Nejčastější chyby mladých řidičů: Málo zkušeností a rychlost

Čísla z perexu nejde rozporovat. Otázkou však zní, proč to tak je. Kde dělají mladí řidiči největší chyby? Než se k nim ale dostaneme, dovolte mi ještě pár vět navíc.

Když se podíváte na všechny možné průzkumy a statistiky, ať už od dopravní policie, České asociace pojišťoven nebo BESIPu, máte pocit, že by mladí řidiči snad neměli vůbec dostat řidičák. Jenže každý z nás nějak začínal. Pravda, před třiceti lety to na silnicích vypadalo jinak než dnes a systém výuky v autoškolách se přitom téměř nezměnil. Místo změny při udělování řidičských průkazů a lepší výchově se řeší spíš pokuty a represe, je to jednodušší. Buďme vděční alespoň za řidičské kurzy pro začínající řidiče, které realizuje Asociace autoškol ČR ve spolupráci s Asociací center bezpečných jízd ČR pod Autoklubem ČR v centrech bezpečné jízdy po celé republice.

Dalším programem, který na čerstvé řidiče cílí, je třeba Start Driving. „Současný systém výuky a výcviku v českých autoškolách se zaměřuje zejména na předávání znalostí o příslušných právních normách a zvládání základních praktických dovedností při ovládání vozidla. Nejsou dostatečně zohledněna specifika a osobnostní nevyzrálost mladých řidičů, jejich schopnost předvídat rizika, volit strategii jízdy adekvátní jejich řidičským dovednostem. Právě toto jsou oblasti, na které cílí obsah programu Start Driving,“ uvádí dopravní expert Roman Budský z Platformy VIZE 0, kterou založila pojišťovna Kooperativa.

Za mě osobně by byly nejlepší řidičáky na zkoušku na rakouský způsob. Tedy že nějakou dobu po získání řidičského oprávnění je začínající řidič předvolán na kontrolní jízdy s komisařem a po jejich úspěšném absolvování ho čeká nejen škola smyku na tréninkovém polygonu, ale i kurz defenzivní jízdy. Až pak získá plnohodnotné řidičské oprávnění. Je extrémně důležité, aby začínající řidiči začali hned řídit, protože jinak nabité zkušenosti rychle ztratí a budou neustálými začátečníky.

„Mladí řidiči jsou často nevybouření, neohleduplní a přeceňují své řidičské schopnosti. Dvacet osm hodin jízd v autoškole z nikoho zkušeného řidiče neudělá, závěrečná zkouška může být jen dílem náhody. Umět řídit auto dopředu nestačí, řidič musí umět reagovat a být i mentálně připraven na situace, které provoz přináší,“ říká ředitel služby dopravní policie ČR plukovník Jiří Zlý a dodává, že i podle něj by se do další výuky mladých řidiči měli zapojit dopravní psychologové a že další rozvoj řidičských technik by měl být povinností.

Souhlasí s ním i Tomáš Neřold, šéf BESIPu. „S mladými je třeba pracovat individuálně. Velmi bych se proto přimlouval, aby příprava na reálné krizové situace měla větší prostor při výuce v autoškolách.“

Při řidičských kurzech na okreskách, které pořádám pro řidiče bez ohledu na věk, je u mladých ta nejistota za volantem někdy vidět na první pohled. Váhavost, přehnaná opatrnost, jindy zase zbrklost. Česká asociace pojišťoven si nechala agenturou STEN/MARK vypracovat průzkum, ze kterého pak vyplývá, že k agresivitě se nechá během jízdy vyprovokovat 82 procent řidičů ve věku do 29 let. Vadí jim cyklisté, pomalejší řidiči a také bezdůvodná jízda v rychlém pruhu. Je vám asi jasné, že spojení slov začátečník a agresivita znamená problém.

Mladým řidičům chybí praxe a odhad. Na silnici se říká, že zkušenost je to, co jste potřebovali dvě vteřiny zpět. Ale zkušenost přitom nezískáte jinak než pravidelnou jízdou. Mladí řidiči by měli svoje první tisícovky kilometrů natočit pod dozorem zkušenějších šoférů, kteří jim pomohou nejen radou, ale zároveň jim budou dělat druhé oči.

Právě špatná technika pohledu je pro mnohé mladé tím hlavním problémem, dívají se jen před auto a řeší problémy až na poslední chvíli, byť je mohli zaregistrovat podstatně dříve. Pak dojde k tomu, že se většinou jen leknou, ustrnou a maximálně se zmůžou na šlápnutí na brzdu. No ale pak se bavíme o tom, že většina řidičů neumí v kritických situacích brzdit správně.

Podle výsledků průzkumu víc než osmdesát procent mladých řidičů překračuje maximální povolenou rychlost. Ve spojení s výše jmenovaným to pak může být problém, protože všichni sice slyšeli o tom, že průměrná reakční doba řidiče je jedna až dvě vteřiny a že při devadesátce ujede automobil 27 metrů za vteřinu, ale málokdo si to umí představit na silnici.

Mnoho mladých řidičů pak taky nepočítá s tím, že se dráha pro zastavení s vyšší rychlostí vozidla prodlužuje. Například řidič jedoucí rychlostí 90 km/hod při plném brzdění zastaví po 70 metrech, jede-li však rychlostí 130 km/hod, má v rámci dráhy pro zastavení po 70 metrech ještě rychlost 103 km/hod! Do toho hrají roli pneumatiky, přilnavost povrchu a samozřejmě počasí. Například při náledí potřebuje řidič jedoucí rychlostí 90 km/hod více než dvě stě metrů k zastavení auta.

Další typický problém je špatný odhad při předjíždění. Nejhorší je nalepit se na auto, které chcete předjet, protože při zahájení předjíždění je rozdíl v rychlostech obou aut v podstatě nulový, navíc máte mizerný výhled před sebe. Je třeba si nechat prostor, připravit si auto, tedy mít správně zařazenou rychlost a klidně i aktivovaný sportovní režim, pokud ho vozidlo má, a když se výhled před vámi otevře a máte stoprocentní jistotu, pak teprve začněte předjíždět.

Po předjíždění se dostáváme k poslednímu, ale asi nejdůležitějšímu bodu. A tím je již zmíněná agresivita a přehnané sebevědomí. Až tři z pěti mladých řidičů se přiznávají k tomu, že někdy záměrně tlačí na auto před sebou a že jim vadí, když nemohou jet tak rychle, jak si myslí, že by to ve skutečnosti šlo. Právě kombinace agresivní chování podpořená pak třeba ještě povzbuzováním zbytku posádky vozidla je podle policejních statistik nejčastějším spouštěčem vážných dopravních nehod.

„Právě ti nejmladší a nejméně zkušení jezdí rychleji a poměr nehod zaviněných z důvodu nepřiměřené rychlosti je u nich zdaleka nejvyšší. Více než třetina nehod byla v roce 2020 u řidičů nejmladší věkové kategorie (18–24 let) způsobena právě z tohoto důvodu,“ říká Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která je autorem a provozovatelem Portálu nehod. A dodává, že v případě motocyklistů připadá na vrub mladých řidičů přibližně čtyřicet procent všech jejich nehod. Policisté pak v případě začínajících řidičů ještě upozorňují na jízdu pod vlivem alkoholu.