Nejtvrdší a nejhezčí etapa zároveň

Dlouhé duny se šplhají vysoko k nebi a kamenité pisty se vinou mezi erozí rozdrobenými kopci. Děti ve škole mají den volna a stojí u průjezdního bodu, který vede přes jejich vesnici. Trasa dlouhá 374 kilometrů měla být podle pořadatelů tou nejhezčí i nejtvrdší etapou zároveň, a to se beze zbytku naplnilo. Zamíchala pořadím, bořila sny, dávala naděje a ukazovala závodníkům, že tady v Africe nemají nic zadarmo. Ať jste se podívali na motocykly, kamiony nebo auta, všude se měnilo pořadí a hrálo se vabank. „Ale pozor, dnešním dnem to ještě nekončí, podobný charakter bude mít i zítřejší etapa,“ varuje jezdce ředitel soutěže Jean-Louis Schlesser.

Ale popořadě… Když se jezdci ráno vypravovali z bivaku na 34 kilometrů vzdálený start, všichni věděli, že etapa bude hodně písečná, hodně dunová, a že tady se bude hrát o všechno. „Nastupoval jsem s vidinou toho, že dnešní etapa bude o sto kilometrů kratší než ty dvě předchozí. A protože s každým ujetým kilometrem se v sedle cítím lépe a lépe, vysloveně jsem se těšil,“ vyprávěl poté Lukáš Kvapil v cíli. „A podle toho se mně i jelo, všechno mně bezvadně sedlo, i ty duny, kterých jsem se původně bál. Jel jsem bez navigačních chyb, v docela slušném tempu, dojel jsem pár lidí před sebou a říkal si, že bych se měl asi krotit.“

V druhé polovině etapy se Kvapil vrhl z jedné duny příliš rychle a nějakých deset, patnáct metrů za jejím vrcholem motorku položil. „Udělal jsem chybu, o tom žádná. Oprášil jsem se, motorku zvedl a najednou řev motoru a z duny letí bugina! Uskočím stranou a jen koukám, jak motorka padá zpátky do písku a pak se přes ní přežene auto. On krátce na brzdy, já vztyčený palec, takže on to zase žene dál a já začínám počítat škody. Utržený výfuk, hnuté uložení vidlice, rozbité tlačítko startéru, nějaké ty škrábance a hlavně utržená stupačka. Něco jsem opravil stahovacími pásky, výfuk přichytil kurtou, motorku nastartoval nějakým zázrakem a jel dál bez stupačky. Věděl jsem, že když se dostanu do cíle, že to Tomáš dá nějak dohromady.“ A povedlo se! V bivaku pak Kvapila našel i Yves Fromont, francouzský řidič, který mu motorku přejel a omlouval se. Po nehodě Optimusů byl novým lídrem závodu a našeho jezdce viděl až na hraně duny. A jak je mezi slušnými lidmi zvykem, nabídl mu pomoc. Nový držák stupačky tedy vyráběl francouzský mechanik a Tomáš Kočí dával dohromady zbytek, končil až někdy k ránu. „Startér máme, stupačku opravíme, zbytek taky. Ještě jedna etapa a pak už jen poslední, dojezdová, to dáme,“ říká odhodlaně. A Lukáš to má úplně stejně. „Jsem už blízko a strašně mě to baví. A to, že přejel motorku a ne mě, to je takový malý dárek k narozeninám, které mám zítra,“ smál se uvolněně jen chvíli před tím, než si šel lehnout do spacáku.

Stejně sportovně bere svoji malou sportovní tragédii i Martin Benko. Slovenský závodník předváděl celou dobu skvělý souboj o celkové třetí místo, ale už dopředu krotil vešekeré nadšení, protože vloni ze třetího místa odstoupil kvůli poruše motocyklu. A dnes se historie opakovala, jen s tím rozdílem, že by měl závod dokončit, byť s novým motorem. „Jelo se mi parádně, ve velkém stylu, a jel jsem si pro první etapové vítězství. Cítil jsem se dobře, uvolněně, nádherné počasí i trať... A najednou se rozsvítila kontrolka motoru, ztratil jsem výkon a všechno bylo pryč.“ Do bivaku dojel po cestě, mechanici dávají motorce nový motor a jak na tom Martin bude v pořadí uvidí až podle toho, jak velkou penalizaci dostane.

A do třetice ještě Tomáš Tomeček. „Vážně krásné závodění i souboje. Po včerejšku auto fungovalo na sto procent a moc mě to bavilo. Bouwens nám tedy všem ujel, ale s ostatními kamiony jsme se krásně tahali přímo na trati. Jenže pak jsem v cíli zjistil, že jedna Tatra, která sbírá vypadlé závodníky a jejich stroje přímo na trati, má sama problémy – něco s poloosou. A tak pro ni v rámci časové úspory jedeme závodním autem, je asi 160 km daleko, uvízlá někde v dunách.“ Tomeček dojel na druhém místě, celkově jede mezi kamiony pátý, na prvním místě (a šestá celkově) jede Portugalka Elisabete Jacinto.

Pořadí se míchalo i mezi auty. Fromont – ten, co přejel Kvapila – se po problémech s alternátorem propadl z průběžného prvního místa na páté a vedení převzal další Francouz Jean-Pierre Strugo, takže v čele je opět Optimus.

„Zítřejší etapa bude stejně těžká, jako ta dnešní,“ varoval na briefingu závodníky Jean-Louis Schlesser. „Myslete na to, že do cíle zbývá sedm set ostrých kilometrů. Dnes odpadlo několik favoritů, řešili jsme nějaké nehody a jeden motocykl shořel. Tato soutěž se prostě vyhrává až v cíli!“