Ještě horší, než jsme čekali! Test nejlevnějších pneumatik vás odnaučí šetřit na obutí vašeho auta

Nová auta mají stále větší a větší kola. Zatímco před pár lety měl běžný vůz segmentu C nějaké obyčejné patnáctky (nejčastější byl rozměr 195/65 R15), tak dnes nejsou výjimkou i na Octavii pneumatiky o takovém rozměru, že by se za něj nemuselo stydět ani supersportovní auto před patnácti, dvaceti lety. Na druhou stranu automobilky zjevně vědí, co dělají. „Vývoj pneumatik a podvozků udělal velký krok vpřed v bezpečí i komfortu. Například experti z vývojářského centra Škoda Auto každoročně testují a posuzují přes 700 vzorků pneumatik, aby zajistili, že vůz vyjede z továrny na tom nejlepším a nejbezpečnějším obutí,“ řekl nám v loňském dubnu, kdy jsme text zveřejňovali poprvé, Karel Starý, vedoucí oddělení aftersales pro Škoda Auto Česká republika.

A právě na naprosto obyčejné Octavii si teď uděláme takový pokus. Z výroby tohle lidové auto s motorem 1.0 TSI a automatem DSG dorazí na 18" pneumatikách o rozměru 225/45 R18. A vy si určitě říkáte, že to musí být přece „strašný ranec“ pak taková kola měnit a že se nedoplatíte. Jenže to nemusí být tak úplně pravda.

Díky internetovým vyhledávačům a srovnávačům (a hlavně velké konkurenci na trhu) snadno ve svém rozměru najdete řadu typů pneumatik v různém cenovém rozpětí. V našem případě se daly nejlevnější pneumatiky pořídit v době testu za něco málo přes 900 Kč za kus, nejdražší stály i přes 7 000 Kč. Cenový střed i mezi prémiovými výrobci pneumatik byl okolo 2 500 Kč, sportovní pneumatiky stály kolem 4 000 Kč. My si srovnávali právě pneumatiky, na kterých Octavia dorazila z výroby, s těmi vůbec nejlevnějšími v daném rozměru, které se daly na českém trhu koupit.

Testovaná Octavia 1.0 TSI byla obutá do zánovních letních pneumatik Bridgestone Turanza T005 225/45 R18 91Y, které můžeme označit za prémiový typ. Není to sportovní pneumatika, ale konvenční komfortní pneumatika, která se k Octavii hodí. Automobilka tyto gumy montuje z výroby (na testovaném autě byly pláště s DOT 1120, tedy vyrobené v 11. týdnu roku 2020 (připomínáme, že text byl napsán v dubnu roku 2021), najeto měly odhadem tak 1 500 až 2 000 testovacích kilometrů). Pokud si hned teď chcete nějaké objednat, tak v tomto rozměru a rychlostním i hmotnostním indexu jsme našli nejlevnější na českých e-shopech za 2 248 Kč za kus. Případně můžete nakupovat u dealerů automobilek sice za víc, ale s doplňkovými službami.

„Autorizovaní dealeři Škoda umí zákazníkům nabídnout pneumatiky více cenových kategorií, vybrané přesně pro jejich vozy. K pneumatikám zdarma přidávají službu Pneugarance, která znamená až 70% slevu na novou pneumatiku v případě znehodnocení, nebo lze dokoupit službu Pneuhotel, uskladnění pneumatik nebo kompletních kol,“ doplňuje Starý.

Na druhé straně spektra stojí nejlevnější pneumatiky v rozměru 225/45 R18, které jsme u nás našli a koupili. Jedná se o pneu Premiorri Solazo S Plus XL s hmotnostním indexem 95 a rychlostním W. S cenou 917 Kč za kus jsou to nejlevnější nové pneumatiky, které jsme mohli na e-shopu koupit (nejedná se o nějaký doprodej pětiletých pneumatik, jsou to pneu s DOT 0721 (tedy vyrobené v 7. kalendářním týdnu roku 2021), čili o rok mladší než sériové gumy na Octavii.

Naším cílem není ani tak hodnotit Octavii jako takovou (o té jsme si v našich testech napsali už dost), ale porovnat značkové pneumatiky dodávané (a doporučené v tomto rozměru) výrobcem auta s těmi vůbec nejlevnějšími pneumatikami na našem trhu. Chceme zjistit, jaké jsou mezi nimi rozdíly, pokud vůbec nějaké. V testech pneumatik totiž občas tzv. „no name“ levné pneumatiky umí překvapit.

S testováním a především pak přezouváním auta ve značkovém servisu nám pomohla automobilka Škoda, která byla ochotná strpět, že jí na novinářské testovačce ohoblujeme skoro nové pneumatiky a pořádně potrápíme její auto (hlavně pak brzdy) na testovacím polygonu. A pak samozřejmě nesmíme opomenout velice vstřícný přístup Autodromu Most, který nám zpřístupnil na celý den svůj testovací polygon včetně personálu. Sami bychom bez téhle velké pomoci tento test nebyli schopní realizovat.

Nejdůležitější je pro nás brzdná dráha. Změříme zastavení na suchu z tachometrových 100 km/h, následně na mokru z 80 km/h a pak na speciální kluzné desce z 50 km/h. Kluzná deska pěkně simuluje třeba napadané mokré listí, mokré dlažební kostky či takové to „blátíčko“, které vznikne v létě, když měsíc neprší a pak spadne pár kapek. To je pak skoro jako na sněhu.

Zkoušíme ale i vyhýbací manévr se slalomem, kde nás zajímá nájezdová rychlost do tzv. losího testu a následně rychlost, kterou je auto schopné stabilně slalom projet. Otestujeme rovněž dynamické chování vozu na vytyčeném krátkém okruhu, kde nás zajímá vedle času na kolo hlavně chování auta, stabilita, konzistence výsledků a také subjektivní dojmy z chování vozu.

Chybět nemůže ani kropená kluzná deska s malým poloměrem oblouku a kropený asfalt rovněž s relativně malým poloměrem oblouku. To si můžeme představit jako simulaci zmoklé vracečky někde v horách, do které přeženete nájezdovou rychlost. Chceme zjistit, jaká je vlastně hraniční rychlost, při které auto zůstane ve vytyčené trase.

Každý pokus několikrát zopakujeme, abychom dosáhli co možná nejpřesnějších výsledků. Samozřejmě během měření očekáváme odchylky, ale právě proto se snažíme každý test několikrát opakovat a výsledky zprůměrovat.

Škoda Octavia 1.0 TSI DSG dorazila do testu ve standardní konfiguraci, tedy na pneumatikách Bridgestone Turanza T005. Nejlevnější pneumatiky Premiorri, které jsme si zakoupili, na nás čekají v Mostě, kde je přezujeme (resp. si je necháme přezout) a následně provedeme měření s nimi.

Cestou na testovací polygon v Mostě si tak mohu aspoň Octavii pořádně osahat a zvyknout si na ni. I přes poměrně velká kola (pneumatiky 225/45 R18 jsem měl vpředu na BMW M3 a jejich smysl u litrového tříválce v obyčejném autě stále nechápu) je auto komfortní, tiché a ve standardním nastavení není zbytečně tvrdé. I tak mám ale pocit, že tyhle gumy jsou prostě na takové auto zbytečně velké a široké. Ale to je jedno, bereme tento rozměr jako standard, dnes takové gumy máte častěji i na obyčejných nesportovních autech.

I přes opravdu aprílové počasí tento duben, kdy se střídalo slunce se sněžením, nám počasí docela přeje. Na mosteckém polygonu bylo sucho, čisto a teplota ukazuje v devět ráno akceptovatelných 10° C. Očekáváme, že se postupně bude oteplovat. Odpoledne při zkoušení nejlevnějších pneumatik ukazoval teploměr 14° C.

Ještě je důležité říci, že po celou dobu dynamických zkoušek jsme testovanou Octavii 1.0 TSI DSG nechali v základním nastavení v komfortním režimu, se zapnutou kontrolou trakce a aktivním stabilizačním systémem. Tedy tak, jak ji asi naprostá většina z vás bude používat nejčastěji při běžné jízdě. Pro lepší konzistenci a kontrolu nad vozem jsme ale využívali manuální režim automatické převodovky, abychom na krátkém polygonu lépe dosáhli potřebných rychlostí. Také jsme vypnuli systém stop/start.

Po prvotním seznámení s polygonem a tratí začínáme s měřením brzdné dráhy z tachometrových 100 km/h. Vytyčili jsme si kužely místo, kde budeme brzdit. Auto rozjedeme na rovince na zobrazovaných 100 km/h a budeme rychlost udržovat pomocí tempomatu. Pak stačí jen na určeném místě dupnout na brzdy.

Octavia se při plném brzdění opravdu pořádně „zakousne“, rozblikají se varovná světla a pásy přiškubnou tělo k sedačce, až to trochu zabolí. Zpomalení je opravdu výrazné a průměr několika pokusů (při kterých byl výkon brzd Octavie spolehlivý a konzistentní) ukazuje velice solidní výsledek 28,9 metru. Hodnoty jsou velmi vyrovnané a liší se plus minus o metr, což bychom považovali za chybu měření a nepřesnost reakce řidiče na průjezd bodem, při kterém má začít brzdit.

Následuje brzdění na rovné kropené kluzné desce. Prostor nám dovoluje auto rozjet jen na 50 km/h, ale to pro naše potřeby určitě stačí. Brzdíme na vyznačené čáře… a neděje se skoro nic. Je to jako na sněhu, kdy auto sice zpomaluje, ale mizerně. Škodovka zastavuje až na samém konci kluzné desky. Radar mosteckého polygonu ukazuje nájezdovou rychlost 49 km/h a po 25 metrech intenzivního brzdění na kropené kluzné desce vůz zpomalil na 34 km/h. Úplně zastavil až po 39,5 m.

Následuje měření brzdné dráhy na mokrém asfaltu. Octavii rozjíždíme na 80 km/h a znovu na vytyčeném místě brzdíme. Povrch je docela hrubý, ale vody je dost. Zpomalení je ale velmi slušné a na sériově dodávaných Bridgestonech zastavila Octavia z tachometrových 80 km/h na velmi slušných 22,5 m.

Brzdy tedy máme hotové a přichází na řadu slalom. Postupným zrychlováním se podařilo ustálit stabilní nájezdovou rychlost do losího testu na 65 km/h. V následném slalomu auto aktivuje podle očekávání stabilizační systém, přibrzdí, ale u tachometrových 55 km/h opět dovolí řídicí jednotce přidat plyn a projíždět touto rychlostí slalom s jistotou.

Nyní se přesouváme na krátký testovací okruh, kde velká převýšení a ostré zatáčky pneumatiky opravdu dobře prověří. Trať není ještě dostatečně očištěná, ale nemáme čas tady kroužit dvě hodiny a „zametat“ ideální stopu, takže musí stačit pár seznamovacích kol a jdeme měřit. Tři po sobě následující rychlá kola mají hodnotu 35,53 s, 35,22 s a 35,03 s.

Bridgestony sice nedrží takovým způsobem jako nějaké sportovní pneumatiky, třeba Pilot Supersport od Michelinu, ale takhle za volantem obyčejné Octavie se jeví jako konzistentní, předvídatelné a spolehlivé. Vždycky udělají, co čekáte. Mít více času, určitě bych ještě tak o půl sekundy zrychlil.

Na závěr zjišťujeme ochotu pneumatik držet auto v utažené mokré zatáčce. Vnitřní kropená zatáčka s malým poloměrem má stejný klouzavý povrch jako brzdná deska. Vnější oblouk je kropený asfalt. Začínám opravdu pomalu, ale postupně se na kropené kluzné ploše dostávám na indikovanou rychlost 32 km/h, při které se ještě auto udrží v zatáčce ve stopě a v imaginární vozovce. Vyšší rychlost už znamená nedotáčivost ven ze stopy do pomyslných svodidel (či do imaginárního protijedoucího autobusu).

Vnější kropený asfalt má o poznání lepší přilnavost a tady vlastně test neukončily pneumatiky, ale strach řidiče (ano, jsem salát). V indikovaných 64 km/h auto stále drží zvolený směr a nepřechází do nedotáčivosti a nestability. Už je to ale na hraně a ještě potřebujeme auto odpoledne, takže vyletět do kačírku a poškodit v něm kola a auto nechci. Dovolím si tvrdit, že rychlost 65–67 km/h by už znamenala ztrátu trakce.

Na sériově dodávaných Bridgestonech Turanza tak máme Octavii změřenou a nyní necháme auto přezout na ty nejlevnější pneumatiky Premiorri Solazo S Plus XL. S tím nám velice ochotně pomohl značkový servis automobilky Škoda Autoplus II v Mostě. Ani ne za půl hodiny bylo hotovo a mohli jsme se vrátit na testovací polygon.

Zcela upřímně na úvod říkáme, že jsme od začátku předpokládali, že ve všech disciplínách budou nejlevnější pneumatiky, které se dají v daném rozměru koupit, horší. Zajímalo nás ale, jaký ten rozdíl bude a jestli vůbec bude znatelný.

Naše dřívější zkušenosti a také výsledky velkých sofistikovaných testů za zahraničí (například německého ADACu) daly tušit, že na suchu ten rozdíl nebude až tak velký, ale že značných rozdílů dosáhneme na mokru. No, testované pneumatiky Premiorri Solazo S Plus nás vyvedly z omylu. Bylo to ještě horší, než jsme čekali.

Už odjezd ze škodováckého servisu, kde nám auto přezuli, naznačil, že tady není něco v pořádku. Octavia s mild-hybridním pohonem má funkci plachtění, takže po sundání nohy z plynu jede setrvačností s vypnutým motorem. Zatímco v městských rychlostech do 50 km/h bylo na sériově dodávaných Bridgestonech naprosté ticho, tyto zcela nové levné pneumatiky citelně při dojíždění ke křižovatkám hučely.

V rychlostech nad 80 km/h byl znatelný zvuk, který připomíná spíše liazku nebo nějaký náklaďák. Také se na stejných silnicích zdají pneumatiky tvrdší a méně poddajné, jako bychom přesedli na runflaty. Možná s tím má ale co dělat jiný hmotnostní index (95 proti 91 u pneu Bridgestone). Rozhodně už takhle od prvního dojmu jsou tyto pneumatiky méně komfortní. A to jak na vibrace, tak na hluk.

Než začneme provádět měření podle stejných parametrů jako u továrnou dodávaných Bridgestoneů, tak je potřeba úplně nové gumy trochu ojet. Stačí pár seznamovacích koleček kolem polygonu, pár brzdění a ten ochranný film z výroby je pryč. Nyní můžeme začít měřit a zase začneme brzděním na suchu ze 100 km/h. Pro referenci jsme na všech místech, kde Octavia na Bridgestonech zastavila, nechali náš „normovaný referenční kužel“.

Rozjíždím Octavii na tachometrových 100 km/h a na stejném místě šlapu na brzdu. Auto opět udělá to, co řidič očekává. Zakousne se do brzd, přitáhne pásy… Ale rychlost přibližování k referenčnímu kuželu ukazuje, že na stejném místě rozhodně nezastaví. A také nezastavilo. Kolem referenčního kuželu projíždí rychlostí zhruba 15–20 km/h a zastavuje o skoro 5 metrů dál.

Nejmenší rozdíl mezi nejhorším výsledkem Bridgestoneů a nejlepším Premiorrek byl 3,7 m. Když škrtneme nejlepší a nejhorší výsledky, tak ten rozdíl byl 4,9 až 5,0 m. To je na suchu z tachometrových 100 km/h opravdu propastný rozdíl a zcela upřímně říkáme, že tak špatný výsledek jsme nečekali. Pro efekt pak do videa dáváme na místo zastavení Octavie druhý gumový kužel, rozjíždím auto zase na 100 km/h a brzdím. Je mi jasné, že tu kuželku srazím, ale to, jak se člověk blíží k překážce a ví, že to prostě neubrzdí, je opravdu strašidelný.

Tak co nás čeká při testech na vodě? Nejprve začneme kluznou deskou v 50 km/h. U vyznačené čáry brzdím… A neděje se prakticky nic. Auto si dál pokračuje rovně, nyní o poznání méně stabilní. Zatímco na Bridgestonech sice zpomaluje neochotně, ale aspoň jede rovně, na Premiorrkách se zmítá a kluznou desku opouští ještě poměrně velkou rychlostí. Zatímco na pneu Bridgestone na kluzkém povrchu sebralo auto 15 km/h po 25 metrech brzdění, tak na pneu Premiorry jen 10 km/h a zastavilo se až za kluznou deskou na mokrém asfaltu. Tuto disciplínu tak musíme ukončit hodnotou „DNF“, protože tak dlouhou kropenou desku na mosteckém polygonu nemají.

Brzdění na mokrém asfaltu snad bude lepší, respektive snad něco změříme. Rozjíždím auto na tachometrových 80 km/h, přejíždím tu desku… a zatímco na bridgestonech auto tu pokropenou desku projelo s přehledem a hned za ní jsem mohl začít na vyznačeném bodě brzdit, tak na nejlevnějších gumách vůz ztratil při jízdě rovně trakci, neboť se rozblikala kontrolka stabilizace a tempomat se vypnul. Pokus bylo tedy nutné opakovat.

Teď se podařilo a brzdím z 80 km/h jako před tím. Kolem referenčního kuželu opět projíždím jak Pendolino zastávkou Tatce. Auto zastavuje o deset metrů dál, což je opravdu hrůzostrašný rozdíl. Mezi nejhorším výsledkem Bridgestoneů a nejlepším Premiorrek byl rozdíl 8,7 m. Mezi průměrnými výsledky byl ten rozdíl 10,2 m. To je opravdu strašně moc. Především pak v bodě, kdy Octavia na Bridgestonech už stála, se stejné auto na Premiorrkách prohnalo rychlostí 25 km/h. Chtěli byste si tam místo kuželu stoupnout vy?

Tady bychom to asi mohli ukončit, ale ještě nás čeká slalom s losím testem, časy na kolo a kropená „vracečka“. Pojďme tedy na losí test, kdy auto při prudkém trhnutí volantem prostě nereaguje tak dobře, stabilizace ihned zasahuje a snaží se vůz rovnat. Ve stejných 65 km/h jako u sériově dodávaných Bridgestoneů prostě do losího testu a slalomu najet nemůžu, protože auto kolem druhé kuželky nezatočí.

Nájezdová rychlost, ve které se auto podařilo stočit do slalomu, za značného protestování stabilizačního systému, byla 57 km/h. Následně se stabilizace s autem, které přecházelo z přetáčivosti do nedotáčivosti, prala. Rychleji než 46–47 km/h slalom projet nešel. Jen připomenu, že Bridgestonky zvládly ve slalomu 55 km/h.

Na krátkém okruhu byl ten rozdíl v chování a dynamice auta opravdu znatelný, do zatáček se mu nechce, gumy protestují, stabilizační systém pracuje přesčas. Zatímco na Bridgestonech bylo auto předvídatelné a konzistentní, tady se pokaždé chovalo jinak, při nájezdu se přetáčelo, takže stabilizace auto rovnala a omezovala dodávku výkonu.

Při výjezdu ze zatáček autu chyběla potřebná rychlost. Nejlepší čas na kolo měl hodnotu 36,28 s, jinak se pohybovaly hodnoty mezi 36,80 s a 37,48 s. Zatímco Bridgestony by těch kol s přehledem zvládly několik, na Premiorrkách byla Octavia s každým dalším kolem méně ovladatelná. Když pak vůz opustil v beznadějné nedotáčivosti trať, další pokusy jsme raději ukončili.

Poslední test se konal opět na kropené zatáčce s malým poloměrem. Vnitřní část s kluzkým povrchem nedovolila vyšší rychlost než 27 km/h. Auto bylo navíc hůře řiditelné, rychle přecházelo nejprve do nedotáčivosti a při pokusu stabilizace o srovnání v náhlou přetáčivost. Při výjezdu nešel přidat plyn. Vnější kropený asfalt nedovolil vyšší rychlost než indikovaných 56 km/h. Pak auto přešlo do nedotáčivosti a opustilo by dráhu.

Tím máme celý test ukončený. Výsledek vlastně překonal naše předpoklady, protože testovaná nejlevnější nová pneumatika na českém trhu byla ještě horší, než jsme se domnívali. Nejen, že na suchu vykázala znatelně horší výsledky, ale její schopnost zastavit auto na mokru byla až žalostně špatná. Po dynamických zkouškách navíc její běhoun začal „žmolkovatět“, takže máme značné pochybnosti o její trvanlivosti a opotřebení. Citelně horší komfort jízdy už asi nemá cenu ani zohledňovat. Klidně bychom vyšší hlučnost tolerovali, kdyby pneumatika aspoň fungovala.

V následující tabulce najdete výsledky měření. Znovu připomínáme, že během testů byla Octavia v základní konfiguraci (komfortní jízdní režim, aktivní ABS i ESP). Vycházeli jsme z rychlosti indikované na rychloměru vozidla.

Výsledek našeho testování a měření ukázal, že nejlevnější pneumatiky jsou opravdu špatné. Nečekali jsme s cenou 917 Kč za gumu zázraky, ale tak špatný výsledek, hlavně pokud jde o brzdnou dráhu na mokru, nás nutí k zamyšlení, jak takové pneumatiky vůbec prošly schvalovacím a homologačním procesem.

Můžete si možná říci, že vy přece jezdíte pomalu a jen na nákup a na chalupu, ale krizová situace vás může potkat kdykoli a v jakékoli rychlosti. A pak rozhodují centimetry, které vám s takovou nejlevnější pneumatikou budou opravdu chybět. Představte si hloupou náhodu, kdy vám někdo vběhne pod auto, až pojedete, ve vší opatrnosti, na ten nákup. Které pneumatiky byste raději na autě měli?

Vůbec tedy nevidíme důvod, proč zrovna na pneumatikách za každou cenu šetřit. Sériově dodávané pneumatiky Bridgestone Turanza T005 jsou ve všech ohledech zcela znatelně lepší a s e-shopovou cenou vás budou na celé auto stát o necelých 6 000 Kč víc. Věříme také, že o dost víc vydrží.

Technologie pneumatik se neustále posouvá a testované Bridgestony, které jsou vlastně běžné komfortní gumy, se dnes chovají tak dobře jako nějaké špičkové sportovní pneumatiky před deseti lety. Spolu s pneumatikami se ale také posouvají auta a byl jsem překvapen, jak dobře fungují elektronické asistenční systémy Octavie. Přesto na špatných pneumatikách auto zázraky dělat neumí a je cítit, že i přes veškerou snahu elektronického mozku stabilizačního systému a kontroly trakce se Octavia nemá o co opřít. Na dobrých gumách krizovou situaci vyřešíte, protože se auto má čím chytit. Na špatných ve stejné rychlosti uklouzne a neuděláte nic.

„Pneumatiky Bridgestone Turanza T005, které jsou na Octavii standardně dodávané z výroby, se nebojím označit jako za velice dobré standardní pneumatiky pro běžné auto. Nejsou to sportovní gumy, takové vlastnosti od nich určitě nečekejte, ale k Octavii sedí. Auto je na Bridgestonech předvídatelné a především se chová velice konzistentně. Věřím, že většina běžných komfortních pneumatik od zavedených výrobců by se chovala velice podobně a spolehlivě. Naopak testovaná nejlevnější pneumatika Premiorri Solazo S Plus XL je jednoduše řečeno špatná. Pokud bych měl její vlastnosti nějak obecně popsat, tak se na ní auto chová asi tak, jako byste dojížděli v létě nějaké sjeté laciné zimáky. Je hlučná, nekomfortní, auto je citelně hůře ovladatelné a na mokru je to vlastně už nebezpečné. Mějte soudnost a kupte si raději ozkoušené kvalitní pneumatiky. Ten příplatek není zas tak velký. Nebo snad chcete někde vyzkoušet, jak fungují, vedle aktivních bezpečnostních systémů, i ty pasivní?“