Článek
To takhle procházíte inzeráty a najednou se vám mezi holými fleetovými škodovkami za dvě stě tisíc ukáže osmiválcové Audi A8 „v longu“ a v plné výbavě. Určitě už plno lidí napadlo zamyslet se nad tím, jestli by nebylo lepší si za stejné peníze koupit konečně pořádné auto.
Jak už jsme si ale ukázali ve srovnávacím testu ojeté Škody Superb s ojetým Mercedesem třídy S, pořízení je jedna věc, ale provoz takového auta a následná údržba druhá. To, že jsou luxusní prémiové ojetiny poměrně levné (respektive dostupné), má mnoho důvodů. Především budou potřebovat velice pečlivý a nákladný servis.
S tím už by ale člověk tak nějak počítal. Každá ojetina přece potřebuje údržbu a servis. Ale těch rizik je u luxusních aut přece jen víc a především je potřeba pamatovat na jednu důležitou věc. I když nyní stojí konkrétní auto jen zlomek původní ceny, servis a díly stojí pořád stejně. Je to prostě luxusní vůz prémiové značky, takže si připlatíte. Zde je pět nejčastějších rizik, které vás mohou potkat.
Falšovaný původ vozu
Luxusní auta poskytují mnohem větší prostor podvodníkům. I když se kultura prodeje ojetých aut u nás postupně zvyšuje, stále se najde mnoho šejdířů, kteří čekají na neopatrného „kolouška“, až jim skočí na návnadu. A nemyslete si, že třeba dovoz takového auta z Německa je méně rizikový. Naopak, ta vymahatelnost práva u bůhvíkoho na předměstí Wuppertalu nebude stát za moc.
Stáčení tachometru je asi to nejmenší riziko, respektive ne tak vážné. Mnohem horší jsou triky s legalizací kradených aut, bouraček a vozů v majetku leasingových společností. Podvodníci se také snaží přes Německo (které má záhadně pořád pověst nejlepšího a nejkvalitnějšího zdroje ojetin) přeprodávat svařené vraky nebo rovnou kradená auta z Rumunska a jiných východoevropských nebo postsovětských zemí.
Nejbezpečnější je takové auto kupovat po prvním majiteli, případně přímo od dealera značky, ale asi tušíte, že třeba luxusní Mercedes s doloženým nájezdem a servisní historií nebude mít mnoho důvodů stát záhadně málo. Naopak si za takové auto pořádně připlatíte.
Motor před generálkou
Zejména u sportovních vozů je velké riziko, že se majitel zbavuje auta jen kvůli tomu, že ho čeká nákladná generálka motoru. Bohužel pod plastový kryt v motorovém prostoru nevidíte, takže bez velmi důkladné prověrky vozu nikdy nebudete mít jistotu. A pochybujeme, že prodejce dovolí, abyste vyndali svíčky a prověřili vnitřek motoru endoskopem. Na druhou stranu by vás mělo varovat, pokud prodejce nesouhlasí s opravdu důkladným prověřením vozu včetně diagnostiky.
Prakticky v každém luxusním autě s velkým motorem se může skrývat velká past. Příklad? Třeba nový desetiválec do BMW M5 stojí skoro milion. Motor do Porsche 911 vyjde na více než půl milionu. Jak už jsme si třeba v testu ojetého Porsche 911 ukázali, někdy je rovnou lepší kupovat takové auto s přidřeným motorem, protože aspoň víte, že ho stejně budete dělat a lze pak lépe vyjednávat o ceně. Některé specializované dílny umí motor opravit za výrazně lepších finančních podmínek než originální servis, ale za pár tisíc to stejně nebude.
Rizikové jsou ale i některé motory relativně běžných aut. Například dvěma turby přeplňovaný osmiválec BMW N63B44 proslul kolapsy turbodmychadel, vytaháváním rozvodového řetězu, protékajícími vstřikovači a karbonováním. Ani některé hojně se vyskytující šestiválcové diesely nejsou bez rizika. Třeba nové rozvody pro šestiválec 3.0 TDI (Audi, Volkswagen, Porsche) vás budou stát více než padesát tisíc. Obrovské investice vás tak mohou čekat i u relativně obyčejných aut.
Převodovka na konci životnosti
Problém moderních luxusních ojetin bývá vysoký nájezd kombinovaný se zanedbanou údržbou. Příkladem budiž automatické převodovky, které nekolabují ani tak pod náporem vysokých točivých momentů moderních motorů, ale spíše z toho důvodu, že v nich nikdo nemění olej. Výrobci totiž často uvádějí, že je olejová náplň v převodovce doživotní. To je vlastně pravda, protože po pěti letech a 200 000 km můžete převodovku vzít a vyhodit.
Výměna oleje v automatu by mělo být to první, co u takové luxusní ojetiny uděláte. Ovšem jde o to, aby už nebylo pozdě. Moderní sedmi a osmistupňové automaty od ZF, které znáte třeba z vozů Audi a BMW, už melou u 180 000 km z posledního. Pro první výměnu oleje je při tom hraniční interval zhruba 120 000 km, každou další by však auto mělo absolvovat raději dříve, klidně už po 60 000 km. Vzhledem k celkovým nákladům na provoz takového auta a případné investici do výměny převodovky (může snadno překročit 200 000 korun) je těch osm tisíc korun za výměnu oleje v převodovce každé tři roky vlastně pakatel.
Opotřebovaný podvozek
Luxusní ojetinu s adaptivním podvozkem nemůžete odbýt tlumiči Starline jako svou Octavii, kterou stejně budete za pár měsíců posílat z domu. Aby auto se silným motorem také drželo na silnici, tak potřebujete tlumiče z prvovýroby. A ty osm stovek stát nebudou. Chcete příklad? Přední tlumiče na BMW 530d (F10) se standardním podvozkem pořídíte dohromady za nějakých 12 000 korun (pokud vynecháte oficiální servisní síť), ale elektronicky řízený adaptivní podvozek vyjde na práci a materiálu na skoro sto tisíc!
Samotné zavěšení luxusních aut je pak poměrně komplikované a drahé, neboť vzadu nebývá primitivní vlečená náprava jako u levných malých aut (nebo trojkové Octavie). Problémy se vzduchovým podvozkem, který je například u velkých sedanů a SUV běžný a některé modely bez něj už ani koupit nejdou, také potřebuje časem opravit. A to pak jen výměna měchů a kompresoru spolkne třeba pětatřicet až padesát tisíc
Nové brzdy za čtvrt milionu
Obvyklou moderní položkou zejména sportovních aut jsou keramické brzdy. Ony fungují skvěle, ale také, jako každá brzdová soustava, podléhají opotřebení. Takže je jednou budete muset měnit a dá se předpokládat, že právě bývalý majitel nechává tento úkon až na vás, protože on se s tím trápit nechce. A nemyslete si, že karbon-keramické brdy mají jen Ferrari. Jsou i na sedanech od Audi a třeba na některých Porsche Panamera a Cayenne.
Zatímco výměnu běžné litinové brzdové sady vyřešíte i na prémiové sportovní auto za pár desítek tisíc, nová sada karbon-keramických brzd vyjde na více než dvě stě tisíc dle značky. A to může být někdy i více než polovina hodnoty celého ojetého auta. Někteří majitelé to dokonce řeší zoufalou přestavbou na standardní brzdovou sadu. To celé vyjde na asi polovinu ceny nových keramických brzd.
Jak vidíte, pořídit si luxusní auto není žádná legrace. Běžné opravy, které u standardních aut stojí pár tisíc, tu mohou dosáhnout astronomických částek. Zatímco běžný servis na všelidovou Octavii stojí pět až osm tisíc podle práce a materiálu, za běžný servis s výměnou nějakých drobností třeba u sedmičkového BMW necháte ve značkovém servisu klidně třicet až padesát tisíc. Koho představa běžného servisu za takovou sumu vyděsila, ten by měl okamžitě myšlenku nákupu luxusního auta ze své hlavy vytěsnit.