Hlavní obsah

Musk je druhým nejbohatším člověkem. Radost mu dělá Tesla

Foto: Shutterstock / Mike Mareen

Ředitel automobilky Tesla Elon Musk je aktuálně druhým nejbohatším člověkem světa. Raketový růst jeho jmění způsobuje hlavně růst akcií Tesly. Cena jednoho cenného papíru činí v současnosti (po splitu 5:1) 12 600 Kč. Příčin růstu je několik, Musk se ovšem zřejmě neplánuje svých akcií zbavovat, naopak se nechal slyšet, co vše čeká od nákladního automobilu Semi, na kterém právě pracuje a se kterým hodlá změnit současnou podobu nákladní dopravy.

Článek

Slova excentrického miliardáře Elona Muska o tom, že nákladní automobily Tesla Semi ujedou „snadno“ na jedno nabití přes tisíc kilometrů, nepůsobí na první pohled příliš originálně. Zaprvé o dojezdu 600 mil na jedno nabití mluvil již v roce 2018, zadruhé ze zkušenosti víme, že Musk mívá v rozhovorech tendenci přehánět.

V současnosti se ovšem zdá, že meta tisíc kilometrů s plně naloženým (!) tahačem nemusí být i se současnými technologiemi nepřekonatelná. V nedávném interview to řekl sám ředitel automobilky. V současnosti se přitom Tesla Semi dá předobjednat pouze s bateriovými svazky, které nabízí buď 300 (480 km), nebo 500 mil (800 km) dojezdu.

Co to v praxi znamená? Musk tím vysílá signál, že po úspěchu s osobními vozy se nyní zaměřuje na nákladní dopravu. U té je dlouhý dojezd ještě důležitější, což je samozřejmě technologický oříšek. Prostým přidáním více baterií, což by dojezd zvětšilo, se prudce zvýší hmotnost celého vozu, což dojezd naopak logicky zmenšuje. Zmenší tak i místo pro náklad, což zase u kamionu zvýší cenu jedné cesty. Tento problém si značka samozřejmě uvědomuje, Musk pak sám mluví o plánovaném nedostatku baterií, který hrozí v roce 2022, kdy podle něj poptávka zcela přeroste nabídku.

Přesto se doba, kdy bude moci Tesla u předobjednávek na model Semi garantovat dojezd tisíc kilometrů, díky novým technologiím zřejmě stále blíží. Problém má vyřešit svazek baterií, který firma označuje číslem 4680. Ten značka představila v září během akce zvané Battery day. To bohužel v médiích trochu zapadlo, jelikož všichni čekali představení zcela revolučních technologií, které by konečně snížily cenu baterií na únosnou mez, a elektromobily by tak cenově mohly konkurovat tradičním vozům se spalovacím motorem.

Foto: Shutterstock / Novikov Aleksey

Tesla Semi

Výrobci elektromobilů se tak dál daří na oko hrát roli nejcennější automobilky světa, i když za prvních devět měsíců letošního roku zákazníkům doručila jen něco přes 300 tisíc vozů, zatímco mamutí koncern Volkswagen se pyšní za stejné období 6,5 miliony dodaných vozů, Toyota dokonce 6,7 miliony. Není ale těžké si představit, že americká značka ovládne trh s nákladními vozy, i když bude celosvětově dodávat možná tisícovky náklaďáků, zatímco konkurenti budou dál zásobovat firmy statisíci vozy se spalovacím i elektrickým motorem. Skupina Volvo například za loňský rok doručila 233 tisíc nákladních vozů. Je ovšem třeba myslet na to, že pověst nákladních automobilů s motorem na vodík či elektřinu zdárně pošlapala společnost Nikola, která jen nerada přiznala, že její nákladní automobil se na propagačních záběrech pohyboval jen díky tomu, že jel z kopce.

Samotný Musk se ale na takové období zřejmě velice těší. Víra v neotřesitelnou budoucnost elektromobily z něj již nyní dělá druhého nejbohatšího člověka světa, hlásí Bloomberg. Před ním stojí už pouze zakladatel Amazonu Jeff Bezos. Když jsme se akciím firmy věnovali naposledy, byla hodnota jednoho cenného papíru 1 300 dolarů (30 700 Kč). Od té doby došlo k takzvanému splitu v poměru jedna ku pěti, což není nic jiného, než rozdělení jedné akcie na pět. Tato pětina ale v současnosti stojí těžko uvěřitelných 574 dolarů (12 600) – Musk přitom drží asi pětinu akcií firmy – a nic nenasvědčuje tomu, že by měl přijít strmý pád. Za růstem stojí mimo jiné i vítězství Joa Bidena v amerických prezidentských volbách, Biden totiž slíbil obří investice do obnovitelných zdrojů a výstavby dobíjecích stanic pro elektromobily.

Podobné plány má i Velká Británie, která představila svůj program „Zelené průmyslové revoluce“, ve které nechybí využití větrné, ale i jaderné energie, masivní podpora bezemisních vozidel a přeměna veřejné dopravy ne méně ekologicky náročnou. Londýn dokonce hodlá do roku 2030 zakázat prodej nových osobních aut a dodávek se spalovacím motorem. Což bere z ruky karty všem, kteří za odklonem od uhlí a spalovacích motorů vidí roli Evropské unie. Sama Británie si vedle lepšího ovzduší od plánu slibuje především vytvoření milionů pracovních míst a stabilnější ekonomiku.

Načítám