Článek
Vozy Vision GranTurismo jsou poměrně známá věc. Výrobci většinou tato auta z říše snů navrhují pro účely závodní hry Gran Turismo – a pak v této říši také zůstanou. Ne tak v případě McLarenu – nová okruhová placka Solus GT se opravdu změní v realitu, 25 šťastlivců si jej dokonce bude moci koupit.
McLaren Solus GT je od základu postaven jako závodní auto – 7stupňová sekvenční převodovka tvoří se zadním zavěšením část nosné konstrukce auta, přítlak je přes 1 200 kg a atmosférický V10 točí až 10 500 otáček!
Virtuální předskokan typu Solus GT – původně nazvaný jak jinak než McLaren Vision GranTurismo – ve virtuálním světě používal značně upravený dvakrát přeplňovaný osmiválec odvozený od silničních modelů značky, doplněný o dva elektromotory umístěné na přední nápravě, které sekundovaly spalovacímu motoru. Kombinovaný výkon celé soustavy byl virtuálních 1 100 koní.
V reálu to asi nebude znít tak dobře, nebo ano? Ne, nebude – ono je to totiž ještě lepší! Pravda, výkon se nepatrně snížil na pořád poměrně dostačujících 840 koní, avšak nejlepší je způsob, jakým jej auto podává. Pod kapotou totiž vříská uprostřed uložený 5,2l atmosférický (!) desetiválec vlastní výroby, který je sestrojen dle měřítek závodních motorů a v plném tempu zní jako staré vozy Formule 1.
Byť to tak podle základních parametrů nemusí působit (taky vás hned napadlo Audi, že?), motor opravdu pochází z dílen McLaren Automotive ve Wokingu a vzniknul na bílém listu papíru. Je docela dobře možné, že i to je jeden z důvodů, proč má reálný McLaren Solus GT vlastně o trochu vyšší cenovku než jeho virtuální dvojče – místo jednoho milionu kreditů ve hře stojí Solus GT v reálném světě 2,5 milionu liber (circa 72,5 milionu korun).
Tvar auta je striktně diktován aerodynamikou, navzdory ohromnému přítlaku se podařilo udržet odpor vzduchu v rozumných mezích – pomáhá i kabina inspirovaná stíhačkami
Je zajímavé, jak moc se reálný Solus GT podobá svému virtuálnímu dvojčeti – vpředu je tu velmi výrazný splitter předního nárazníku a dvě „ploutve“ po stranách zvyšující přítlak. Hned za předním nárazníkem začínají dva mohutné tunely táhnoucí se až k samotné zádi auta, podílející se na celkové přítlačné síle auta.
Zůstala tu kabina ve stylu stíhacího letounu, která i nadále poskytuje sedadlo pouze řidiči – pasažéři tu zkrátka nejsou vítání, nadbytečná váha je v rozporu s ideálními časy na kolo.
McLaren Solus GT má být s přehledem nejrychlejším okruhovým McLarenem své doby – rychlejší než P1 GTR, rychlejší než 720 GT3X, a dokonce má být rychlejší než Senna GTR
Tvar předních blatníků je pak velmi striktně diktován aerodynamikou, z určitých úhlů pohledu je dokonce vidět „poréznost“ karoserie, přední kola jsou tedy v podstatě obnažená, což pomáhá odvodu přebytečného tepla z brzd.
Podobně „děravé“ jsou i zadní blatníky, opět kvůli lepší aerodynamické účinnosti – na nich však sedí mohutné přítlačné křídlo se vzpěrou uprostřed a pod ním ční chřtán ohromného difuzoru, jehož součástí jsou i dva výše zmíněné Venturiho tunely táhnoucí se od přídě až dozadu – při pohledu zezadu je dokonce vidět „skrz“ auto.
Člověk nemusí být zrovna Einstein, aby poznal, že aerodynamika a přítlak tu hrají zcela klíčovou roli. McLaren neprozradil, jak moc velké množství přítlaku bude Solus GT produkovat. Jen spiklenecky dodává, že hodnotu 1 200 kg přítlaku jsou schopni celkem spolehlivě překročit, očekávejme tedy hodnotu 1 500 kg, možná i víc.
To znamená jediné – že díky ohromnému přítlaku v kombinaci s hmotností do 1 000 kg a výkonem 840 koní půjde s přehledem o nejrychlejší okruhový McLaren ze všech (s výjimkou vozů Formule 1, jak dodávají lidé od McLarenu). Už jen zrychlení z nuly na sto za „přibližně“ 2,5 sekundy a maximální rychlost „přes“ 320 km/h slibují mnohé. Jedinou nevýhodou (kromě cenovky) zůstává fakt, že Solus GT nesmí na silnice.