Článek
Je začátek 70. let a Fiat má v nabídce stárnoucí rodinný sedan 124, velký sedan 130, kompaktní 128 a malou 127, horkou novinku. A do této nabídky elegantních, ale střízlivých aut klasického střihu hází v roce 1972 na autosalónu v Turíně bombu: koncept X1/23.
Tohle mrňavé dvoumístné městské auto navrhli přímo v Centro Stile Fiat, akorát při tom nejspíš koukali do křišťálové koule 40 let do budoucnosti. X1/23 se totiž nepodobal ničemu, co v té době Fiat vyráběl… a vlastně ničemu, co KDOKOLIV kdy vyrobil (jen Leonardu da Vincimu cosi možná kdysi problesklo hlavou, ale tak ho to vyděsilo, že se raději rychle snažil zapomenout).
O čtyři roky později futurististickou skořápku naplnili neméně neotřelou technikou – přední kola poháněl 14koňový elektromotor s funkcí regenerativního brzdění, nikl-zinkové baterie byly umístěné za sedadly. Díky tomu mohl X1/23 svištět městem rychlostí až 70 km/h a ujet na jedno nabití až 80 km – i přes své kapesní rozměry totiž vážil 820 kg, z nichž 166 připadalo na bateriový balík.
Tento koncept řešící ekologickou dopravu v ucpaných městech byl natolik pokrokový, že ho v té době absolutně nikdo nechápal (o jeho podivném designu ani nemluvě). Proto se nikdy nedostal dál než do fáze obdivovaného/opovrhovaného konceptu. Ostatně auto podobného typu se těžko prodává i dnes, i když dynamickými parametry jsme o hodný kus dál (viz videotest Smartu FourTwo EQ ZDE).