Musí být rodinné auto nutně krabicové MPV, nebo stačí kombi?

Současný svět klasickým kulatým MPV příliš nepřeje, ale přitom jde o nenahraditelné vozy, jak ostatně ukázal náš minulý test. Mnoho z vás se však ozvalo s tím, že rodině postačí cenově dostupné malé krabicové MPV nebo dokonce klasický kombík.

Nezbývalo tedy nic jiného než to otestovat v praxi, a tak jsme vzali etalon kompaktních MPV krabic Citroën Berlingo a postavili jej proti Fordu Focus s batohem na zádech. Cílem bylo zjistit přednosti obou vozidel, jestli mají něco společného a v čem naopak nestačí – vše se zaměřením na rodinné využití.

Při nákupu nového vozu rozhodují též emoce, což vám potvrdí kdejaký automobilový designér. Z toho důvodu jsou nejen televizní spoty, ale i samotná vozidla laděná tak, aby ve vás vyvolala kladné dojmy. Rozhodně jde o subjektivní pocity a rovněž vnímání krásy patří mezi individuální záležitosti, nicméně je víc „cool“ Berlingo, či Focus?

Pokud jste velká rodina o čtyřech a více dětech hledající cenově příznivé svezení, pak nemáte moc na výběr a až sedmimístné MPV se vám líbit „musí“, přestože vychází z dodávky. A ono vůbec nejde o ošklivé auto, naopak se designově docela povedlo, zvlášť v nejvyšší specifikaci vybavené volitelnými dekorativními exteriérovými doplňky.

Ford Focus je ovšem taková tradice a rovnocenná alternativa ke Golfu, případně k lépe vybavené i30 z Nošovic. V testovaném provedení ST Line se vůz navíc chlubí sportovním paketem, velkými litými koly a slušivým zadním spoilerem. Do toho se přidávají ještě konvenčně laděná (na rozdíl od zkoušeného Berlinga) nedělená diodová světla a tvar karoserie kombi, který v Česku prostě frčí jako kolo štěstí v Mountfieldu.

Co se týče atraktivity a designu, přikláníme se spíše k Fordu, který díky batohu na zádech slibuje určitou praktičnost, ale zároveň nezapomíná na dravý faktor. Z Berlinga prostě srší vesměs jen užitkovost a účelovost, byť okořeněná líbivými dekoracemi.

V druhé kapitole se však Focus právoplatně bál, jelikož jsme testovali nastupování, montáž dětských sedaček, vnitřní prostor a zavazadelník. Může zde kombíkový Ford vůbec nějak uspět, nebo jde o jasné vítězství Citroënu?

Budeme-li mluvit o nastupování, pak se Focus oproti Berlingu tolik nechytá. Usednout do francouzské krabice je díky její konstrukci a také bočním posuvným dveřím velmi pohodlné. Rovněž montáž dětských sedadel byla v rámci testu přívětivější u Citroënu než u Fordu (kvůli prostornosti).

Podívejte se též na umístění dospělé osoby dozadu mezi děti v sedačkách – u MPV je to „lážo plážo maňána“. Naše vysoká figurantka se doprostřed komfortně vešla a místo ní by bylo rovněž možné nainstalovat ještě třetí dětskou sedačku na úchyty ISOFIX.

Ve Fordu je to v tomto ohledu horší. Zadní dveře černého šviháka se otevírají pod menším úhlem a celkově nabídnou chudší manipulační prostor. Doprostřed do druhé řady dětská sedačka uchycená na ISOFIX namontovat nejde a rovněž zde není reálné usadit dospělou osobu. Náš kolega je sice menšího vzrůstu, ale kvůli důkazní fotce musel lehce trpět.

Také sklopená sedadla (u Berlinga včetně spolujezdcova) ukazují, že francouzský vůz nabídne daleko větší variabilitu vnitřku. Opět jde o benefit dodávky, kdy v jednom autě můžete odvézt sebe a šest pasažérů, případně sám převézt půlku nábytku k sestavení do dětského pokoje.

Je to však dané tím, že Berlingo je pro převoz rodiny i nákladu od základu stavěné a v této disciplíně dominuje, zatímco Focus cílí na různorodější klientelu.

V autě jezdí lidé většinou sami, a to i v mastodontech typu Mercedes-Benz GLS. Podstatným místem je tedy pracovní prostor řidiče a jeho parťáka po pravé ruce.

Vše začíná už posezem, kdy kombíkový Ford láká k usednutí do sportovně laděných sedadel specifikace ST Line, zatímco Citroën nemá jinou možnost než poskytnout sezení (s velkou nadsázkou řečeno) à la lepší školní židle. Opět jde o zčásti subjektivní dojem, ale nám se příjemné sesle ve Focusu přece jen líbily o něco více. To samé vesměs platí i o spolujezdcově místě – ve Fordu jsme se cítili jako v autě, zatímco v Berlingu tak trochu jako v užitkáči.

A krasojízda modrého oválu pokračuje, stačí mrknout na přehlednější, modernější a svižnější infosystém Fordu, dostupnou digitální přístrojovku, ozdůbky v interiéru a na relativně štíhlé provedení palubní desky i centrálního tunelu.

Focus Kombi evokuje takový příjemnější a svěžejší dojem než hora plastů poskládaná do dvoubarevné palubky a poměrně zbytečně nabubřelého centrálního tunelu (u Citroënu). MPV mají být vzdušná, ne navozovat pocit, že sedíte v „kobce“, což je případ Berlinga.

Francouzští inženýři však přemíru materiálu přece jen k něčemu využili – zabudovali sem malou armádu odkládacích prostor, přihrádek a užitečných fíčur. Mrkněte do galerie níže.

To samé jsme zkoumali rovněž u Fordu, nicméně zde je odkládací menu poněkud skromnější.

Otestovali jsme rovněž jízdu, nicméně zde se nekoná žádné překvapení. Obě auta jsou komfortní a dobře akusticky odhlučněná, proto jsme v bezpečí uzavřeného areálu Polygonu Hradec Králové vyzkoušeli pár ostřejších zatáček.

Překvapilo nás, jak moc se Focus během zkoušek nakláněl, avšak v rámci zdolávání vraceček byla cítit intenzivní práce elektronické stabilizace, která auto poměrně obstojně vedla tam, kam řidič chtěl.

Citroën Berlingo i přes vyšší těžiště a horší aerodynamiku dokázal demonstrovat výhody tvrdšího odpružení tím, že jeho náklony v zatáčkách byly daleko menší, avšak trvaly déle – tedy kde už se Focus vyrovnával, tam se rodinný Francouz stále nakláněl.

Zásah ESP tu nebyl tak znatelný, takže možná právě proto vozidlo opisovalo delší kružnici než jeho černě oděný rival s batohem na zádech. Za nás tedy lépe, když náklon/výkyv do nestandardu trvá kratší dobu. Ale znovu upozorňujeme, šlo o test krizového zatáčení, nikoli běžné jízdy.

Obrovskou roli při výběru nového vozu hraje zajisté finanční dostupnost, takže se podíváme, za kolik se auta dají koupit v základu, středu a v nejvyšší specifikaci. Nutno dodat, že jsme čerpali ze standardních ceníků bez zohlednění jakýkoli akčních slev nebo nabídek.

Výsledek hovoří poměrně jednoznačně – běžné a finančně dosažitelné auto typu kombi celkem bohatě postačí čtyřčlenné rodině (2 dospělí, 2 děti) a menšímu psovi. Určitý kompromis budete muset přijmout kvůli konstrukci zavazadelníku při výběru (nakládání) kočárku nebo v rámci převozu sportovního náčiní (např. jízdní kola).

Ačkoli pokud jste aktivní nebo cestovatelská čtyřčlenná famílie, pak doporučujeme kouknout po nějakém SUV typu Škoda Kodiaq (a větším) nebo po kulatém MPV.

Máte-li tři děti a více a chcete cenově dostupný účelový vůz, pak vám nezbude nic jiného, než pojmout za vlastní rodinnou krabici typu Berlingo. Jestliže se nebojíte utrácet, zkuste dát šanci plnotučným MPV dodávkového typu, které variabilitou i prostorností jen tak něco nepředčí.

Je trochu paradoxem, že kdysi populární obýváky na útěku (MPV) dnes nahrazují přestavěné dodávky, které specifický segment cílící na „otce od rodiny“ vlastně zachraňují. Masová většina Evropanů totiž touží po SUV, jimiž trh asi dosud není nasycen, jelikož výrobci každou chvíli chrlí nové a nové modely.

A kdo si myslí, že SUV mánie skončí s citelnějším rozmachem elektromobility, plete se. Záplava elektrocrossoverů a plug-in pseudo-offroadů už vystrkuje růžky a hlavní vlna teprve přijde. Tak si držte klobouky, ať vám při tom elektrizujícím zážitku neuletí.