Na čem lze při servisu auta šetřit (a na čem rozhodně ne)

Šetřit na autě není jen tak. Je to složitý stroj a potřebuje pravidelnou údržbu. Některé díly podléhají běžnému opotřebení, ať už jsou to třeba brzdy, pneumatiky či spojka, takže je nutné je pravidelně měnit. Lze však na výměnách opotřebovaných dílů, případně při údržbě jiných komponent, nějak ušetřit? Pár možností tu je, ale pamatujte na to, že ve výsledku bude vždy nejvýhodnější všechny nutné práce udělat, než je odkládat, dokud se definitivně nerozbijí. Když totiž necháte něco doslova rozpadnout na prach, může na sebe i malý problém nabalit další a mnohem dražší potíže. Jeden příklad za všechny: nefunkční termostat za tisícovku způsobí, že nebude docházet k regeneracím filtru pevných částic, ten se pak ucpe a nenávratně zničí. A asi víte, že nový může stát klidně padesát tisíc nebo i víc.

Obecně platí, že značkové servisy mají ceny práce a dílů trochu vyšší, ale ne vždy je to úplně pravda. Spousta výrobců má pro majitele starších aut mimo záruku výhodnější balíčky služeb, takže se pak s cenami přibližují nezávislým servisům. Je to všechno o předběžné kalkulaci a domluvě. Navíc pečlivě orazítkovaná servisní knížka ze značkového servisu je vždy při následném prodeji auta dobrou vizitkou.

Spíše majitelé starších aut prémiových značek mohou ušetřit, pokud se obrátí na nezávislého servisního specialistu. Platit za dvanáct let staré BMW, Mercedes nebo Porsche v autorizovaném servisu dva tisíce za hodinu práce (nebo i víc) je vážné hloupost, když vám stejnou práci udělá specialista (často se zkušenostmi právě ze značkového servisu) za méně než polovinu. Navíc neznačkové servisy mívají rozsáhlé zkušenosti s různými výrobci dílů a mohou doporučit neoriginální druhovýrobní alternativy dobré kvality.

Asi nejčastější otázkou právě je, zda je nezbytné kupovat vždy originální díly, nebo sáhnout po levnější variantě z druhovýroby. Obecně se dá říci, že originální díly budou vždy pasovat, výrobce ručí za jejich funkci a jsou navržené přesně pro vaše auto. U druhovýrobních dílů to s kvalitou a montáží může být ošemetné a navíc nevíte, jak dobře byl komponent odzkoušený a zda bude vůbec správně fungovat. O životnosti ani nemluvě.

U nějakých šroubků nebo matiček je to asi jedno, ale životně důležité komponenty z neověřené druhovýroby jsou dost riskantní. Příklad? Třeba takový filtr sání je věc, která, pokud nefunguje správně, může váš motor zničit. Cenový rozdíl mezi originálem a neznačkovým druhovýrobním dílem přitom nebývá v tomto případě velký.

Na druhou stranu ale ne všechny druhovýrobní (či neoriginální díly) mohou být při nižší ceně horší. Naopak třeba na starší auta mohou být ve výrobě komponenty, které kvalitu původních originálních dílů překračují. Jak to zjistit? Tohle zase spíše ví servisáci, kteří auta spravují a dostávají se do styku s opotřebovanými díly, takže vám určitě rádi poradí.

S oleji je to také trochu věda. Nelze se spolehnout jen na viskozní třídu (např. 5W-30), to u oleje není jediný důležitý údaj. Nutné je dodržet správnou specifikaci a normu výrobce a ty se poměrně dost liší. Každá značka (nebo automobilový koncern) má vlastní normu pro motorové oleje a vždy je důležité vybírat správný olej pro konkrétní model auta podle ní. Nezáleží ani tak na značce oleje, jestli koupíte Castrol, Shell nebo třeba Mobil1, záleží právě na normě výrobce. Norma se liší i podle typu motoru a asi nejkritičtější je to u naftových motorů s filtry pevných částic – olej nevhodné specifikace a normy může způsobit zvýšenou tvorbu popílku, a tím poškodit DPF. Při výběru oleje je tedy nejlepší držet se doporučení výrobce.

Asi jediná oblast, na které se dá snadno ušetřit, je práce. Dnes se standardní hodinové sazby pohybují zhruba od 600 do 1200 korun u běžných značek a servisů (samozřejmě můžete narazit na levnější, ale i dražší). Takže jestli chcete ušetřit na běžných servisních úkonech, dělejte si je sami. Sice neušetříte čas, ale peníze ano.

Jenže na druhou stranu pro běžný servis budete potřebovat vybavení, ať už nějaký lepší zvedák, vanu pro vypuštění oleje či aspoň slušnou sadu nářadí. Přesto by se počáteční investice měla vrátit, pokud provádíte údržbu auta pravidelně. Nicméně je důležité připomenout, že to chce také nějaké znalosti a zkušenosti. Jakkoli je třeba výměna vzduchového či kabinového filtru jednoduchá a u některých aut snadno vyměníte olej i s jeho filtrem nebo svíčky, bez zkušeností spíše napácháte víc škod než užitku. Ještě že na internetu dnes najdete docela dost návodů, jak si běžné servisní úkony na autech udělat svépomocí.

Cenový rozdíl mezi vyloženě špatnými pneumatikami a těmi nejlepšími je dnes mizivý, zejména u běžných, nejpoužívanějších rozměrů. Na prověřených e-shopech lze i špičkové pneumatiky koupit výhodně. Chcete příklad? V rozměru 195/65 R15 stojí nejlevnější pneumatiky pochybné kvality (v uznávaných testech v důležitých kritériích často úplně propadají) okolo tisícikoruny za kus, naproti tomu slušnou značkovou pneumatiku koupíte za nějakých 1300 korun.

Dobře, sada značkových gum bude stát o 1200 až 1500 Kč víc, ale za to také dostanete výrazně lepší vlastnosti. Třeba brzdná dráha na mokru je jedním z důležitých kritérií a mezi nejlepšími a nejhoršími pneumatikami může být propastný rozdíl. Nevěříte? Před časem jeden německý nezávislý test ukázal, že mezi nejlepší a nejhorší pneumatikou byl rozdíl brzdné dráhy z 80 km/h na mokru skoro dvacet metrů!

Ušetřit ale můžete, pokud si budete přezouvat/měnit sady kol sami (dnes stojí běžně přezutí kol okolo tisícikoruny), nicméně zase potřebujete dvě sady kol, takže se to vyplatí až po čase, kdy se vám investice do druhých ráfků vrátí. A také potřebujete prostor, abyste měli kde kola skladovat. Dalším řešením jsou pak celoroční pneumatiky. Díky označení M+S splňují literu zákona o „povinných“ zimních pneumatikách, a pokud jezdíte s autem spíše opatrně a nebydlíte na horách, pro běžný provoz celoroční pneumatiky naprosto stačí.

Obecně platí, že nejlepší ceny dílů, pneumatik a olejů získáte na internetu, ale musíte vědět, co kupujete. Pak se dají i kvalitní díly z prvovýroby sehnat velice výhodně. Další variantou je domluvit se se servisem, který si sice na dílech přirozeně nasadí nějakou marži, ale sám je (jako velkoodběratel) kupuje výhodněji, takže si zase tak moc nepřiplatíte. Vůbec nejhorší je kupovat díly a hlavně motorové oleje na čerpacích stanicích – to by mělo být pouze nouzové řešení, protože čerpací stanice mají na takových věcech vždy nejvyšší marže, takže se to rozhodně nevyplatí.