Hlavní obsah

Myslíte si, že je rychlost o výkonu? Mazda MX-5 říká opak

Foto: YouTube - turningperformance

Upravená Mazda MX-5 na Nordschleife

Videí z legendárního Nürburgringu se po internetu objevuje ohromná spousta. Jen málo z nich má ale takové grády jako jízda upravené Mazdy MX-5 třetí generace, kterou vlastní, ladí a dokonce i řídí testovací jezdec švédského Koenigseggu. Při své neuvěřitelně rychlé jízdě zajel malý lidový roadster čas hodný supersportů.

Článek

Toto video dává na odiv vše, co je při okruhovém ježdění důležité. Zároveň ovšem ukazuje, jak neuvěřitelným způsobem se dá vůz zrychlit, když se do jeho úprav a ladění pustí někdo, kdo tomu skutečně rozumí.

MX-5 generace NC se nedělala s větším než dvoulitrovým čtyřválcovým motorem, jehož výkon činí 160 koní. A auto z videa, ač je výčet jeho úprav úctyhodně dlouhý, nemá na motor téměř sáhnuto. Zásadní je jen přemapování řídicí jednotky a závodní výfuk, stále však osazený katalyzátorem a vložkou tlumící hluk. Jaký je finální počet koní, bohužel nevíme, ovšem omezovač je posunut až na 8000 otáček, aby nemusel řidič řadit další rychlost těsně před zatáčkou, ale mohl motor ještě chvíli podržet a pak rovnou brzdit. Velký chladič a hliníková expanzka už jsou tu jen kvůli životnosti motoru na trati.

Jestli je nějaká úprava provedena skutečně pro zvýšení dynamiky, jedná se o zkrácený finální převod diferenciálu. Jak vidno, rychlosti jsou poskládané opravdu krátce a místa, kde se normálně projíždí na vytočenou dvojku, jezdí mazda na vytočenou čtyřku. Na druhou stranu právě kvůli krátkým rychlostem je maximálka jen těsně přes 200 km/h.

Další úpravy jsou už jen kolem odlehčení, zpevnění auta a doladění jeho ovladatelnosti. Nechybí šestipístkové brzdy na přední nápravě, karbonová sedačka řidiče, výztuhy obou nápravnic, bezpečnostní rám, pevná karbonová střecha, odstranění klimatizace a posilovače řízení, zavaření dveří nebo závodní nastavitelné tlumiče. Ve výsledku váží Mazda MX-5 jen něco málo přes tunu a stojí na silničních sedmnáctipalcových pneumatikách o rozměru 245/40.

Vše ostatní je pouze o umu řidiče. A závodník a testovací jezdec Koenigseggu Robert Serwanski má umu dost. Svoji mazdu vodí po Severní smyčce s ohromnou jistotou, trať dokonale zná a využívá celého potenciálu auta. „Spousta lidí, co jezdí na Nordschleife, zkrátka neumí řídit,“ říká náš šéfeditor Honza Červenka, který na Severní smyčce najezdil okolo 1500 kol a dokonce tam i závodil s BMW BM3 GTR v sérii VLN. „Je to trať, kde musíte najezdit minimálně sto kol, abyste měli absolutní jistotu, co bude za další zatáčkou, znali úseky, kde můžete přidat, nebo kde se musíte držet zkrátka. Kvalita řidiče je tady zkrátka tím zásadním faktorem. No a pak se samozřejmě přidávají funkční úpravy, protože nastavit auto na Nordschleife, to chce třeba úplně jiný setup, než používáte na běžných okruzích. Tahle malá mazda je zcela evidentně zrozena pro ježdění na Ringu a o kvalitách lidské součástky mezi sedačkou a volantem nemusíme vůbec diskutovat. Přidejte si k tomu strach mnohých majitelů drahých sportovních aut, aby se jejich miláčkovi náhodou něco nestalo a hned vám to všechno bude dávat větší smysl.“

Ano, to všechno je pravda. Přesto je až fascinující, jak Serwanski v malém roadsteru dražší sporťáky spíše objíždí, než předjíždí a jeho čas zkráceného „Bridge to Gantry“ kola (jen 19,1 kilometru) činí 7 minut a 37 sekund. To je rychlejší, než měl na stejné verzi okruhu třeba aktuální osmiválcový Ford Mustang nebo BMW M6.

Načítám