal. „Ale pak jsme zavzpomínali na staré závodní monoposty, kokpity stíhaček, geniální design Fordu Ka a pustili se do filozofické debaty, že přirozeným vývojem se stane to, že se automobilová kultura v následujících letech výrazně zmenší, ale o to kvalitnější bude. Snad,“ vysvětlovali pro Top Gear Richard Seale a Johnny Culkin, designéři Seymour Powell.

„Všechny neuvěřitelně dobře navržené a funkční nové vozy, které se právě teď začínají vyrábět, jsou nezpochybnitelným kompromisem, pokud jde o vášeň a vkus,“ říká Seale. „Jsme svědky toho, že oddělení „speciálních vozidel“ u výrobců automobilů narůstá, protože technologie jim umožňuje vyrábět mnohem více dílů na míru. Je to lepší příležitost než kdy jindy a bude jen růst a růst,“ doplňuje Culkin.

Foto: Seymour Powell

Základem je šasi vytištěné na 3D tiskárně osazené konventními bateriemi a elektromotorem

Navrhli tedy auto, které je jednoduché na výrobu a které sdílí překvapivě mnoho s běžnými vozy. Sdílení platforem, pohonů a jejich následná modifikace je totiž cesta, protože samostatný vývoj podobných aut nebudou běžní fanoušci ochotni (a moci) zaplatit. Podvozek a karosářské díly lze vytisknout na 3D tiskárně, baterie a elektromotory si můžete snadno půjčit z konvenčních modelů.

Výsledek návrhu vidíte na fotkách. Prototyp s názvem Lean je vize elektrické sportovního vozu, které se opírá jen o ty nejdůležitější součástky nutné k řízení a k jízdě samotné. Váží 750 kg, a podle Culkina je kompaktní, upřímný a na nic si nehraje. „Takhle by měly vypadat všechny vozy současnosti. Při práci s inženýry vesmírných lodí a materiálovými inovátory jsme získali obrovské množství informací o váze. Podle nás je nízká váha základem přechodu k elektromobilitě, kde je právě hmotnost faktorem, který je třeba minimalizovat.“

„Proč bylo Mini v padesátých letech v pořádku, ale teď ne?“ ptá se řečnicky Culkin. „Je opravdu nutné pořád dělat něco většího a nového?“

A na závěr si rozebereme i tu slíbenou nerozbitnost. Pokud by se systémy autonomního řízení naprogramovaly tak, aby kamery auta viděly dostatečně dopředu, případně dokázaly spolupracovat s přesným systémem GPS, pak by podle Sealea neměl být problém celý systém nastavit tak, aby nebylo možné, že by vůz vyjel mimo závodní dráhu.

„Jednoduše by auto udrželo mezi bílými čárami, podobně jako když používá systém pro jízdu v jízdních pruzích,“ vysvětluje. A pak přidává svou vizi: „Představte si, že byste měli Lean v garáži. V týdnu si sednete k simulátoru a ve virtuální realitě trénujete. O víkendu pak sednete do skutečného auta, na hlavě helmu s head up displejem, kde se stírají rozdíly mezi skutečností a simulací. Tak zajedete nejrychlejší časy.“

Sci-fi? Tady a teď možná ano. Za pár let však může být všechno jinak.

Související témata:
Načítám