Článek
Už si ani nepamatuji, kdy naposledy jsem seděl v autě s atmosférickým motorem a manuálem. Tenhle druh ještě nedávno dominoval trhu automobilů, ale stačilo mrknutí oka a je na vymření – všude samé turbo, automat, nebo dokonce elektřina. Mazda ale své koncepci věří a vy, pokud jste skutečně nadšení řidiči, byste právě po téhle konfiguraci nové trojky měli okamžitě skočit.
Nejlépe si tak vychutnáte všechny její kvality – především v zatáčkách. Při brzdění si podřadíte s přesným meziplynem, lehký čumák stočíte do vinglu, přední kola se zakousnou do asfaltu a zadní je poslušně následují, za apexem jdete do plynu, auto s jekotem vytočeného motoru zrychluje a přesnou řadičkou tam sázíte kvalt za kvaltem – a smějete se od ucha k uchu, protože takhle to prostě má být!
Pro inženýry Mazdy je totiž pořád hlavním cílem řidičský zážitek a filozofii Jinba Ittai (propojení člověk a stroje) dokázali aplikovat nejen na sportovní roadster, ale i na obyčejný kompaktní hatchback. Při přepracovávání kabiny se proto zaměřili na vylepšení řidičské pozice díky většímu rozsahu nastavení sedadla i volantu, posunuli řadicí páku a utlumili vizuální šum kolem (přístrojovka, infotainment, detaily kabiny), aby se řidič mohl dokonale soustředit jen na řízení a silnici vinoucí se před vozem.
Neméně důležité je však to, že jsou ovládací prvky perfektně sladěné, aby vám řízení připadalo naprosto přirozené, a z podvozku cítíte, co přesně se děje – práce s nerovnostmi, přenosy hmoty nebo dostupná přilnavost, víte prostě o všem. Proto jsme předchozí Mazdu3 milovali a tahle nová si ten výjimečný talent naštěstí uchovala. Ale duch dnešní doby je přece jen trochu cítit – řízení je malinko zastřenější, brzdy mají kvůli elektronické vazbě (drive-by-wire) horší feedback a podvozek víc preferuje bezpečnou stabilitu místo hravé přizpůsobitelnosti. Není to velký rozdíl a nezkazí vám to dojem, ale všimnete si, když se trochu soustředíte.
Čeho si naopak skoro nevšimnete, je nová zadní náprava – sofistikované víceprvkové zavěšení nahradila u předokolkových verzí jednodušší, lacinější a prostorově úspornější vlečená rameny s torzní příčkou (čtyřkolky mají pořád víceprvek). Hodně jsem se toho bál, ale Mazda si s jejím naladěním dala velkou práci a výsledek je vážně skvělý – funguje prakticky totožně a drží se stopy stejně neochvějně jako předek. Až když jedete jako bezmozek, tak cítíte, že se o něco víc nadře a na rozbité silnici by si občas ráda odskočila, ale v 99 % situací se na ni můžete naprosto spolehnout. S radostí vám tedy můžu potvrdit, že trojka pořád patří mezi řidičské hvězdy mezi spotřebními hatchbacky (o královské koruně rozhodne až přímé srovnání se Civicem a novým Focusem).
Pro běžné uživatele je ale důležitější, že je při běžné jízdě neuvěřitelně pohodlná, kultivovaná a tichá. Podvozek nevzrušeně polyká nerovnosti, motor skoro neslyšíte a neruší vás ani hluk větru či valení kol – Mazda si zjevně vzala k srdci stížnosti na slabší odhlučnění minulé generace. Podobně zapracovala taky na infotainmentu (displej má úhlopříčku 8,8 palce), který je o poznání intuitivnější (stále se ovládá otočným ovladačem mezi sedadly) a má výrazně čistší design. Ostatně minimalistický přístup se odrazil na celé architektuře kabiny – všechno je tu nové, ale to neznamená, že vám to musí nutně hned na první pohled omlátit o hlavu, jako konkurenční značky chlubící se gigantickými displeji, blyštivými tlačítky a diskotékovým osvětlením.
To ale neznamená, že by Mazda3 nebyla našlapaná moderními technologiemi. Každá trojka je v základu vybavená head-up displejem (Znovu, oči na vozovce! Kéž by ho měla všechna auta…) a adaptivním tempomatem se sledováním jízdy v pruhu. Trojka je také nově vybavená LED světlomety, upozorněním na křižující dopravu před vozem (hodí se třeba v nepřehledných křižovatkách), asistencí jízdy v dopravních zácpách, čtením dopravních značek s rozpoznáváním rychlostních omezení nebo sledováním únavy řidiče, objednat si můžete také povedený 360° parkovací kamerový systém nebo čistě hrající hi-fi Bose s 12 reproduktory.
Motory jsou také zcela nové a skrz naskrz moderní. Dvoulitrový benzin má 122 koní a je vybavený 24voltovou mild hybrid technikou, která při brzdění rekuperuje elektrickou energii a při akceleraci ji posílá zpátky na kola, čímž snižuje spotřebu. Reálné číslo z provozu vám zatím prozradit nemůžu (nejezdili jsme úplně na spotřebu, jestli mi jako rozumíte -mrk-mrk-), ale rád vám prozradím, že je úžasně kultivovaný a při běžné jízdě má dost síly, aniž byste ho museli drtit až do červeného pole. Bez přeplňování mu ale krouťák samozřejmě chybí, takže s ním budete muset víc pracovat řadicí pákou.
To zcela novému turbodieselu SKY-D 1,8 (nahrazuje dřívější motory 1,5 a 2,2 l) točivý moment nechybí (270 Nm od 1 600 otáček), ale podle prvních dojmů je na tom trochu hůř s hlučností. U mazdích dieselů jsme si zvykli, že je podobně jako benziny taky skoro neslyšíte, což se o nové jednotce říci nedá. O důvod víc ušetřit a sáhnout po benzinové verzi, která vás u benzinky taky určitě nesežere.
Komu nevoní kvedlání řadičkou a šlapaní spojky, může sáhnout po vylepšeném šestistupňovém automatu dostupném pro obě motorizace a nebude zklamán – řadí chytře, hladce a svižně. Nemohli jsme ale vyzkoušet nový inovativní SKY-X motor s kompresním zapalováním, protože teprve prochází procesem homologace (proto ještě nejsou jasné jeho parametry, ale měl by mít výkon přesahující 180 koní a 220 Nm) a na trh dorazí až v druhé půlce letošního roku. Z tohoto důvodu také nebyla k dispozici verze s pohonem všech kol, která bude v nabídce jen se SKY-X motorizací.
Po prvních pár stovkách kilometrů se tedy zdá, že nová Mazda neztratila svůj řidičský šarm a nadšení pro jízdu a získala spoustu praktických a moderních funkcí, které při každodenním užívání skutečně oceníte. Pokud máte novou Mazdu3 v hledáčku, určitě se na ni jděte podívat – už jen proto, abyste se utvrdili, že vypadá lépe naživo než na fotkách. Ale varuji vás, jestli se s ní svezete, nejspíš se do ní zamilujete!