Článek
Když William Smith slavil v roce 1976 svoje šestnácté narozeniny, dostal od rodičů auto. Byl to černý Ford A Model 19 z roku 1931 a William s ním od té doby jezdil každý den. Napřed do školy, pak do práce. A když se mu narodil syn, moc dobře věděl, co se bude dít dál. A tak William Smith junior dostal Ford A k osmnáctinám, aby ho i on užíval každý den… „S autem jsem stejně jako táta jezdil do školy a pak jsme ho společně zrekonstruovali. A já s ním stejně jako on jezdím téměř každý den do práce…“
Jenže před pár dny Will zaparkoval auto před svopjí kanceláři v městě Orange v Kalifornii, aby o pár desítek později slyšel zlověstnou ránu. „Vyběhl jsem ven s neblahým tušením a při pohledu na tu spoušť jsem se celý rozklepal,“ řekl pak Will policistům a magazínu Drive. Do zadní části auta totiž nabourala modrá Toyota Corrola a na první pohled bylo jasné, že následky budou fatální… Vyvrácená drátěná kola, poškozená karoserie, prasklý blok motoru, poškozené nápravy nárazem na vysoký obrubník a hlavně ohnutý rám. Jenže William Smith jr. neměl moc času na nějaké velké nářky: „Když mě řidička toyoty viděla, tak se vrátila zpět do auta a pokusila se ujet. Zablokoval jsem jí cestu, ale blatník jejího auta se stejně záhákl za fordku, a tak nemohla ujet. A tak se pokusila utéct…“
Řidičku nakonec chytli policisté po nějakých dvaceti minutách ve vedlejší čtvrti a podle protokolu se žena přiznala, že se v době nehody nevěnovala řízení, ale svému mobilnímu telefonu. „Měl jsem úplně strach zavolat to otci, ale vzal to statečně. Po pětačtyřiceti letech rodinného vlastnictví a s vědomím, že jsme teprve před šesti měsíci dokončili renovaci, si asi umíte představit, jak mu je. Ale rozhodli jsme se, že auto opravíme, už jsem začal shánět rám. Táta mi totiž řekl, že ty chvíle, kdy jsme předtím spolu auto dávali dohromady, pro něj byly nezapomenutelné. Každý na mém místě by se do toho pustil!“
