Článek
Pravda, procento majitelů, kteří s G-Wagenem vyrazí do opravdového terénu, je velmi malé – byť by s ním neměly problém ani vrcholné verze AMG. Z druhé strany vzato, třída G je, na rozdíl od těch „pravověrných“ SUV, prostá jakéhokoliv pozlátka. A jako vítaný bonus berme fakt, že v případě nutnosti vyjedete i promáčenou polňačku nebo příkrou lesní cestu, když třeba pojedete ke kamarádovi na grilovačku.
Třída G prodělala od konce 70. let evoluci, základní silueta je však patrná i u tohoto extrémně upraveného kousku Brabus G V12
Auto takové terénní zdatnosti, a hlavně takovýchto (ne)aerodynamických tvarů, snad nemůže ani dávat smysl ve verzích G63 s osmiválcem, natož G65 s dvanáctiválcem, která už je dnes výběhovou záležitostí. Ale stále se tato auta průběžně prodávají, i když jen okrajově. Model G63 zrychlí na stovku překvapivých 4,4 sekundy a s paketem AMG Driver pokračuje klidně až na 240 km/h. Model G65 s „jaderným reaktorem“ V12 biturbo pod kapotou je na tom pak ještě o kus lépe.
A teď si představte, že nějakého blázna napadne poslední jmenovanou verzi udělat ještě rychlejší a šílenější. Nemá asi úplně cenu se zamýšlet nad tím, zda taková auta svět potřebuje, ale jak se říká, každé zboží má svého kupce. Jsou o tom přesvědčeni i v Brabusu – jak si jinak vysvětlit, že se rozhodli vzít třídu G, nacpat do ní dvanáctiválec z Mercedesu S600, a samotný motor ještě převrtat na 6,3l objem. Motor samozřejmě dostal lepší, odolnější komponenty, ojnice, písty apod., hlavně byl však opatřen o poznání většími turbodmychadly…
Jestli tušíte, že tohle nemohlo dopadnout dobře, tušíte správně. Výkon Brabusem nadopovaného 6,3l V12 je teď 900 koní (vlastně 888, abychom byli přesní) a točivý moment je těžko uvěřitelných 1 500 Nm. Ale bez obav, v Brabusu se umoudřili a omezili tuto sílu na plně dostačujících 1200 Nm – plný točivý moment by převodovka dlouhodobě neustála.
Standardní šestilitrová V12 byla lidem od Brabusu málo – motor byl převrtán na 6,3 litru a dostal mimo jiné větší turbodmychadla. Výsledkem je 888 koní a 1 500 Nm, které musejí být elektronicky omezeny na 1 200 Nm
Takováto strojovna se pak usídlila pod kapotou, která původně nebyla zamýšlena pojmout větší motor než 4,0l V8 modelu G63, takže zatáčky je třeba projíždět opatrně. Ale na rovinkách už si G V12 900 nebere servítky – bez ohledu na překážky jako hmotnost nebo aerodynamický odpor – na vše odpovídá hrubou silou. Z nuly na sto zrychlí za obdivuhodných (a trochu děsivých) 3,8 sekundy, maximální rychlost je pro jistotu omezena na 280 km/h. A přesto – na auto s aerodynamikou blížící se letící cihle, je to úctyhodný výsledek. Něco nám říká, že půjde o skvělý způsob, jak si udělat plno přátel mezi majiteli čerpacích stanic.
Podle Brabusu dokonce používá moderní devítistupňový automat, a tak je evidentní, že proběhla řada úprav na převodovce – nejvýkonnější motory AMG bývaly vždy spřaženy se staršími, avšak odolnějšími pětistupňovými, později sedmistupňovými automaty, jako tomu bylo v případě modelů S65 AMG a SL65 AMG.
Nechybí ani nastavitelný výfukový systém z ryzí oceli, celé auto je pak oblečeno do exkluzivního bodykitu, jemuž v Brabusu říkají Widestar a auto rozšiřuje o 10 cm. No, alespoň se do podběhů lépe vlezou obří 23, nebo dokonce 24palcová kola.
Tohle auto nejen, že bude naprostý úlet, půjde také o pořádnou raritu – Brabusů G V12 nevznikne více než deset kusů. Odhadujeme, že hodně jich skončí na Středním východě, pár jich možná zůstane v Německu a zbytek kusů očekávejme „za velkou louží“. Cenovka 15,6 milionu bez daně by tomu koneckonců odpovídala…