Článek
Hned na začátek je nutné říct, že v 98 % případů je vina na straně účastníků silničního provozu. Nejčastější příčinou střetu vozidla s vlakem je neznalost předpisů, spěch, nepozornost, ale často také vysoká míra ignorance. Lidé si v takových případech neuvědomují, s čím si zahrávají.
Podle údajů Drážní inspekce přišlo loni na železničních přejezdech o život 40 lidí a zraněno bylo 96 účastníků těchto mimořádných událostí. Dle statistik došlo v loňském roce k 398 případům havárie v místech, kde se protíná silniční a železniční infrastruktura. Ne vždy se však jedná o přímou srážku s vlakem. Pokud k ní však dojde (v roce 2019 v 38 % z celkového počtu nehod na železničních přejezdech), její následky jsou často tragické, protože téměř 9 z 10 účastníků střet s vlakem nepřežije.
Zajímavým a možná trochu nečekaným údajem je, že více řidičů umírá na železničních přejezdech se zabezpečovacím zařízením než na přejezdech bez jakéhokoliv zabezpečení. Poměr přejezdů se zabezpečovacím zařízením (například závory nebo světelná signalizace) a bez zabezpečovacího zařízení (označené jen výstražným křížem) je přitom v Česku přibližně půl na půl.
Více řidičů umírá na zabezpečených železničních přejezdech, v řadě případů za to může jejich nepozornost či ignorance
„V posledních několika letech zahynulo každý rok na železničních přejezdech více než 30 lidí. Častou příčinou těchto dopravních nehod je nedodržení povolené rychlosti a vjetí na přejezd v době, kdy je stále v činnosti světelná signalizace červenými světly. Padesát kilometrů v hodině, to je maximální rychlost pro přejíždění železničního přejezdu. A to jen v případě, že bliká bílé světlo na zabezpečovacím zařízení. Jinak je to vždy nejvýše třicítka. U přejezdů se značkou „Stop, dej přednost v jízdě“ je pak samozřejmě povinnost zastavit vozidlo a rozhlédnout se,“ připomíná základní pravidla vedoucí dopravní policie Karlovarského kraje Pavel Žíha.
Ačkoliv o nebezpečí železničních přejezdů bylo již řečeno a napsáno opravdu hodně, na číslech nehodovosti se to bohužel dlouhodobě příliš neprojevuje. I proto se řada iniciativ snaží natáčet edukativní videa, která by tento trend mohla pomoci zvrátit. Vedle samostatného oddělení BESIP ministerstva dopravy patří mezi takové například i Asociace Záchranný kruh, která stojí za kampaní „Ty to zvládneš”.
Na video z kampaně „Ty to zvládneš”, které se věnuje železničním přejezdům, se můžete podívat zde:
Kromě edukativních videí se pro snížení počtu obětí dopravních nehod na železničních přejezdech samozřejmě dělají i další opatření. Jedním z nich je například číslování všech přejezdů, které u nás funguje již od roku 2009. Každý železniční přejezd v republice má tak své unikátní číslo, které je uvedeno na zadní straně výstražného kříže. Například v případě nepojízdného vozidla stojícího v kolejišti mezi staženými závorami je nutné, aby jeho řidič či přítomný svědek s pomocí této unikátní identifikace okamžitě varoval záchranáře o konkrétním nebezpečném místě na tísňové telefonní lince 112. Provoz na trati je v takovou chvíli zastaven v řádu desítek vteřin, a telefon na tísňovou linku tak může odvrátit neštěstí.
Dalším z opatření, které by mohlo pomoci snížit počet obětí železničních přejezdů, je navrhovaná změna nátěru vnitřní strany závor na přejezdech. Řidiči, kteří se ocitnou se svým vozem mezi staženými závorami, totiž zazmatkují a místo toho, aby závory prorazili a z kolejí odjeli, zůstanou mezi nimi stát, a střet s vlakem tak neodvrátí. Podle odborníků tomu mimo jiné může dopomáhat i červeno-bílý nátěr závor, který ve vystresovaném řidiči může evokovat signál „STOP”. Brzy tak nejspíš budeme na vnitřní straně závor vídat například modré šipky vpřed a nápisy nabádající řidiče k urychlenému opuštění železničního přejezdu proražením závory. Snad takový krok pomůže a počty obětí nehod na železničních přejezdech začnou konečně klesat.