Článek
Jakmile se někteří lidé zabouchnou do auta a po rozjezdu jim cvakne automatické zamykání dveří, změní se z jinak docela slušného jedince v bezohledné monstrum. Řidičům chybí pokora a respekt k ostatním účastníkům provozu. „No a co, neporušuju zákon,“ řekne si možná mnohý z takových řidičů. Ale někdy je lepší přestat se ohánět paragrafy a prostě se na silnici chovat jen slušně, ohleduplně a zodpovědně. Zde jsou nejčastější prohřešky řidičů, kterými se sice litera zákona přímo neporušuje, ale pohodě na cestách a mírumilovnému soužití s ostatními účastníky provozu rozhodně nepomohou.
Nesmyslně pomalá jízda
Tak ještě jednou. Nikdo nikoho nenutí, aby se hnal za rychlostními rekordy, ale snažte se udržovat rychlost s okolním provozem. Je prokázáno, že řidič jedoucí pomaleji než okolní provoz je mnohem nebezpečnější než ten, který jede o trochu rychleji. Vytváří totiž špunt, který musí ostatní objíždět. A zbytečně také dává podnět k agresivitě za volantem.
Platí to hlavně na velkokapacitních silnicích, kde je provoz hustý. Často se k tomu přidává ještě jízda prostředním nebo levým pruhem, což už ale přestupek je. Ačkoli se v § 18, odst. 2) zákona 361/2000 Sb. píše, že „řidič nesmí omezovat plynulost provozu na pozemních komunikacích, zejména bezdůvodně pomalou jízdou a pomalým předjížděním,“ může být k pomalejší jízdě jiný důvod. Ale i tak by snad nikomu nemělo činit potíže udržovat v příznivých povětrnostních a rozhledových podmínkách rychlost s okolním provozem.
Nepozornost na křižovatkách a zdržování ostatních
Všimli jste si, jak řidiči na křižovatkách řízených světelnými signály doslova spí? Padne zelená, chvíli se neděje nic a teprve, když se rozezní klaksony řidičů v koloně, přeruší ten nešťastník vpředu své filozofické rozjímání, započne s hledáním řadicí páky a luštěním schématu řazení standardizované mechanické převodovky.
Až se dá konečně velmi rozvážným tempem do pohybu, už zase svítí oranžová a křižovatkou projede ne deset patnáct aut, ale jen pár. Sledujte okolní provoz, a jakmile se proud z ostatních směrů zastaví, buďte připraveni řadit a vyjet. A nebojte se zdravě akcelerovat. Nemusí vám hvízdat pneumatiky, ale svižný odjezd od semaforu ještě nikomu neublížil a pomůžete využít kapacitu komunikace na maximum. A to samé platí pro kruhové objezdy. Vezete snad porcelánovou vázu z doby dynastie Ming?
„Počkejte si, teď jedu já!“
Znáte film Piti Piti Pa? Možná si pamatujete na scénku: „Tady mám přednost já, já pojedu první!“ „Proč bych nemohl jet první já?“ „No dovolte, pane, já tu přece bydlím. A proto pojedu první. Vy tu nebydlíte, že?“ „Ne.“ „Tak jeďte do svojí ulice a tam budete první vy!“
Zákon výslovně nezakazuje zastavit u krajnice (samozřejmě pokud tam není nepřehledný horizont, zatáčka nebo vyznačený zákaz zastavení) a začít se hrabat v navigaci, kam že to máme odbočit. Ovšem někteří řidiči to až přehánějí a jsou schopni pro své pohodlí (a nákup levnějších brambor) zacpat hlavní silniční tah mezi krajskými městy.
Jakkoli je většina řidičů trpělivá a ochotná dát jiným účastníkům provozu dostatek prostoru a času, všechno má své meze. Sledujte proto okolní provoz a dobře si rozmyslete, jestli je zrovna teď vhodná doba donutit všechny ostatní zastavit jen proto, abyste se protáhli u krajnice a dali si svačinku.
Blikání na poslední chvíli
§ 30 zákona 361/2000 Sb.: „Znamení o změně směru jízdy musí řidič dávat včas před započetím jízdního úkonu s ohledem na okolnosti provozu na pozemních komunikacích, zejména na řidiče jedoucí za ním a na povahu jízdního úkonu.“ Svým způsobem se tedy o přestupek jedná, ale nezažili jsme situaci, že by někdy někdo za takové to lajdácké zapnutí blinkrů na poslední chvíli dostal od policistů obuškem přes záda.
Nepoužívání blinkrů je jedna z největších neslušností v provozu. Blinkr je jediný prostředek účinné komunikace mezi řidiči, a proto vždy blikejte včas a chovejte se tak, aby bylo naprosto jasné, jaký manévr máte v úmyslu. Hlavně na křižovatkách, kde je hustý provoz, dáte včasným blinkrem najevo, co máte v plánu. A ostatní tak hned budou vědět a nebudou čekat, až se uráčíte odbočit. A prosíme vás, blikejte při vyjíždění z kruhového objezdu, ať tam ostatní zbytečně kvůli vám nečekají jako na boží smilování.
Najíždění si do křižovatek jako s návěsem
§ 21 zákona 361/2000 Sb. říká, že „Před odbočováním vpravo se musí řidič zařadit co nejblíže k pravému okraji vozovky; musí-li přitom s ohledem na rozměry vozidla nebo nákladu vybočit ze směru své jízdy vlevo, dává vždy jen znamení o změně směru jízdy vpravo. Před odbočováním vlevo se musí zařadit co nejdále vlevo v části vozovky určené pro jeho směr jízdy s ohledem na rozměry vozidla nebo nákladu a šířku vozovky....“
Máte snad za sebou patnáctimetrový návěs o třech nápravách, že si musíte do každé křižovatky nebo zatáčky najet přes dva jízdní pruhy? Když blikáte doprava, ale začnete vybočovat doleva, abyste si s krátkou Fabií pořádně najeli, mělo by vám být jasné, že spoustu lidí zmatete. A pak kvůli vám dupají na brzdu. S obyčejným osobákem snad není potřeba si do každého oblouku najet jako s autobusem. Ano, svým způsobem to porušení pravidel je, ale nesetkali jsme se s tím, že by někdo takový nepříjemný (a nebezpečný) nešvar postihoval.
Nezodpovědné parkování
Také vás vytáčí řidiči, kteří parkují tak, že zaberou další tři parkovací místa? Občas je v tom člověk nevinně, když prostě nechá auto mezi dvěma špatně parkujícími a až odjedou, bude za neschopného on sám. Ovšem to neomlouvá ty, kteří si prostě nedají trochu práce a nepostaví auto tak, aby se vedle nich vešel další vůz. Je s podivem, že mnohým nepomůže ani výrazné značení parkovacího místa na vozovce.
Je celkem jedno, jestli se jedná o parkování podélné nebo kolmé. O tom, jak snadno zaparkovat, by se dal napsat samostatný článek, ale vězte, že je mnohem lepší do parkovacího místa zacouvat, než tam najíždět popředu. Zejména ve velkých městech kapacita parkovacích míst nestačí, tak se snažte omezený prostor využívat maximálně efektivně a nekraďte ho zbytečně ostatním.
Malý boční odstup od chodců a cyklistů (a motorkářů)
Minimální boční odstup při předjíždění či objíždění není v zákoně definován. A to je asi dobře, protože v moci řidiče není možné přesně změřit za jízdy minimální požadovaný odstup. Nicméně neponechávání dostatečného odstupu od cyklistů a chodců (a také pomalejších motocyklistů, zejména jezdců na skútrech) je velmi nepříjemný nešvar, kterého se řidiči často dopouštějí.
Naprosto chápeme, že v mnohých situacích jsou cyklisté na silnicích ledaským vnímáni s obdobnou nelibostí jako otravný hmyz (zejména pokud mají přímo vedle silnice značenou stezku), ale stejně jako nikomu nepřísluší posuzovat, jak kdo jede rychle a vychovávat ho vybržďováním a troubením, nepřísluší nikomu hodnotit, proč cyklista nejede po cyklostezce a motá se před vámi na silnici. Zatrubte si, ale i tak mu nechte dostatečný prostor na manévrování. Přece jen je to zranitelnější účastník provozu (a je pro danou chvíli vedlejší, že těm zraněním jde sám takhle naproti).