Článek
Retroautomuzeum je poměrně nenápadný areál, který sice nekypí stovkami parkovacích míst, ale svojí obsazeností rozhodně ukazuje, že tradiční historické vozy vyvolávají v očích veřejnosti velký zájem.
Tehdejší doba byla totiž úplně jiná. Na auto jste si museli buď dlouho počkat, nebo vzít co bylo. A k navigování vám musel stačit jen autoatlas. O nějakém vysokém komfortu, bezpečnosti nebo výbavě nemohla být řeč.
Dnes už vše funguje trochu jinak, což ostatně demonstruje i prémiový kočár, který nás do obce Strnadice rychle a spolehlivě dovedl. Osedlali jsme totiž BMW řady 6, které disponuje jedním z nejlepších infosystémů na světě. Místo otevření autoatlasu jsme jednoduše pomocí dotykového ovladače napsali navigaci několik písmen a vyhledávací služba už zacílila naši trasu do muzea, spočítala zdržení a upozornila na bezpečnostní situaci na cestě. Potom jsme se jen pohodlně uvelebili a nechali se unášet na vlně komfortního podvozku, polykali dálniční kilometry, obstojně řezali zatáčky na rozbitých okreskách a nechali při rychlostech nad 110 km/h pracovat zadní aktivní křídlo. Něco takového by ještě před pár dekádami spadalo do kategorie sci-fi.
Předchůdce Trabantu
Hned u vstupu vás kromě klasického výdejního okénka uvítá také hromada pohledů, suvenýrů a pěkné retro atrium. Základní vstupné činí 100 Kč, snížené 50 Kč a rodinné 200 Kč. V každém případě to za vynaložené finance stojí, protože sbírka nadchne i vyznavače moderní techniky.
Ze začátku se na vás bude smát předchůdce legendárního Trabantu – model Awz P70 Coupé. Auto má sice výkon 22 koní, třírychlostní manuál a maximálku jen 100 km/h, nicméně oproti nástupci je vyroben z plechu i bakelitu a vypadá daleko lépe. Navíc jde o jeden z extrémně vzácných a drahých exemplářů.
Hlouběji v útrobách první haly objevíte několik unikátních modelů, včetně velmi zachovalé Felicie s pevnou střechou nebo čtyřkolového Velorexu. Expozice dále pokračuje kolem sbírky originálních žigulíků a ukazuje i tehdejší autosedačky, které se zahákly za opěradlo sedadla. Musíme však upřímně říct, že jsme rádi za dnešní certifikované a bezpečné autosedačky.
Pokud už v první hale nabudete dojmu, že to lepší být nemůže, pletete se. Poslední část úvodní expozice je věnována autům, která bylo možné koupit v Tuzexu. Tehdy nikoho moc nezajímalo, kde jste vzali bony. Měli jste je? Mohli jste nakupovat. A vězte, že šlo o prvotřídní západní zboží, včetně aut značky BMW, Renault s přeplňovaným motorem, masivní Volvo, exotickou Toyotu nebo i první generaci Fordu Transit.
Věčné sedačky
Venkovní depozit zahrnuje vykoupená auta, která čekají na novou šanci nebo poslouží jako „dárci orgánů“. Mimo jiné tu najdete klasickou socialistickou tramvaj s původními plastovými sedačkami – až se vše rozpadne na prach, tyto sedáky budou žít věčně.
Nejdelší hala ukrývá také největší skvosty – jde o upravené tatrovky ve stylu pohřebního vozu, kabrioletu nebo sanity, kde byste vzhledem ke stísněnému prostoru opravdu ležet nechtěli. Výstava zahrnuje také půjčené exponáty ze sovětské éry, takže tu nechybí legendární UAZ 469 nebo různé motocykly. Na konci haly pak najdete pár muzejních kousků z armádní historie a odkazy na listopadovou revoluci z roku 1989.
Předposlední hala hostí užitkové vozy. Mezi nimi mají své místo i modely Škoda 1203 a UAZ 452. Nás však zaujal červený pick-up postavený na bázi staré Octavie. Škodovka totiž dodávala Australanům a na Nový Zéland šasi a pohonné ústrojí. Na místě pak automobil dostal osobitou hranatou karoserii, čímž vznikla Škoda Trekka. Vůz váží tunu, maximální rychlost je 95 kilometrů za hodinu, motor s objemem 1,22 litru vyprodukuje jen 47 koní a čtyřrychlostní převodovka posílá sílu na zadní nápravu.
To naše BMW šesté série váží okolo dvou tun, má třílitrový diesel, výkon 320 koní, osmirychlostní automat a pohon všech čtyř kol. Moderní bavorák sice působí u retro muzea jako pěst na oko, na druhou stranu demonstruje fakt, jak moc se doba posunula kupředu. Tehdy jsme byli rádi, že auto tak nějak jede. Dnes jsme rádi, že můžeme navolit pokročilé autonomní asistenty a nechat počítače držet BMW v jízdních pruzích, číst značky a samočinně zpomalovat.
Unikátní škodovka
Úplně poslední hala je věnovaná těžší technice. Můžete se tu pokochat pohledem na starý autobus značky Karosa nebo vidět jeden z nejdražších exponátů vůbec – kompletně zrenovovaný autobus Škoda 706 RTO. Generální oprava vyšla majitele na čtyři miliony korun. Vzácnou škodovku pro přepravu osob si můžete také pronajmout na svatbu nebo se nechat povozit na některé z akcí. Těší nás, že i přes velkou investici majitel autobus nadále provozuje.
Podle sezony má muzeum otevřeno vždy od 10.00 do 17.00 hod. V září od úterý do neděle, v říjnu pouze o víkendech a v listopadu jen po telefonické dohodě. Na místě lze zakoupit malé občerstvení, ovšem platební karty zde nepřijímají. Tak neváhejte a přidejte se mezi 50 až 100 lidí, kteří denně navštíví muzeum automobilové produkce od roku 1948 do revolučního roku 1989.