Nekonečná honba za terénním supersportem

Všichni v hloubi duše sníme o supersportu, nízkém a vysokovýkonném monstru, které dokáže pelášit pekelně rychle na rovince i v zatáčkách. Jenže co když jste zmlsaný miliardář z rozvojové země (Rusko, Čína, Indie, Střední východ, Jižní Amerika), kde je mizerná silniční síť? No, pak si ji buď můžete postavit sami, jenže to docela leze do peněz, nebo si můžete koupit sportovní kupé, které by se nebálo silnice ani terénu (a možná ani pověstných českých silnic). Má to ale jeden problém – takových aut je kupodivu méně, než byste čekali…

Za průkopníka skoro neviditelného segmentu se dá považovat francouzská automobilka Mega Track – šlo o placaté monstrum s pohonem všech kol a motorem 6,0 V12 od Mercedesu s výkonem 400 koní. Track zdolal stovku za 5,5 sekundy a jel až 250 km/h, díky zvýšenému podvozku (standardní světlá výška 20 cm šla zvýšit na 33 cm) jste nemuseli ani mimo silnici příliš povolovat plyn. Auto bylo také našlapané tehdy supermoderní výbavou (klimatizace, telefon, elektricky nastavitelná sedadla a barevná parkovací kamera), jenže mělo i pár problémů. Jednak muselo pojmout čtyři cestující, takže ve výsledku mělo přes 5 metrů na délku a 2,2 metru na šířku, kvůli složitosti techniky a luxusní výbavě taky vážilo 2,3 tuny. Hlavně však stálo 2 miliony franků – Ferrari F40 v té době stálo jen 1,6 milionu. Firma Aixam-Mega proto za tři roky vyrobila méně než 10 kusů a dnes se raději věnuje bezpečnějšímu byznysu výroby nebezpečných čtyřkolových plechovek pro náctileté.

Nissan byl v 90. letech známý hlavně jako výrobce sportovních aut a čtyřkolek (běžná auta byla tak matná, že jste si ani nezapamatovali, jak vypadají), proto se pokusil tahle dvě různorodá odvětví spojit v odvážném konceptu Trail Runner. Šlo o zvýšené kupé s pohonem všech kol, CVT převodovkou, 185koňovou atmosférickou osmnáctistovkou a úžasně zářivým interiérem. Zajímavostí bylo náhradní kolo v šuplíku v zadním nárazníku a spoiler, který mohl zároveň plnit funkci nosiče na lyže nebo snowboard. I přes všechnu tu promyšlenost a inovativnost nešlo o nic jiného než ryzí showcar.

X-Coupé bylo ztělesněním mokrých snů designéra Chrise Bangla. Koncept postavený na základech první X5 se ukázal v Detroitu a svým pojetím předznamenával dobu crossoverů BMW, plamennými povrchy zase novou Z4. Zdaleka nejzajímavější na už tak docela zvláštním autě je však asymetrické pojetí zádě, která od dveří dál vypadala na každé straně trochu jinak. Kvůli přístupu do kufru se pak odklápěla celá zadní část. Naštěstí se toto bizarní řešení nedostalo do výroby, nedočkali jsme se ani podivně dráždivých asymetrických aut.

Projekt Rally Fighter se zrodil z komunitní spolupráce – zákazníci se podíleli na návrhu designu (vyhrál tvar inspirovaný legendární stíhačkou P-51 D Mustang), sami pak své auto pomáhali smontovat (bylo tak v USA homologované jako kit car). Unikátní sporťák na silnici i do terénu poháněl 6,2 V8 s výkonem 436 koní a 575 Nm, které putovaly pouze na zadní kola. Odolný podvozek měl tlumiče se zdvihem 40 cm vpředu a 50 cm vzadu, takže se nebál ani skoků.

Tak tohle je ono, tohle je skutečný terénní supersport! Vypadá jako Lamborghini, má stejnou koncepci s motorem uprostřed a dokonce 550koňový 5,2 V10 přímo z Gallarda. Díky pohonu všech kol a dvouspojkové převodovce zvládal stovku pod 3,5 sekundy a jel až 320 km/h. To nejsou výmysly, Italdesign postavil funkční auto, které skutečně bylo takhle rychlé! Stavitelný podvozek na obrovských 22palcových kolech navíc zvládal zvýšit světlou výšku až na 32 cm, takže jste se vážně nemuseli bát žádných děr nebo hrbolů. Zájemců s nadutou šrajtoflí se pár našlo, ale koncept si nakonec nikdy nenašel cestu do produkce.

Splašené trubky od Arielu si našly cestu i mimo okruh – konstrukci brutálního Atomu použili v Arielu jako základ terénní hračky. Zadní kola pohání čtyřválec 2,4 z Hondy Accord (kvůli točivému momentu) vyladěný na 240 koní, což na rozhýbání 670 kilo těžké pojízdné prolézačky bohatě stačí: stovku zvládá Nomad za 3,5 sekundy a jede přes 200 km/h, tlumiče s dlouhým zdvihem vám umožní využít jeho dynamiku i na nezpevněných cestách (a necestách). Jen si na sebe nezapomeňte obléknout nepromokavé oblečení a tvář si zakryjte lyžařskými brýlemi, abyste ustáli nálože bláta, kterých se při každé jízdě dočkáte. Výhoda je, že Nomada můžete snadno omýt wapkou zvenku i zevnitř.

Když v roce 2013 postavil Aston Martin koncept čtyřdveřového SUV Lagonda, všichni šli do kolen. Ne proto, že by bylo tak krásné, právě naopak! O dva roky později se to automobilka pokusila napravit konceptem DBX – v podstatě vzali DB9 a postavili ji na zvýšený podvozek. To už bylo lepší, ale pořád to nefungovalo. Nezachránila to ani vidina V12 pod kapotou. Aston Martin nakonec svůj crossover přece jen postaví, ale uhraje ho víc na jistotu – bude to klasický čtyřdveřový nafouklý hatchback. No, možná je to tak lepší…

717koňový 6,2 V8 Hemi s kompresorem, donedávna nejsilnější sériový V8 (než ho trumfnul 830 motor Demonu), vzbudil obrovskou vlnu nadšení všude, kde se objevil – v Challengeru, Chargeru i v Grand Cherokee. Když ho ale nacpali do Wranglera, spadli všichni fanoušci pod stůl. Nebyl to totiž obyčejný Wrangler: měl zvýšený podvozek a tlumiče s dlouhými zdvihy, obrovská kola s nazutými mohutnými balóny a samozřejmě pohon všech kol, to vše v jedovatě zelené bikiny-karoserii zahalující jen to nejnutnější. Tahle kombinace z něj udělala naprosto nezastavitelného pokořitele jakéhokoliv terénu a taky absolutně dokonalou off-roadovou hračku. Jenže koncern FCA neměl na sériovou výrobu koule (ani peníze) a zůstalo tak jen u fascinujícího konceptu, který si Jeep nadělil k 50. narozeninám. Škoda.

Sami vidíte, že nabídka terénních sportovních aut není nijak široká. Jestli to něco dokazuje, tak že protichůdné požadavky skončí většinou nepoužitelným kompromisem. Nejlepší tedy bude pořídit si normální supersport a k němu čistě off-roadovou záležitost, jako je třeba Nomad nebo Wildcat, se kterým si užijete spoustu relativně laciné zábavy.